Kritická zpráva OECD: s covidovou krizí jsme se vypořádali hůře než srovnatelné země

Uvolňování proticovidových opatření, přibývá očkovaných a statistiky hlásí nízké přírůstky nemocných i počty nově zemřelých na covid-19. To je jedna strana reality, přičemž veřejnost snadno zapomíná na to, s čím se Česko potýkalo v uplynulých měsících.

Nyní to připomíná aktuální pravidelný ekonomický výhled, který zveřejňuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž je Česko členem. Výhled na příští roky se sice vylepšil, zároveň ale upozorňuje, že tento vývoj je úzce spojen s dopady pandemie covidu-19 na ekonomiku a společnost.

Nejprve se krátce podívejme na zmíněné ekonomické vyhlídky Česka. Ty OECD vnímá pozitivně. Organizace odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta.

Jde tak o výrazné vylepšení prognózy z loňského prosince, která očekávala na letošek růst HDP o 1,5 procenta a na příští rok o 3,3 procenta.

Vážná zdravotnická krize

OECD si ve zpětném pohledu ovšem všímá i toho, jak vláda zvládla krizi ve vztahu k nemocným a zemřelým. A v tomto směru je organizace poměrně silně kritická.

„Česká republika měla v rámci zemí OECD jedno z největších množství nemocných i zemřelých na covid. S rozvojem pandemie se potýkala s vážnou zdravotnickou krizí. Ke konci dubna 2021 vykazovala 273 zemřelých v souvislosti s covidem-19 na 100 tisíc obyvatel. To je více než dvojnásobek průměru zemí Evropské unie,“ konstatuje OECD, která je uznávanou mezinárodní organizací a svým členům poskytuje komplexní analýzy a doporučení v mnoha oblastech.

GRAF: Srovnání počtu zemřelých v ČR na covid-19 s průměrem zemí OECD
Od března 2020 do současnosti, jde o sedmidenní průměr úmrtí na 100 tisíc obyvatel.

Ve svém výhledu OECD mimo jiné připomíná i opatření, která česká vláda zavedla – zavřené obchody, restaurace a další provozovny i plošné uzavření škol – a která měla i ekonomické dopady.

To, že byly školy uzavřeny i po skončení nouzového stavu, nyní mimochodem označil Nejvyšší správní soud (NSS) za další z opatření, jež vláda zavedla v rozporu s pandemickým zákonem.

Podle pandemického zákona a dle verdiktu soudu mohlo ministerstvo mimo nouzový stav plošně omezit pouze vysoké školy, nikoli mateřské a základní školy. „Proč zákonodárce nezahrnul do tohoto zákona – určeného právě ke zvládání nynější pandemie – také jiné školy než vysoké, nepřísluší soudu domýšlet,“ stojí v rozhodnutí NSS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Slova versus činy ve věci zastavení těžby fosilních zdrojů. Norsko, Japonsko ani USA nesouhlasí

Očima investora: Kam povede devastující mix dluhů, vytištěných peněz a inflace

Komu pomůže vakcína? Obchodu rozhodně, ale i dalším oborům

Pomalejší uvolňování

Analýza OECD popisuje také postupné uvolňování proticovidových opatření v Česku od poloviny dubna i vakcinační kampaň. „Ta probíhá pomaleji než ve srovnatelných zemích,“ podotýká v textu.

GRAF: Srovnání vakcinace v jednotlivých zemích 
Počet očkování na 100 tisíc obyvatel, data k 17. květnu

Pozn.: U Austrálie a Číny je zahrnuta celková vakcinace u lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku. 

Zdroj: OECD Economic Outlook 2021 / Our World in Data (k 19. 5. 2021)

„Předpokládáme, že se česká ekonomika začne zotavovat v průběhu léta 2021 s tím, jak pokročí očkování a uvolní se omezení a ochranná opatření. Ústup nejistoty se odrazí na růstu spotřeby a investic domácností, silnější zahraniční poptávka pak posílí český export,“ konstatuje OECD.

GRAF: Jak dlouho bude jednotlivým zemím trvat návrat k předcovidovým hodnotám HDP na hlavu

Zdroj: OECD Economic Outlook 2021

Namístě je podle organizace konsolidace veřejných financí. Navzdory tomu ministryně financí Alena Schillerová připravila první návrh rozpočtu pro příští rok se schodkem 390 miliard korun.

A podle čerstvých dat českého Ministerstva financí dosáhlo Česko za prvních pět měsíců tohoto roku historického deficitu ve výši 255 miliard korun, jen náklady na obsluhu státního dluhu dosáhly 15,3 miliardy korun.

Organizace doporučuje vládě, aby výdaje směřovaly na boj s chudobou a deprivací, na podporu udržitelných pracovních míst, na rozvoj zelené ekonomiky. A také na podporu výzkumu a inovací či na „návrat neaktivních lidí do pracovního procesu i větší zapojení matek s malými dětmi“, což jsou témata, která OECD Česku připomíná opakovaně.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan a který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.