Mohlo by vás také zajímat
Spasitelem české ekonomiky před propadem je zatím průmysl
Petr Dufek 27. ledna 2021Důvěra podnikatelského sektoru i spotřebitelů v lednu po přestávce opět poklesla. Po prosincovém zlepšení, které bylo ovlivněno krátkým rozvolněním, se…
Chorvatská letní inventura: konec sezony již v srpnu. Hoteliéři hlásí až 75procentní ztráty
Mirko Raduševič 16. října 2020Covid-19 způsobuje problémy, když citelně zasáhl chorvatskou turistiku. Zdejší hoteliéři počítají ztráty a v porovnání s loňskou sezonou je vyčíslují…
Žádné papírování je hlavní lákadlo paušální daně. Otázka je, na koho zabere
Libor Akrman, Veronika Kudrnová 21. srpna 2020Živnostníci s ročním příjmem do 800 000 korun by měli od 1. ledna příštího roku platit jednu paušální daň. Její…
- KOMENTÁŘ
Názor na novou legislativu: Mají podnikatelé hlásit termíny zaměstnání na základě dohody o provedení práce?
Začátkem února sněmovna schválila návrh Aleny Gajdůškové (ČSSD), která navrhla, aby zaměstnavatelé museli hlásit takzvané nepojištěné dohody. Jde o lidi zaměstnané na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti případně v pracovním poměru malého rozsahu. Poslankyně chce návrhem bojovat především proti zaměstnávání lidí na takzvaný švarcsystém. Zeptali jsme se názor odborníků.
Ilustrační foto: Schůzka investorů zkoumajících výsledky na finančních trzích. Zdroj: iStock.com
ANKETA PEAK VOICE
Považujete navrhovanou změnu o hlášení tzv. dohodářů za přínos v boji se švarcsystémem?
Daniel Macek, advokát a partner advokátní kanceláře MACEK.LEGAL
| Verdikt? |
| NE |
Zmíněný návrh zákona ukládá zaměstnavateli povinnost nahlásit nástup tzv. dohodářů do evidence zaměstnanců, kterým nevznikla účast na nemocenském pojištění, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení.
A to do osmi kalendářních dní od nástupu zaměstnance do zaměstnání. Účelem uložení této nové povinnosti zaměstnavateli je zvýšit informovanost Státního úřadu inspekce práce a Úřadu práce ČR, která by měla zajistit efektivnější průběh kontrol oblastních inspektorátů práce u jednotlivých zaměstnavatelů.
Představte si jednoduchou situaci. V kancelářích v sídle zaměstnavatele se v době kontroly oblastního inspektorátu práce nachází osoba, která vykonává činnost pro zaměstnavatele a k tomuto výkonu používá psací stůl, židli, počítač a mobilní telefon ve vlastnictví zaměstnavatele.
V praxi se často objevovaly případy, kdy takováto osoba měla se zaměstnavatelem uzavřenou pouze příkazní smlouvu jako OSVČ na straně dodavatele služeb. Ovšem fakticky vykonávala závislou činnost pro zaměstnavatele, podobající se spíše zaměstnaneckému poměru. Zaměstnavatelé pak často dokládali až v rámci samotné kontroly připravené a antedatované dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, čímž se z podezření na švarcsystém snažili vymluvit.
Dle návrhu zákona by se tímto postupem zaměstnavatelé vystavili hrozbě uložení pokuty až jeden milion korun, pokud by dohody předtím ve lhůtě osmi kalendářních dní nenahlásili. Ovšem právě kvůli oné osmidenní lhůtě pro nahlášení, jež je počítána ode dne nástupu do zaměstnání, k zamezení výše uvedené praxe zřejmě nedojde.
V konečném důsledku se tak zdá, že se zaměstnavatelům pouze zvýší administrativní zátěž v rozporu se smyslem těchto dohod, ovšem k zamezení samotného švarcsystému tento návrh zákona zřejmě nepovede.
Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
| Verdikt? |
| NE |
Další administrativní zatížení už tak zahlcených podnikatelů a zaměstnavatelů odmítáme. Zvláště v tomto období, kdy řada z nich bojuje s existenčními problémy. Místo papírování se musí soustředit na záchranu svého podnikání.
Pokud je mi známo, návrh má být projednán tento týden v parlamentu, a my k tomu za KZPS ČR a Svaz průmyslu ČR připravujeme společné stanovisko.
Radovan Hauk, partner Moore Czech Republic
| Verdikt? |
| NE |
Návrh na hlášení takzvaných nepojištěných dohod podle mého názoru příliš nepomůže v boji proti švarcsystému, tedy vyhýbání se platbám odvodů. U osob zaměstnaných na dohodu o provedení práce se nemusí platit odvody v případě měsíční odměny do výše deseti tisíc korun. Tato horní hranice nicméně sama o sobě prakticky limituje zaměstnavatele pro případné zneužívání.
Návrh by spíše přinesl nárůst administrativy a nákladů, které by pravděpodobně převýšily zamýšlené přínosy. V současné době by firmy uvítaly spíše mírnější tlak na administrativní náležitosti, aby se mohly věnovat zotavení po škodách, které působí pandemie.