Místo tajgy pustina. „Pohostinné“ Rusko by Číně prodalo celou Sibiř

Odlesnění brazilského amazonského deštného pralesa dosáhlo v letošním roce dvanáctiletého maxima, informovala nedávno agentura Reuters s odvoláním na tamní vládní údaje. Odlesňování však neprobíhá jen v Brazílii, ale i v Rusku na Sibiři.

Zatímco ale v Brazílii je to důsledek vlády prezidenta Jaira Bolsonara, v Rusku pro tento negativní jev platí spíše přísloví „pro stromy nevidí les“. Řídí se jím mnozí oligarchové a gurbernátoři, kterým záleží na jejich vlastním prospěchu. Důsledkem je devastace sibiřských lesů i negativní dopad na ruskou ekonomiku.

Co média vidí, Kreml nečte

„Nejen ruská média se odlesňování ruské tajgy již řadu let věnují, na nejvyšších úrovních je ale problém stále přehlížen. Titulky jako „Čína mění ruskou tajgu v poušť“ nebo „Čína odlesnila Rusko, je to pravda?“, „Číňané všechno vymýtili“, „Lesy Dálného východu a Sibiře se nemilosrdně kácí“, „Kreml daroval Číně Dálný východ“, „Nejprve Dálný východ a nyní Sibiř“, jsou jen některé příklady z poslední doby.

Jednohlasně poukazují na totéž – na Kremlem tolerovanou nelegální nebo pololegální těžbu, z níž profituje Čína.

Rusko navíc zákonem omezuje vlastní vývozce dřeva, takže čínští dřevaři si často surovinu za zlomek ceny exportují sami. K tomu si připočítejme obcházení zákonů, korupce a nikdo se nemůže divit rozkvětu nelegálního obchodu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 Zkáza palmového oleje. Co může pomoci zachránit deštné pralesy?

„Ruský les je zakletý a nedaří se zabránit divokému kácení stromů,“ napsala již loni ruská Gazeta. Všichni si stěžují, někdo na „černé dřevorubce“, někdo na nízké ceny, někdo na neschopnost kontroly firem a někdo, že nejsou peníze na audit. Podle Alexeje Ryžikova z komoditní burzy v Petrohradě existuje na Sibiři a na Dálném východě dobře zavedený systém prodeje dokumentů nutných ke kácení dřeva.

VIDEO: Vykácí Čína celou Sibiř?

Zdroj: youtube.com, topcor.ru

Ruské plíce světa se zmenšují

Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 procent celkové lesní plochy na Zemi. Vedle nekontrolovaného odlesňování je ohrožují také masivní požáry.

Od roku 2001 do roku 2019 přišlo Rusko o 64 milionů hektarů lesů což podle serveru globalforestwatch představuje ekvivalent emisím oxidu uhličitého o objemu 10,1 gigatuny (Gt). Jen pro srovnání: letošní rozsah brazilského rekordního odlesňování postihl necelý 750 tisíc hektarů pralesů, zatímco v Rusku se v posledních letech těžba týkala milionu hektarů.

Jak podotýká organizace Jamestown Foundation za 80 procent mohou lesní požáry, ale dalších 20 procent připadá na těžbu dřeva. Například letos v květnu shořely lesy v okolí Bajkalu na ploše velikosti Jihočeského kraje. Nicméně řada požárů je často založena, aby zakryla právě stopy po nelegální těžbě dřeva, které míří do Číny.

GRAF: Vývoj odlesňování v Rusku
Graf v období 2001 až 2019 ukazuje, že hlavní příčinou odlesňování jsou požáry a hned po nich kácení lesů, v milionech hektarů (Mha).

Zdroj: www.globalforestwatch.org

Miliardové zisky

Podle expertů činí škody napáchané „černými dřevorubci“ až 100 miliard rublů ročně (cca 29 mld. Kč). Oficiální statistiky ovšem přiznávají pouze 15 miliard rublů (4,3 mld. Kč). „Někdo z obchodu má zisk, a to na obou stranách rusko-čínské hranice,“ konstatuje se v příspěvku organizace Jamestown Foundation.

Nejnovější údaje Federální agentury lesního hospodářství (Rosleschoz) uvádí, že za první polovinu roku 2020 bylo zjištěno 6800 případů nelegální těžby dřeva s objemem 507,5 tisíce metrů krychlových dřeva a škody způsobené ve výši 3,9 miliardy rublů.

Přitom oficiální údaje uvádí, že Rusko vyvezlo za uvedené období 6,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To je necelých 90 procent (85–90 %) celkového ročního vývozu dřeva z Ruské federace. Jak uvádí list Vedomosti v peněžním vyjádření však Rusko za kulatinu utržilo jen 48 procent z celkové částky, která se pohybuje na úrovni 12 miliard dolarů ročně.

NAPSALI JSME PRO VÁS:

Devastace přírody zvyšuje riziko pandemií, varují odborníci. Že budou přicházet, je jisté

Nelegální těžba dřeva

Nelegální těžba v Rusku již má zaběhlá pravidla. Představa, že do lesa přijedou „černí těžaři“ s pilami a kamiony, které zde naloží čerstvě pořezaným dřevem a s ním zamíří za potenciálními kupci, je neúplná. Vše totiž začíná v mezích zákona.

Nejprve těžařská společnost získává od ruského státu legální právo na pronájem lesa v určité oblasti s povolením k těžbě s předem určenými podmínkami. Vzhledem k tomu, že ale finální dohled mají regionální orgány, tak ty často využijí své pravomoci a podepíší formální dodatečné dohody k základní smlouvě. Tím nájemci umožňují těžbu v mnohem větším rozsahu, než je uvedeno v podmínkách původní dohody.

„Nelegální těžba dřeva  je často doprovázena skutečnou korupcí za účasti zástupců lokálních či oblastních úřadů nebo překračováním jejich úředních pravomocí,“ uvádí ruský web Lesprominform. Nemluvě o tom, že na většinu ilegální těžby neexistují žádná povolení.

Oficiálně představuje černá těžba méně než jedno procento, ale podle médií by pak ztráty nemohly dosahovat výše uvedených 100 miliard rublů. Ruský lesnický expert Konstantin Kobjakov z ruské pobočky WWF (Světový fond na ochranu přírody) odhaduje, že nelegální těžba tvoří až 20 procent z celkového množství těžby. „Pokud se tedy nyní v Rusku oficiálně vytěží asi 170 milionů metrů krychlových dřeva, pak minimálně 30 milionů metrů krychlových skončí v šedé zóně obchodu se dřevem,“ vysvětluje.

Někteří odborníci dokonce odhadují, že objem nelegální těžby na Sibiři je ještě větší, až 70 procent.

Čínský hlad po dřevě

Na druhou stranu motorem legální i nelegální těžby je čínský hlad po dřevě. Podle Earth.org je Čína největším importérem dřeva na světě. Z toho bezmála polovina (48,3 procenta) pochází z Ruska, dodává organizace.

„Čína by dokázala vytěžit veškeré lesy v jižní části Sibiře. Pokud jim to nabídnete, vezmou to. Dřevo zpracují a do světa pak posílají nábytek či další výrobky,“ dodává Kobjakov.

Peking navíc výrazně omezil těžbu v čínských lesích, což čínské zpracovatele nutí se po dřevě poohlížet za hranicemi, tedy do hlavně v Rusku.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Rusko mění Arktidu v dopravní tepnu. Do akce jdou nové supersilné ledoborce

Zatímco Číňané na levném dřevu z Ruska bohatnou, v Rusku je často tento nelegální obchod jedinou možností obživy poté, co po zániku kolektivního hospodaření zůstaly v regionu celé vesnice nezaměstnaných Rusů.

Čína je největším odběratelem ruského dřeva ze Sibiře. Zdroj: China National News

Na stopě nelegální těžbě

Odhalování nelegálního obchodu přitom není v Rusku lehkou záležitostí. V roce 2018 odhalili jeden příklad nesrovnalostí novináři deníku Rusmonitor. O rok dříve si čínská firma Jingye International Investment Company LLC na padesát let pronajala za 1,26 miliardy rublů 137 tisíc hektarů lesa v Tomské oblasti. Novináři porovnali toto „nájemné“ s objemem dřeva a jeho prodejní cenou a zjistili, že Číňané platí pouhého 0,5 procenta tržní ceny.

Dalším příkladem je případ čínské společnosti Xin-Chun v Krasnojarském kraji, která byla obviněna kromě ilegální těžby z pašování dřeva a vzácných rostlin. V obvinění byla i zmínka o falšování úředních dokladů a špionáži. Podle šéfky tamního kontrolního úřadu Taťány Daviděnkové však čínská firma měla vše v pořádku.

Postupně se ale zjistilo, že firma vyváží do Číny desítky miliard kubických metrů sibiřského dřeva a přitom se v krajském rozpočtu neobjevují žádné příjmy. Zajímavé na kauze Daviděnkové je, že udání na nelegální obchod nepřišlo z Ruska ale z Číny.

Nitky vedou vysoko

Kauza neskončila jenom obviněním čínské společnosti a šéfky kontroly Daviděnkové. Dalším obviněným se stala ministryně místního krasnojarského ministerstva přírodních zdrojů Jelena Vasilovová. A vyšetřování vzápětí odhalilo i dalšího účastníka černého obchodu, kterým byl gubernátor Krasnojarského kraje Alexandr Ussa.

Vyšetřovatelé zjistili, že gubernátor vybudoval na Sibiři celé impérium pro zpracování dřeva, na němž vlastnicky participovali jeho blízcí. Územní správa v Krasnojarsku přidělovala pozemky, kvóty pro kácení dřeva, udělovala vývozní povolení a kontrolovala veškerou činnost lesnických společností.

Zatímco ve zprávách stálo, že z Krasnojarského kraje se v roce 2018 prodalo do zahraničí
dřevo za 48 miliard rublů, do regionálního rozpočtu přišlo pouze 1,6 miliardy.

CO BY VÁM NEMĚLO UNIKNOUT?

 Vojenský program a potřeba na mrazivé Sibiři stojí za ruskými malými reaktory

Zásah Putina

Ruské zákony do 90. let minulého poskytovaly ruským lesům dostatečnou ochranu. Lesní zákon přijatý již za současného prezidenta Vladimira Putina ale odstranil většinu omezení využívání lesů a převedl velké plochy zdánlivě nekonečných lesů v zemi do rukou oblastí a de facto tedy podnikatelů, kteří se zajímají pouze o zisk.

Podle Foreign Policy však někteří regionální politici upozorňují, že peníze míří do Kremlu a ke stoupencům Putina ze soukromého sektoru.

Medializování různých kauz došlo tak daleko, že ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Ruské federace Dmitrij Kobylkin loni vyzval Čínu, aby se zapojila do řešení problému nelegálního odlesňování Sibiře, jinak bude Rusko nuceno přestat dřevo do Číny vyvážet.

Odlesňování Sibiře probíhá již řadu let, přičemž většina dřeva míří do sousední Číny, často jen za zlomek skutečné ceny. Zdroj: jamestown.org/RT

Již v roce 2018 Kobylkin také navrhl, aby došlo k zákazu vývozu surového dřeva do Číny. To tehdy ale neprošlo s poukázáním na závazky Ruska vůči WTO. Uvažovalo se potom o zvýšení cla, aby došlo ke zpracování dřeva v zemi a jeho následnému vývozu.

Nakonec letos v září po dalších skandálech v Krasnojarském kraji a tlaku místních rozhodl prezident Vladimir Putin, že od 1. ledna roku 2022 bude platit zákaz vývozu surového
dřeva nebo hrubě zpracovaného dřeva ze země. Některá média ale poukazují na zklamání místních sibiřských představitelů, kteří očekávali rychlejší a tvrdší opatření.

Lokální politici navíc tvrdí, že zákaz vývozu nezpracovaného dřeva drancování lesů nezabrání. Bude jen znamenat, že Číňané vybudují vlastní firmy s vlastními lidmi již na ruském území, aniž by z toho měli místní lidé nějaký přínos.

Ruskou tajgu tak čeká možná ještě větší expanze čínských lesníků a místní rozpočty se nadále nedočkají zisku.