Mohlo by vás také zajímat
Ruským firmám se v Česku líbí. Máme jich nejvíc v celé unii
Robert Břešťan 6. září 2024Téměř třetina všech firem v Evropské unii, v nichž mají nejméně 40procentní podíl lidé s ruským občanstvím či jiné ruské…
Čínská řízená ekonomika: Jack Ma už nedělá byznys, může jen učit
František Novák 23. června 2023Pochmurný příběh kdysi ikonického čínského miliardáře, který se vypracoval z ničeho a založil společnost Alibaba, ukazuje na proměnu čínského režimu.…
Spasitelem české ekonomiky před propadem je zatím průmysl
Petr Dufek 27. ledna 2021Důvěra podnikatelského sektoru i spotřebitelů v lednu po přestávce opět poklesla. Po prosincovém zlepšení, které bylo ovlivněno krátkým rozvolněním, se…
- KOMENTÁŘ
Názor na novou legislativu: Mají podnikatelé hlásit termíny zaměstnání na základě dohody o provedení práce?
Začátkem února sněmovna schválila návrh Aleny Gajdůškové (ČSSD), která navrhla, aby zaměstnavatelé museli hlásit takzvané nepojištěné dohody. Jde o lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti případně v pracovním poměru malého rozsahu. Poslankyně chce návrhem bojovat především proti zaměstnávání lidí na takzvaný švarcsystém. Zeptali jsme se názor odborníků.
ANKETA PEAK VOICE
Považujete navrhovanou změnu o hlášení tzv. dohodářů za přínos v boji se švarcsystémem?
Daniel Macek, advokát a partner advokátní kanceláře MACEK.LEGAL
Verdikt? |
NE |
Zmíněný návrh zákona ukládá zaměstnavateli povinnost nahlásit nástup tzv. dohodářů do evidence zaměstnanců, kterým nevznikla účast na nemocenském pojištění, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení.
A to do osmi kalendářních dní od nástupu zaměstnance do zaměstnání. Účelem uložení této nové povinnosti zaměstnavateli je zvýšit informovanost Státního úřadu inspekce práce a Úřadu práce ČR, která by měla zajistit efektivnější průběh kontrol oblastních inspektorátů práce u jednotlivých zaměstnavatelů.
Představte si jednoduchou situaci. V kancelářích v sídle zaměstnavatele se v době kontroly oblastního inspektorátu práce nachází osoba, která vykonává činnost pro zaměstnavatele a k tomuto výkonu používá psací stůl, židli, počítač a mobilní telefon ve vlastnictví zaměstnavatele.
V praxi se často objevovaly případy, kdy takováto osoba měla se zaměstnavatelem uzavřenou pouze příkazní smlouvu jako OSVČ na straně dodavatele služeb. Ovšem fakticky vykonávala závislou činnost pro zaměstnavatele, podobající se spíše zaměstnaneckému poměru. Zaměstnavatelé pak často dokládali až v rámci samotné kontroly připravené a antedatované dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, čímž se z podezření na švarcsystém snažili vymluvit.
Dle návrhu zákona by se tímto postupem zaměstnavatelé vystavili hrozbě uložení pokuty až jeden milion korun, pokud by dohody předtím ve lhůtě osmi kalendářních dní nenahlásili. Ovšem právě kvůli oné osmidenní lhůtě pro nahlášení, jež je počítána ode dne nástupu do zaměstnání, k zamezení výše uvedené praxe zřejmě nedojde.
V konečném důsledku se tak zdá, že se zaměstnavatelům pouze zvýší administrativní zátěž v rozporu se smyslem těchto dohod, ovšem k zamezení samotného švarcsystému tento návrh zákona zřejmě nepovede.
Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Verdikt? |
NE |
Další administrativní zatížení už tak zahlcených podnikatelů a zaměstnavatelů odmítáme. Zvláště v tomto období, kdy řada z nich bojuje s existenčními problémy. Místo papírování se musí soustředit na záchranu svého podnikání.
Pokud je mi známo, návrh má být projednán tento týden v parlamentu, a my k tomu za KZPS ČR a Svaz průmyslu ČR připravujeme společné stanovisko.
Radovan Hauk, partner Moore Czech Republic
Verdikt? |
NE |
Návrh na hlášení takzvaných nepojištěných dohod podle mého názoru příliš nepomůže v boji proti švarcsystému, tedy vyhýbání se platbám odvodů. U osob zaměstnaných na dohodu o provedení práce se nemusí platit odvody v případě měsíční odměny do výše deseti tisíc korun. Tato horní hranice nicméně sama o sobě prakticky limituje zaměstnavatele pro případné zneužívání.
Návrh by spíše přinesl nárůst administrativy a nákladů, které by pravděpodobně převýšily zamýšlené přínosy. V současné době by firmy uvítaly spíše mírnější tlak na administrativní náležitosti, aby se mohly věnovat zotavení po škodách, které působí pandemie.