Chorvatsku se vrátili turisté, ale další budoucnost cestovního ruchu je nejistá

Slunce, moře a rychlé připojení k internetu prostřednictvím wi-fi táhnou lidi pracující na dálku na jih Evropy. Tito návštěvníci, kterým jejich zaměstnavatelé ještě nenařídili vrátit se do kanceláří, znamenají přilepšení pro turistickou branži, tvrdě zasaženou pandemií covidu-19.

Země jako Španělsko, Itálie, Řecko nebo Chorvatsko se snažily celé léto své regiony propagovat i jako „vaši novou kancelář“.

Chorvatsko hlásí, že po osmi měsících statistiky noclehů překročily 55 milionů, z toho u více než 46 milionů šlo o přespání zahraničních návštěvníků. Tamní ministr financí Zdravko Marić a ministryně turistiky Nikolina Brnajcová jsou spokojení, že
příjmy do státní kasy narostly.

Podařilo se tak znovu obrátit trend po propadu v loňském roce, kdy se do země vrátil velký příliv zahraničních turistů. Podle Chorvatského turistického sdružení (Hrvatska turistička zajednica – HTZ, pozn. red.) do této země přicestovali lidé ze 70 zemí světa.

Mezi nimi dominují Němci, kterých přijelo 2,1 milionu a kteří dohromady zahrnují přes 16 milionů noclehů. Za nimi následují domácí Chorvaté, kterých bylo 1,7 milionu s 10,1 milionu noclehů, a za nimi jsou na třetí pozici Slovinci se 7,9 milionu noclehů.

Jestli by si někdo myslel, že následují Češi, není tomu tak, neboť naše turisty se
4,5 milionu noclehů předstihli jak Poláci (5,7 milionu noclehů), tak i Rakušané (4,8 milionu noclehů).

Chybí podpora podnikatelů

Ještě zajímavější než jen samotná číselná „inventura“ chorvatského turismu je téma udržitelnosti v odvětví turistiky.

Josip Mikulić, šéf katedry turistiky ze
záhřebské ekonomické fakulty, k tomu v chorvatské státní televizi prohlásil, že pro Chorvaty se domácí dovolená stává obtížně dostupnou.

Bude-li podle něj pokračovat dosavadní turistický trend, nebudou si moci Chorvaté zanedlouho dovolit pobyt doma u moře a budou muset jezdit například do Turecka.

Mikulić se také pozastavil nad chorvatskou státní politikou podpory turistiky prostřednictvím nízkých daní. To podle něj má za následek masovou výstavbu apartmánových komplexů a velkých ubytovacích kapacit na pobřeží, čímž dochází k jeho devastaci. Upozornil, že je potřeba si rozmyslet, zda je taková podpora turistiky právě pro rozvoj ubytování a návazných služeb vhodná.

Navíc vládě vyčítá naopak slabou podporu, a tudíž malé zapojení do nabídky poskytování ubytovacích kapacit drobných podnikatelů, kteří přitom tvoří až 60 procent trhu. Přitom se podle Mikuliće za posledních deset let v Chorvatsku počet ubytovacích možností především v apartmánech zdvojnásobil.

Oproti tomu u konkurence v Itálii nebo Řecku tvoří podobný typ ubytování pouze třetinu prostor. Ve Španělsku je to dokonce ještě méně – jen čtvrtina malých živností z celkového počtu poskytuje takové ubytování. Těmto zemím dominují velké hotelové komplexy.

„Chorvatsko poskytuje v daleko menší míře ubytování hotelového typu. A navíc dominují velké hotely s kapacitou přes sto a více lůžek. Chybí podpora menších hotelů, například v Itálii převažují hotely s kapacitou 25 až sto lůžek,“ odkazuje se na statistiky.

Další turisty nechceme

Mikulić zároveň podotýká, že výstavba velkých hotelových komplexů by se neměla podporovat, neboť v některých destinacích je již nadměrný počet turistů.

Dochází k velké koncentraci lidí na malém prostoru, což i v souvislosti s pandemií koronaviru podle něj znamená nebezpečí vzniku nových ohnisek nákazy. Navíc z turistického hlediska pak dochází k „ochuzení zážitků z turistiky“.

Mikulić tvrdí: „Bude-li tento trend dlouhodobě pokračovat, půjdeme cestou masové turistiky s nízkou hodnotou. Na tom vydělají spíše jen velcí vlastníci nemovitostí, obchodní řetězce a fast foody.“

GRAF: Vývoj počtu domácích a zahraničních turistů v Chorvatsku
Od roku 2019 do června 2021, v tis. turistů

Zdroj: HTZ

Nová koncepce turismu?

Fakulta managementu v turistice a pohostinství v Opatii již pracuje na nové koncepci podpory turismu. Akademici připravují projekt směřující k tomu, aby stát podpořil především koncept kvalitní turistiky před masovou.

Mikulić, který je také ekonomem, z aspektu národního hospodářství nabádá, aby se
Chorvatsko do budoucna nespoléhalo a nezaměřovalo jen na turistiku. Podle něj je
takovéto zaměření charakteristické především pro chudé země.

Chorvatsko, jak uvedl, by se mělo vydat na cestu kvalitnějšího podnikání, kdy by přínos z turistiky neměl na celkový hrubý domácí produkt (HDP) přesáhnout deset procent. Přitom cestovní ruch se v posledních letech na HDP podílí zhruba z pětiny.

„Zaměření ekonomiky na jiná odvětví přinese našim lidem daleko větší platební potenciál,“ uzavřel svoji vizi turistiky v Chorvatsku expert Josip Mikulić.

Kde brát personál?

Rychlá obnova turismu na jedné straně přinesla tržby místním hoteliérům a restauracím, na straně druhé ale měli chorvatští podnikatelé problémy s hledáním pracovních sil. Jak popsal nedávno německý server Deutsche Welle, v exponované letní sezoně scházeli číšníci, kuchaři, pokojské, recepční, uklízečky nebo i zahradníci.

Podle Veljka Ostojiće, ředitele Chorvatského turistického sdružení, tamním hoteliérům chybělo během července několik tisíc lidí. A restauratéři na tom jsou podle jeho slov ještě hůře, když postrádali až deset tisíc pracovníků. Problémy však nepostihly jen sektor HOREC, ale i jiná odvětví ekonomiky, například stavebnictví nebo IT.

Důvodem je odliv mladých, kteří se cestovnímu ruchu nechtějí věnovat jako jejich rodiče. Práce pro ně není atraktivní, navíc si stěžují na náročnost a nízké mzdy, uvádí chorvatská média. Země je navíc již osm let členem Evropské unie, což znamená, že mají tamní obyvatelé jednodušší přístup k práci v jiných státech.

Rekordní příjmy

I tak by příjmy Chorvatska z turistiky mohly v letošním roce překonat rekord z roku 2019, kdy činily 10,5 miliardy eur. Podle ministryně cestovního ruchu Nikoliny Brnjacové, kterou citovala agentura Bloomberg, se již příjmy vyšplhaly na 90 procent úrovně roku 2019.

Příjmy jsou podle ní vyšší, přestože počet návštěvníků ve srovnání s tímto rokem klesl. Počet turistů v Chorvatsku v loňském „covidovém“ roce kvůli pandemii klesl o 63 procent na 7,8 milionu z rekordních 21 milionů v roce 2019.

„Nárůst ovlivnila kombinace několika faktorů,“ citoval ekonoma Hospodářského institutu v Záhřebu Željka Lovrinčeviće server Euroskop. „Šedou ekonomiku potlačila situace kolem covidu-19, více pronajímatelů tak oznámilo své prázdninové hosty. Také ceny jsou vyšší a více lidí nakupuje ve velkých řetězcích,“ dodal.