Nové směry německé energetiky. Bez dotací zelené elektřině i bez nových stožárů

Není to tak dlouho, co do čela německého ministerstva hospodářství a energetiky usedl za CDU Peter Altmaier. A přesto, že Německo má svoji energetickou koncepci již řadu let jasně danou, tak zřejmě dojde k její změně.

Altmaier totiž uvažuje o tom, že by v řádu několika let zrušil dotace ze státní pokladny na zelenou energetiku. „Vycházím z toho, že obnovitelné energie dosáhnou v následujících čtyřech nebo pěti letech plnohodnotné konkurenceschopnosti. Pak můžeme opustit státní subvence,“ prohlásil německý politik.

Například náklady na výstavbu větrných turbín se za posledních několik let snížily na polovinu, dodal.

Osm let s koncepcí

Německo odstartovalo svou novou energetickou koncepci v roce 2010, kdy se zavázalo k tomu, že do roku 2050 bude 60 procent svých energetických potřeb pokrývat z obnovitelných zdrojů.

Po jaderné havárii v roce 2011 v japonské elektrárně Fukušima koncepci rozšířilo o postupné odstoupení od jádra do roku 2022. To zatím znamenalo, že na úkor jádra spotřebovává fosilní paliva – zejména uhlí.

Jak vypadá energetická koncepce čtvrté vlády Angely Merkelové, jež vládne největší evropské ekonomice nepřetržitě od roku 2005?

Německý obchodní model

Podle Altmaiera je německý energetický přechod k obnovitelným zdrojům (tzv. Energiewende, pozn. red.), který znamená i odklon od jaderné energetiky, úspěšným modelem, jenž mohou následovat i ostatní země.

Altmaier o něm hovoří dokonce jako o německém „obchodním modelu“. Tamní média však připomínají i kritické aspekty této energetické transformace.

Tím je zejména nedostatečně připravená infrastruktura, jež má přenášet energii z obnovitelných zdrojů. Zelené zdroje mají problém s tím, aby dodávky do sítě byly stabilní.

Proto Německo musí stále spoléhat na záložní uhelné a plynové elektrárny. Těžkosti připouští i nový ministr: „Podařilo se nám náklady na obnovitelné zdroje energie snížit, podařila se nám i lepší organizace výstavby nových zdrojů. Nyní musíme dosáhnout i toho, aby bylo postaveno všude nové elektrické vedení.“

Nové trasy jen pod zemí

Nové vedení má především propojit severní části země, kde jsou větrné elektrárny, s průmyslovým jihem. Plány hovoří o tom, že by takto vedlo až šest tras s vysokým napětím.

Výstavba nových tras elektrického vedení o délce skoro 3000 kilometrů, která mají vést pod zemí, je sporným bodem mezi německou vládou a jednotlivými spolkovými zeměmi a obcemi.

Zejména zemědělci se bojí, že budou zničeny pozemky, pod nimiž vysokonapěťové kabely povedou. Vyžadují totiž několik desítek metrů široký koridor, aby bylo možné se v případě poruchy ke kabelům dostat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Německý průmysl chce jít příkladem při snižování emisí oxidu uhličitého

Německý „Amazon“ – e-shop Otto ví, co chcete koupit. Dříve než vy sami

Reinkarnace uhelných dolů. Mění se v solární elektrárny

Kritici navíc záměru vyčítají vysoké náklady. Kilometr elektrického vedení stojí průměrně 1,5 milionu eur. Kabel pod zemí je pak pětkrát až sedmkrát dražší, ukázala v minulých letech výstavba okolo severoněmeckého Raesfeldu. Tříkilometrová trasa se nakonec vyšplhala na částku více než 30 milionů eur.

Altmaierův předchůdce Sigmar Gabriel vyčíslil dodatečné náklady na výstavbu podzemního vedení elektřiny na tři až osm miliard eur.

Pod zem a digitálně

Vláda, která tento záměr schválila již před třemi lety, chce nyní především urychlit schvalovací procesy o zakopání nových kabelů pod zem.

Hessenský ministr hospodářství a energetiky Tarek Al-Wazir z německých Zelených v tomto kontextu uvedl, že do budoucna by neměly být v krajině stavěny nové elektrické stožáry vedení, vše by mělo jít pod zemí.

Včetně regionálních rozvodných sítí. V místech, kde je třeba kapacitu distribučních sítí zvýšit, by mělo jít o kabely, jež povedou pod zemí. Je potřeba posílit také digitalizaci sítí, jež souvisí s nárůstem počtu větrných a solárních parků.

Pokračování klimatického mýtu?

Německý deník Die Welt napsal, že „klimatický mýtus“ v podání Altmaiera pokračuje. Především nehovoří o vysokých nákladech na změnu energetické koncepce a zatížení domácností i firem, které platí vysoké ceny za elektřinu. Cena elektřiny se pro domácnosti od roku 2006 zvýšila o třetinu.

Energetický mix v Německu

Za rok 2018 (od 1.ledna do 14. května 2018), podle elektřiny dodané do sítě v procentech. Zdroj: energy-charts.de

Altmaier jako ministr hospodářství nyní prohlašuje, že německá energetická koncepce bude úspěšná, pokud se stane globální politikou.

Obnovitelné energie by podle něj měly zastavit i migraci z chudých regionů do Evropy. Ministr ale nemluví o tom, že Německo za posledních deset let fakticky nesnížilo objem emisí CO₂.

V roce 2016 činil německý podíl na globální produkci 2,23 procent. Největší producent emisí CO₂ Čína ho vyprodukuje více než desetkrát tolik (28,21 procenta), na druhém místě jsou pak USA s necelými 16 procenty. Další velké země produkující tento plyn jsou Indie (6,24 procenta), Rusko (4,53 procenta) a Japonsko (3,67 procenta).

Vytváření nejistoty

Němečtí Zelení kritizují zejména slova o tom, že má v následujících letech odpadnout státní podpora pro zelené energie.

„Místo vytváření nejistoty v oblasti výstavby nových zdrojů obnovitelné energie, by měl Altmaier zajistit plánování a jasné podmínky pro obnovitelné zdroje,“ kritizoval ministra CDU Anton Hofreiter, šéf zelených poslanců z německém parlamentu.

Pro úspěch nové energetiky je pak podle něj zásadní odstoupení od uhlí. „Vláda musí odklon od uhlí okamžitě zahájit,“ dodal Hofreiter.

To zatím vláda odmítá zejména z důvodů dopadů na pracovní trh. Vytvořila komisi, která má do konce roku určit termín, kdy bude západní soused České republiky připraven přestat využívat uhlí. To se zatím na energetickém mixu země podílí více než třetinou.