Návrat do doby Sovětského svazu, tak vypadá současná ruská ekonomika, tvrdí šéfka MMF

Už do třetího roku se pomalu překlápí válka na Ukrajině, kterou Rusko stále nazývá speciální operací. Ekonomické dopady na obě bojující země se projevují čím dál výrazněji. Zatímco Ukrajina se zatím stále může opírat o pomoc Západu, Kreml táhne zbrojní průmysl navzdory sankcím, které byly na Rusko uvaleny.

A podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) si ruská ekonomika vede tak dobře, že musel ve prospěch Kremlu vylepšit svoji letošní prognózu pro tuto zemi. Měnový fond na konci ledna odhadl růst ruského hospodářství na 2,6 procenta. Ještě loni na podzim v předchozí prognóze měla ruská ekonomika růst mnohem pomaleji, jen o 1,1 procenta.

Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Ruska zvýšil o 3,6 procenta po snížení o 1,2 procenta v roce předchozím.

GRAF: Vývoj ruské ekonomiky podle MMF
Od roku 2022 do roku 2025 (roky 2024 a 2025 jsou prognózy), v %.

Zdroj: výhled MMF (z ledna 2024)

Návrat sovětské éry

Podle šéfky MMF Kristaliny Georgievové však bude ekonomika zpomalovat. Zatím totiž Rusko může podle ní spoléhat na finanční rezervy. Ty si vytvořilo díky fiskální disciplíně v předchozích letech, uvedla v rozhovoru na stanici CNBC.

Rusko se může v současné době opřít o vývoz nerostných surovin, když místo západních zemí proudí především do Číny a Indie. Bez ohledu na západní sankce proti ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu tak do státní pokladny nadále přitékají příjmy z prodeje ropy a zemního plynu.

Zároveň je hlavním tahounem ruské ekonomiky vojenská výroba, ale oproti tomu spotřeba klesá, řekla Georgievová na Světovém summitu v Dubaji. „Takto v podstatě vypadal i Sovětský svaz – vysoká úroveň výroby, ale nízká úroveň spotřeby,“ řekla.

Lepší statistiky o růstu ekonomiky jsou podle MMF důsledkem všech výdajů, které Rusko vynaloží na zbraně, rakety a vojenskou techniku, aby mohlo dále dobývat Ukrajinu. Podle MMF takový vývoj odráží „silnější než očekávaný růst v roce 2023 v důsledku vysokých vojenských výdajů a nízké soukromé spotřeby podporované růstem mezd na napjatém trhu práce,“ napsal server Quartz.

Odliv mozků

Příznivé vlivy vyplývající z rozjetého ruského zbrojního průmyslu jsou ale podle Georgievové dlouhodoběji neudržitelné. Poukázala na to, že z Ruska odcházejí lidé a země nemá potřebné vyspělé technologie.

Oficiální čísla neexistují, ale odhady ruských exilových akademiků hovoří o tom, že zemi opustilo více než 800 000 lidí. Odhad serveru Re:Russia z loňského července uvádí, že do exilu po 24. únoru 2022, kdy začala válka, odešlo mezi 820 000 až 920 000 lidí.

Mnozí z těch, kteří uprchli, jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci v oborech, jako jsou IT a přírodní vědy. „Myslím si, že ruskou ekonomiku čekají velmi těžké časy kvůli odlivu lidí a kvůli omezenému přístupu k technologiím, který je spojen se sankcemi. Takže i když současný výhled výše HDP vypadá jako dobré číslo, je třeba se dívat dále, a to už nevypadá moc dobře,“ vysvětlila šéfka MMF.

Nečekaně dobrý rok?

V minulém týdnu proběhl všemi médii po světě ohlas na rozhovor amerického moderátora Tuckera Carlsona s Putinem. Hlava Kremlu mimo jiné prohlásila, že ruská ekonomika nyní roste nejrychleji v Evropě. Zároveň je podle Putina nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, zaznělo v bezmála dvouhodinovém rozhovoru.

Vůdci světových velmocí tvrdí, že ekonomika takto nemůže dlouhodobě fungovat, ale přiznávají krátkodobý efekt. „Rok 2024 bude pro Putina mnohem pozitivnější, než jsme čekali. Dokázal reorganizovat průmysl efektivněji, než jsme předpokládali,“ prohlásil jeden z nich.

Ekonomický komentátor BBC Faisal Islam si zároveň všímá toho, že Kreml možná spoléhá na výměnu v čele USA. „Rusko svoji strategii zjevně staví na naději, že se mu podaří vydržet a dočkat se výměny prezidenta USA. To by mohlo znamenat snížení západní pomoci Ukrajině,“ poznamenává.

Kvůli reálné možnosti, že se Donald Trump znovu stane americkým prezidentem, se objevují varovné hlasy, že USA pod jeho taktovkou zastaví finanční pomoc Ukrajině. Na rozdíl od současného prezidenta Joea Bidena Trump, pokud jde o ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá ke zmírnění napětí. Opakovaně také připomíná, že Spojené státy už daly na podporu této východoevropské země přes 75 miliard dolarů, které mohly být využity jinde.

Výdaje na válku rostou

Ruské vojenské výdaje během loňska a letoška zaznamenávají přibližně dvoutřetinový nárůst. Naposledy loni v listopadu ruský prezident Vladimir Putin schválil státní rozpočet, který zvýšil vojenské výdaje na zhruba 30 procent fiskálních výdajů. Podle některých odhadů výdaje na armádu a tajné služby pohlcují dokonce 40 procent ruského rozpočtu.

Rusko si také na základě předpokládaných vysokých cen ropy stanovilo pro rok 2024 ambiciózní cíl příjmů ve výši 35,1 bilionu rublů (bezmála 400 miliard dolarů), což představuje plánovaný více než pětinový meziroční nárůst.

Nejvýraznější růst podle očekávání loni zaznamenala odvětví zpracovatelského průmyslu spojená s vojenským vybavením a „kritickou“ náhradou dovozu. Například výroba počítačů, elektroniky a optiky vzrostla o téměř 33 procent, kovových výrobků o 28 procent a „ostatních dopravních prostředků“ o 25,5 procenta, vyplývá z dat ruského statistického úřadu Rosstat.

V případě počítačů a elektroniky to však může znamenat montáž a vysoká tempa růstu mohou naznačovat zvýšený podíl dovážených komponent. Oproti tomu třeba produkce v těžebním průmyslu se snížila o 1,3 procenta, zejména v důsledku omezení těžby ropy.

Krátkodobý efekt

Ekonomové působící v Rusku ale upozorňují, že ekonomika nyní vykazuje vážné známky přehřátí. Podle nich dokonce může ekonomiku čekat stagnace nebo recese. Známky stagnace se již podle nich projevují v odvětvích jako výroba automobilů a stavebnictví.

„Zbrojařská firma vyrobí raketu nebo granát, ty někde vybuchnou a HDP vzroste,“ citovala ruského ekonoma Sergeje Chestanova ČTK. „Ale civilní ekonomika z tohoto procesu má jen velmi malý prospěch. Sovětský svaz vyráběl mnoho tanků a raket, ale lidé to nepocítili,“ dodal.

Ekonomové připomínají, že Rusko pumpuje do ekonomiky jednorázové a neproduktivní investice, které přinášejí jen omezený budoucí užitek. Dopady ruské hospodářské politiky a západní „ekonomické blokády“ se podle nich naplno projeví až v dlouhodobém horizontu. Budou chybět zejména peníze na školství, zdravotnictví a důchody.