Politika (zatím) nechává trhy chladnými. Po Česku s nimi nehne ani Čína či Španělsko

Čínský prezident Si Ťin-pching při projevu v britském parlamentu v roce 2015. Zdroj: en.wikipedia.org

Narodil se v roce 1953 v Pekingu, ale podle čínských zvyklostí je uváděna provincie Šen-si, odkud pochází jeho rodina. Otec Si Čung-sün, hrdina Dlouhého pochodu, se podílel na založení partyzánského komunistického hnutí v provincii, po založení komunistické Čínské lidové republiky stanul ve vysokých funkcích, v letech 1959–1962 byl místopředsedou vlády.
Na pekingské univerzitě Čching-chua vystudoval chemické inženýrství. Podle internetové čínské encyklopedie China ABC postgraduálně absolvoval marxistické teorie a ideologicko-politickou pedagogiku na fakultě humanitních a sociálních věd univerzity Čching-chua a následně získal titul doktor práv.
V komunistické straně, do které vstoupil v roce 1974, postupně zastával několik vedoucích pozic. Stal se tajemníkem če-ťiangského provinčního výboru, tajemníkem městského výboru v Šanghaji a působil také jako guvernér provincií Fu-ťien a Če-ťiang. Před nástupem do funkce generálního tajemníka měl ve své gesci politiku Hongkongu a Macaa.
Do listopadu 2012 zastával pozici místopředsedy Ústřední vojenské komise a byl ředitelem Ústřední stranické školy. V říjnu 2010 zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny došlo k závěru, že v roce 2012 nahradí prezidenta Chu Ťin-tchaa v klíčových pozicích a stane se novým čínským vůdcem, k čemuž také na sjezdu strany došlo. Nyní byl ve své funkci znovuzvolen na dalších pět let.
Si tak byl oficiálně potvrzen jako nejmocnější muž Číny od smrti jejího zakladatele Maa Ce-tunga v roce 1976. Jeho moc v čele země může ještě růst a jeho rozhodnutí půjde uvnitř strany hůře zpochybňovat. Za jeho vlády už Peking posílil kontrolu internetu i pronásledování například právníků, kteří hájili různé aktivisty či jen lidi, již protestovali proti některým rozhodnutím státu.
Jak prohlásil: „Celá strana by měla zahájit kampaň za studium ducha 19. sjezdu (aktuálně probíhající sjezd, pozn. red.) a obeznamovat se s jeho myšlenkami ve vládních orgánech, na venkově, ve školách i v armádě.“