Německu dochází „obnovitelný dech“. Výstavba nových zdrojů navzdory velkým plánům drhne

Před deseti lety se německá vláda pod taktovkou Angely Merkelové rozhodla překopat energetiku. Vyhlásila konec využívání jádra (podle původních plánů mají poslední tři bloky ukončit výrobu elektřiny na konci letošního roku). A rozhodla se na úkor reaktorů vsadit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Tehdy se každý třetí solární panel a každá osmá větrná turbína, jež se připojily k síti, nacházely v Německu. Největší ekonomika EU ale ztratila dech a vysokou dynamiku výstavby zelených zdrojů neudržela.

„Přestože Merkelová postupné ukončení jaderné energetiky prosadila, druhou část slibu nikdy nedodržela,“ napsal nedávno ekonomický týdeník Wirtschaftswoche.

Německá dominance z roku 2012 je pryč

Němci byli dominantními hráči na poli obnovitelných zdrojů, jak ukazují čísla Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA). V roce 2012 hrálo Německo ve
výstavbě prim a bylo globálním průkopníkem při navyšování instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.

Globálně vyráběly fotovoltaické systémy energii o výkonu 104 gigawattů (GW) a celých 34 GW pocházelo z Německa. Další země měly výrazný odstup. Itálie disponovala solárním výkonem 16,8 GW, Spojené státy měly jen 8,6 GW.

Obdobně silným hráčem bylo Německo i ve větrných turbínách. Větrné parky rozkládající se mezi Emdenem a Chotěbuzí měly 31 GW z celkového globálního výkonu 267 GW. To znamená téměř dvanáctiprocentní podíl.

Před Berlínem byla výkonnostně pouze Čína (61,6 GW) a Amerika (59,1 GW). Německý výraz Energiewende (energetická změna) se začal, stejně jako Angst nebo Kindergarten
(strach a školka, pozn. red.), používat i v angličtině a byl synonymem pro odklon od fosilních zdrojů a jádra.

Od té doby celá řada zemí Německo předhonila, zejména ve výrobě větrné energie na moři – Velká Británie nebo Dánsko. Solární boom zažily Spojené státy.

Odpor obyvatel

Další rychlá výstavba narážela stále více na odpor německé veřejnosti i byrokratické překážky a složitou legislativu. Ochrana ptačích druhů nebo netopýrů často znamenala konec velkolepých plánů energetických investorů do nových zdrojů.

Důsledky naznačuje statistika za rok 2021. Ke konci loňského roku byly celosvětově nainstalovány solární systémy o velikosti 849 GW, v Německu to bylo 58,5 GW.

Z třetiny se německý podíl na světových instalacích scvrkl na pouhých 6,9 procenta. Expanze výstavby obnovitelných zdrojů se od roku 2017 prakticky zastavila.

Výrazně naopak staví Čína. V roce 2012 dokázala ze „solárů“ vyrábět jen 7 GW, dnes to je přes 300 GW. Spojené státy se dostaly z necelých devíti gigawattů na 95 GW. I podobně silná ekonomika, jako je Japonsko, už Německo přeskočila se svými 74 gigawatty fotovoltaiky.

Čína zrychlila

Výstavba větrných parků zejména v Číně oproti Německu výrazně zrychlila. Zatímco v roce 2012 měla asijská ekonomika dvojnásobek instalovaného výkonu než Německo, loni to už byl více než pětinásobek.

GRAF: Největší producenti větrné a solární elektřiny v roce 2021
Data za rok 2021, jde o celkový instalovaný výkon v GW

Zdroj: IRENA

Loni Německo přidalo 1,7 gigawattu, Brazílie ale zprovoznila 3,5 GW, Británie 2,6 a Švédsko 2,2 GW výkonu nových turbín.

Německo tak musí výrazně zrychlit výstavbu a připojení k síti nových zdrojů, pokud hodlá své cíle naplnit. V opačném případě hrozí nedostatek elektřiny a pravděpodobně vyšší import elektřiny z okolních zemí.

Jak ukazují aktuální data agentury Bundesnetzagentur, v posledních týdnech Německo sice přidává fotovoltaiku, větrné zdroje ale prakticky stojí.

GRAF: Nové instalované obnovitelné zdroje v Německu v roce 2022
Srovnání dosud realizovaných staveb s plánem pro rok 2022 (stav k 24. květnu 2022), v GW

Zdroj: Bundesnetzagentur

Přílišný optimismus

Závazek ministra energetiky Roberta Habecka, aby jeho domovina vyráběla do roku 2030 plné čtyři pětiny elektřiny z obnovitelných zdrojů, se tak nyní zdá jako velmi iluzorní cíl.

Čas běží a výstavba se stále nerozběhla tak, aby bylo možné závazek splnit, napsal týdeník Wirtschaftswoche.

S poměrně neúprosnou kritikou německé Energiewende přišel generální ředitel Deutsche Rohstoff Thomas Gutschlag. Firma těží například ve Spojených státech ropu a plyn, v Austrálii zlato a wolfram. Podle něj je bláhové věřit, že svět může kompletně přejít na obnovitelné zdroje.

„Svět v současnosti spotřebuje kolem sto milionů barelů ropy denně. To je gigantická částka. Pokud je chcete nahradit obnovitelnými energiemi, nebudete potřebovat roky, ale desetiletí,“ prohlásil. Je nezbytné mít nejprve připraveny alternativy odklonu od fosilních zdrojů pro průmysl i domácnosti, jinak „můžeme zavřít celé Německo“.

Dodal, že většina zemí Německo v jeho energetické politice nenásleduje. Jako příklad se uvádí německý soused Francie. Ta i nadále spoléhá na jádro a jeho rozvoj. Německo by ale mohlo ve větší míře – zejména v oblasti Porýní – využívat geotermální energii k vytápění budov. „V zásadě jde o nejlepší formu obnovitelné energie. Máte teplo 365 dní v roce. Ale i k tomu existuje odpor, stejně jako k větrné energii,“ doplnil.

Berlín jádro oficiálně nechce

Německo navíc oficiálně nepodporuje snahu Bruselu zařadit jádro do zelené taxonomie investic.

Spolková vláda v Berlíně, ve které sedí právě Zelení, kteří nechtějí, aby se životnost posledních tří jaderných reaktorů v Německu prodlužovala, oficiálně podala námitku francouzskému předsednictví Radě EU.

„Spolková vláda deklarovala svůj záměr nepodpořit odpovídající právní akt,“ uvedla na dotaz novinářů mluvčí spolkového ministerstva financí. V souladu s tím Bundestag hlasoval – původně neformálně – pro to, aby Rada vznesla námitku proti „aktu v přenesené pravomoci“ Evropské komise.

Spolkový kabinet nicméně ví, že „udržitelnost jádra“ nemůže v EU ohrozit, a tak ani nebude Evropskou komisi žalovat, jak o tom hovoří Rakousko.

Změna taxonomie je nereálná

Zastavit taxonomii, jež podle návrhu Komise dává zelenou kromě jádra i zemnímu plynu, může jen kvalifikovaná většina. To znamená alespoň dvacítka států z 27 členských zemí a 65 procent obyvatel Unie, což je nereálné.

Proti finanční podpoře nových jaderných projektů se kromě Německa vyjadřuje i výše zmíněné Rakousko, ale také Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko a Portugalsko. Zelení vyzvali ostatní členské země, aby se proti návrhu ohradily.

Naopak Francie nebo Česko, které bude od léta předsedat Radě EU, jsou aktivními podporovateli rozvoje jaderné energetiky v EU. Evropský parlament má o taxonomii investic v energetice hlasovat v červenci, nečeká se, že návrh zamítne.

I když bojkot jádra v Unii neprojde, zelený europoslanec za Německo Rasmus Andresen tvrdí, že postoj německé vlády je zbytečným „fackováním“ celé Evropské komise včetně předsedkyně Ursuly von der Leyenové.