Zkáza palmového oleje. Co může pomoci zachránit deštné pralesy?

Walmart, Unilever, Nestlé, Kellogs, HSBC nebo Mondeléz – to je jen pár jmen z více než 470 předních nadnárodních společností, které se v uplynulých letech připojily k Tropical Forest Alliance 2020.

Jde o globální alianci celé řady subjektů, které se k roku 2020 zavazují k politice tzv. nulového odlesňování. Od příštího roku by se tak žádný z článků dodavatelského řetězce firem v alianci neměl podílet na kácení tropických deštných pralesů.

Jen v roce 2017 se každou minutu vykácely pralesy o rozloze 40 fotbalových hřišť.

VIDEO: Cíle Tropical Forest Alliance

Zdroj: YouTube.com

Komerční plodiny nad pralesy vítězí

I přes více či méně úspěšné snahy těchto korporací se zdá, že výzva roku 2020 nebude zcela naplněna.

Komerční zemědělská výroba produktů, jako jsou palmový olej, sója a hovězí maso, totiž zůstává největší příčinou devastace těchto porostů.

Na jedné straně jsou sice pralesy zdrojem živobytí pro stovky milionů lidí, ale na straně druhé také domovem bezmála poloviny živočišných druhů na světě. Orangutani, tygři, jaguáři a další nepřeberné množství živočichů přichází o své přirozené prostředí k životu a plní tak kolonky ohrožených druhů.

Hrozba ekologické katastrofy

Dalším pravděpodobným důsledkem úbytku deštných pralesů je změna klimatu a zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře.

A bude hůř, pokud nezačneme s jejich významnější a hlavně komplexnější, systémovou ochranou. Ekologická organizace Greenpeace odhaduje, že pokud nedojde k nějaké důsledné změně v chování firem, které se na odlesňování přímo či nepřímo podílí, a v chování samotných spotřebitelů, tropické pralesy do poloviny 21. století zcela vymizí.

Nicméně okamžité a mimořádně účinné řešení, jak zamezit odlesňování planety, jednoduše neexistuje.

Pomoci však mohou postupné kroky, které přispívají k větší ochraně pralesů a které se už dějí. Zprávy o blížící se ekologické katastrofě zesilují povědomí na globální úrovni a jsou zásadním předpokladem pro produkci komodit, které nevyžadují kácení těchto biotopů.

Když přes les není vidět strom

Z trhu už přichází první reakce. Utváří se systém pobídek a tržní síla v rámci celého řetězce vztahů, tedy od producentů přes obchodníky až po samotné spotřebitele.

Důležitou roli v tomto směru mají systémy certifikace. Ty například přispěly k tomu, že pětina z celkové produkce palmového oleje se dnes vyrábí udržitelnějšími metodami. To ale nestačí, pralesy stále ztrácíme kritickým tempem.

MAPA: Kde se vyrábí nejvíc palmového oleje
Za rok 2018, v tisících tun

Zdroj: United States Department of Agriculture

Co víc můžeme udělat pro jejich zachování? Podle odborníků z Tropical Forest Alliance by pomohlo zavedení jurisdikčních (lokálních, nikoli národních) přístupů. Jde o kombinaci různých strategií založených na spolupráci veřejného a soukromého sektoru v dané ohrožené lokalitě. Jako příklad uvádějí stát Sabah v malajsijské části ostrova Borneo.

Univerzální ochrana neexistuje

Klíčová hodnota těchto přístupů ke krajině se opírá o uznání existence hlavních příčin ztráty lesů. A zároveň musí dojít ke spojení všech částí systému – vládních autorit, nevládních organizací a iniciativ, komunit i všech tržních článků dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Jedině tak máme větší šanci na snížení ztrát pralesů, zlepšení obživy a umožnění udržitelné výroby.

Každá krajina je totiž odlišná a neexistuje žádný univerzální vzorec, který by byl při ochraně pralesů obecně platný. Do úvahy musíme vzít rozmanitost zeměpisných oblastí, kultur, plodin, produkčních systémů a různých úrovní správy.

Je nutné prosazovat různé úrovně pobídek, jako je třeba financování opatření na ochranu klimatu, lepší služby v oblasti rozšíření a přístupu na trh či integrované strategie zaměřené na celý problém, včetně správy přírodních zdrojů, územního plánování, zlepšování výrobních metod a změny poptávky.

Dobré příklady táhnou

Partnerství a dialog otevírají nové možnosti v boji proti odlesňování. Zvětšuje se zájem zúčastněných stran.

V brazilském městě Cerrado tak například partneři podepsali Manifest za změnu. Ti, kdo v místě nakupují sóju, podepisují prohlášení o podpoře místních producentů a zemědělců nad rámec obchodního vztahu. První výsledky již tato iniciativa podle zúčastněných přináší.

Nové iniciativy, mezi něž patří i zmíněná Tropical Forest Alliance, vyžadují, aby se společnosti v místě více angažovaly, ať již prostřednictvím finančních investic, zavázání se k dlouhodobým smlouvám o zadávání zakázek, technickým partnerstvím, či sdílením odborných znalostí i poradenských kapacit.

GRAF: Srovnání procesu odlesňování a největších producentů CO₂
Důsledkem likvidace tropických pralesů je i vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Pokud bychom toto množství změřili a srovnali ho s produkcí CO₂ jednotlivých zemí, umístilo by se na 3. místě hned za USA a Čínou. Data jsou za rok 2016, v tis. milionů tun CO₂.

Zdroj: Seymour & Bush, WRI

Velcí hráči na iniciativy slyší

Lokální přístupy si tak už osvojily společnosti, jako jsou americký Walmart nebo Unilever, které se různými cestami snaží zajistit, aby byly jejich dodavatelské řetězce dlouhodobě udržitelné.

Unilever se nedávno zavázal zlepšit postupy produkce palmového oleje ve zmíněném státě Sabah v Malajsii, kde navíc podpoří obnovu koridoru volně žijících živočichů.

Jde o dlouhodobý zápas s hrozícím nebezpečím, který vyžaduje kreativitu při sladění cílů veřejného a soukromého sektoru.

Jsme na jeho začátku, kdy musíme přijmout řadu naléhavých opatření a dát prostor novým přístupům, které pomohou zachránit nejen naše tropické deštné pralesy.

/Článek, který byl redakčně upraven, je volným překladem příspěvku na webu Světového ekonomického fóra./