Mohlo by vás také zajímat
Je celní válka Evropy s Čínou na spadnutí? Roste tlak na cla pro čínské elektromobily
František Novák 29. září 2023Laciná čínská konkurence na trhu s elektromobily může zásadně ohrozit evropský automobilový průmysl a ekonomickou prosperitu. I proto se stále…
Nabídky na Dukovany se odkládají, ČD v pololetí v zisku a rekordně zadlužený svět aneb souhrn ekonomických událostí 38. týdne 2023
Libor Akrman 22. září 2023Uchazeči o nové jaderné bloky mají čas do konce října; ČD jsou po třech letech v půli roku v zisku;…
Na jedné straně sankce, na straně druhé bez Ruska by Evropa neměla vzácné kovy
Robert Břešťan 20. září 2023Ne vše „nerostné“ z Ruska je jen ropa a zemní plyn. I když Česko nyní žádný ruský plyn nenakupuje, u…
- ČLÁNEK
Čínská řízená ekonomika: Jack Ma už nedělá byznys, může jen učit
Pochmurný příběh kdysi ikonického čínského miliardáře, který se vypracoval z ničeho a založil společnost Alibaba, ukazuje na proměnu čínského režimu. V ekonomice už nemá výraznější vliv soukromý byznys, ale tvrdá ruka státu a komunistické strany. Kritika čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se neodpouští.

Kritika čínského režimu se úspěšnému podnikateli nevyplatila. Jack Ma na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2018. Zdroj: World Economic Forum / Ciaran McCrickard/ CC BY 2.0
Zakladatel největšího čínského internetového obchodu Alibaba Jack Ma se v posledních letech západním pozorovatelům ztratil z dohledu, dokonce panovaly obavy o jeho život. V březnu se vrátil do Číny, ale nikoliv v roli úspěšného byznysmena a dolarového miliardáře, který jezdil po konferencích na celém světě, ale jen jako skromný učitel.
Časopis Forbes jeho současné jmění oceňuje stále na obrovskou sumu, 24,4 miliardy dolarů. Nicméně z kdysi nejbohatšího Číňana se stal „až“ sedmý nejbohatší obyvatel druhé největší ekonomiky světa. A zřejmě se vrací ke svému původnímu povolání, učiteli angličtiny.
Jeho podnikatelský pád způsobila nevinná – z pohledu západních norem – poznámka z roku 2020. Dovolil si kritizovat čínský režim, protože je velmi regulován a omezuje inovace.
„Úspěch nezáleží na mně,“ řekl před třemi lety na finanční konferenci v Šanghaji. Přitom tato slova v minulosti používal čínský prezident a generální tajemník komunistické strany Si Ťin-pching. Ten se těmito slovy snažil čínské úředníky přimět, aby pracovali pro dlouhodobé zájmy země. Inu, když dva dělají totéž, není to vždy totéž…
Po kritice zmizení
Jack Ma tento citát použil spíše jako kritiku čínských úřadů, regulátorů a státních bank, které dusí rozvoj svobodného podnikání v říši středu. A dodal tehdy, že čínské úřady zastávají „mentalitu zastavárny“.
Takový výrok na veřejnosti za přítomnosti zahraničních novinářů mu nemohl u komunistického režimu a hlavně u všemocného Si Ťin-pchinga projít. Učitel angličtiny, který v roce 1999 založil internetový obchod Alibaba, na několik měsíců zmizel.
Už týden po výrocích v Šanghaji byl na začátku listopadu 2020 předvolán k podání vysvětlení u regulačních orgánů, které tak posměšně kritizoval. A pár týdnů poté sešlo z plánovaného velkolepého vstupu na burzu v Šanghaji a Hongkongu dcery Alibaby, finanční skupiny Ant Group. Mělo jít tehdy o největší primární úpis akcií v moderních dějinách s odhadovanou hodnotou transakce 34 miliard dolarů.
GRAF: Jak se vyvíjela hodnota majetku Jacka Ma (v mld. USD)
Od roku 2014, v mld. USD.
Zdroj: Forbes
Jack Ma se poté tři měsíce neobjevil na veřejnosti, a proto začaly kolovat fámy o jeho zmizení nebo domácím vězení. Přestal objíždět podnikatelské konference a nepořádal přednášky.
V následujících letech byl občas vyfotografován při běžných miliardářských kratochvílích, jako je golf, plavba na jachtě, při soukromých luxusních večeřích, navštěvoval soukromé kluby v Thajsku nebo Japonsku.
Ale žádné oficiální příležitosti, jak na sebe upozorňovat. Letos v lednu se vzdal vlastnické kontroly i v Ant Group. Teprve letos v březnu se opět objevil na škole v Chang-čou, kde se narodil a kde má také sídlo společnost Alibaba.
Jack Ma: zjevení v čínské společnosti
Jack Ma byl v prostředí čínské plánované ekonomiky zjevením, protože nepocházel z bohaté ani nomenklaturní rodiny. Navíc nevystudoval prestižní zahraniční univerzitu, aby získal kapitál na rozvoj podnikání, připomenul časopis Wired. A byl tak příkladem úspěšného podnikatele, který se může vypracovat v nejbohatšího Číňana tvrdou prací bez pochlebování režimu.
Ostrý konec jeho byznysového příběhu nicméně vyslal vzkaz ostatním „průměrným“ obyvatelům nejlidnatější země světa, že se nemohou vyvyšovat nad moc a pravidla komunistické strany. Stal se i signálem dalším čínským podnikatelům, že musí s režimem spolupracovat. Pokud tedy chtějí i nadále dělat obchody a užívat si svého bohatství.
Pád milovníka angličtiny se datuje do doby, kdy komunistický režim začal výrazně omezovat čínský technologický sektor, který byl poměrně svobodný a fungoval na kapitalistických základech o svobodném trhu, jenž je definován pouze poptávkou a nabídkou. To se čínským komunistům přestalo líbit.
Vládní tažení proti zlému kapitálu
Vláda začala kritizovat pracovní týdny soukromých firem „9–9–6“, kdy zaměstnanci pracovali od devíti hodin ráno do devíti večer po šest dní v týdnu. Veřejnost a státní média zase poukazovaly na ohromné rozdíly v příjmech technologických společností a na rostoucí vliv „zlého kapitálu“.
Alibaba fakticky vstoupila do života většiny čínských obyvatel. Buď přes její platformu nakupovali zboží, nebo formou služby Alipay platili v obchodech. Případně přes další finanční služby čerpali mikroúvěry. Jack Ma a jeho konglomerát firem si vytvořili v čínské ekonomice monopolní postavení.
Komunistická vláda začala na soukromý sektor více tlačit, aby převzal díl společenské odpovědnosti a neorientoval se pouze na růst a finanční zisk. I proto celý čínský technologický sektor zasáhla vlna přísné regulace. Skupina Ant Group musela být v roce 2021 restrukturalizována. Sdílená taxislužba Didi, přezdívaná čínský Uber, byla loni „dobrovolně“ stažena z burzy v New Yorku.
Důvěra v ohrožení
V současné Číně je důvěra investorů v technologický sektor ohrožena a na trhu stále panuje velká míra nejistoty, řekla ekonomka Alison Zhaová z americké Northwestern University.
Stále není jasné, jestli komunistická vláda v Pekingu opět uvolní „otěže“ pro soukromý sektor, aby posílila ekonomiku. Ta totiž po odeznění pandemie covidu neroste tak rychle, jak se očekávalo.
Loni čínské HDP rostlo o tři procenta, vládní cíl byl ale stanoven o 2,5 procentního bodu výše. Letos v prvním kvartále čínská ekonomika přidala meziročně 4,5 procenta.
Nicméně se ukazuje, že to, co Jack Ma prohlásil v roce 2020, pro vedení největší asijské ekonomiky stále platí…

každý pátek ve vašem e-mailu.