Konec krátkých letů? Po aktivistech přebírají taktovku státy, první začínají Francouzi

V roce 2018 vznikla ve Švédsku iniciativa We Stay on the Ground. Ta se snaží přesvědčit další lidi nejen ve Švédsku, aby se po dobu jednoho roku zavázali přestat létat. Její zakladatelkou je Norka Maja Rosénová, která se podobně jako slavnější švédská aktivistka Greta Thunbergová snaží zlepšit klimatické podmínky na Zemi.

Původně švédská iniciativa se postupně spojila s celosvětovým hnutím Flight Free, které se snaží, aby lidé omezili cestování letadlem. „Společně můžeme snížit emise, změnit zákony a položit základy silné klimatické politiky,“ uvádí tato každoroční iniciativa.

Jak dokládají statistiky z poslední doby, radikální omezení letů je jedna z možností, jak snížit koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře.

Emise poklesly

Letecká doprava se totiž za poslední rok dostala do velkého útlumu kvůli koronavirové pandemii, což s sebou přineslo právě i pokles emisí CO₂. V předcovidové době letecká doprava dokázala ročně vyprodukovat 860 milionů tun oxidu uhličitého, to znamená dvě procenta globální produkce skleníkových plynů za rok.

Propočtů změn objemu škodlivin v ovzduší v důsledku covidového útlumu létání je několik, ale výsledný efekt mají stejný – pokles. Například projekt Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) spočítal, že emise z letecké dopravy loni na jaře klesly zhruba o polovinu (data z tzv. první vlny covidu za období od 21. února 2020 do 31. července, pozn. red.).

Další pozitivní vliv pandemie (respektive také poklesu letecké dopravy) na klima nedávno potvrdil Global Carbon Project, který zveřejnil propočty v magazínu Nature Climate Change. Podle tohoto projektu roční globální emise skleníkových plynů v důsledku protipandemických opatření klesly meziročně v průměru o sedm procent, přičemž nejvíce to bylo loni v dubnu, kdy činil úbytek zhruba 17 procent.

GRAF: Vývoj změny globální produkce emisí CO₂ v souvislosti s šířením pandemie covidu-19 ve vybraných sektorech ekonomiky

Zdroj: Global Carbon Project, Nature Climate Change

Francouzský zákaz krátkých letů

I když se víceméně všechny státy zavazují k ekologickým opatřením, přechodům na uhlíkovou neutralitu a ke snižování uhlíkové stopy ve jménu ochrany a zlepšování klimatu, v reálu jde většinou o dlouhodobé plány.

Svým způsobem průlomový krok nyní chystají Francouzi. Tamní zákonodárci v prvním čtení v dubnu odsouhlasili zákaz vnitrostátních letů, které lze nahradit cestou vlakem či autobusem. Zákaz by se měl týkat leteckých přesunů kratších než 150 minut, jak uvedla agentura Reuters. To by se dotklo hlavně spojení mezi Paříží, Lyonem, Nantes nebo Bordeaux s výjimkou přípojů na navazující lety. Zákon však ještě musí potvrdit Senát.

Podle stanice RFI tomuto zákazu, který je součástí klimatického zákona, předcházela velmi živá diskuse. Někteří zákonodárci totiž varovali před další ránou pro letecký sektor. Větší omezení by se podle nich dotkla hlavně pracovních sil i samotné letecké dopravy, která již tak utrpěla ztráty v důsledku koronakrize.

GRAF: Emisní dopad vybraných vnitrostátních spojů ve Francii
Data za rok 2018, v kilotunách (kT) CO₂

Zdroj: analýza Réseau Action Climat France (2020)

V rámci klimatických změn chtějí Francouzi do roku 2030 emise uhlíku snížit o 40 procent z úrovně roku 1990. Ostatně v rámci klimatické ochrany týkající se letectví již zákonodárci rovněž zakázali nedávno lety malým letadlům, která za sebou tahají reklamní transparenty. Zákaz by měl začít platit od ledna 2022.

Ještě delší zákaz?

Schválený zákaz letů kratších 150 minut je přitom kompromisem. Občanská klimatická iniciativa (Citizens‘ Climate Convention) volala po zákazu letů kratších než čtyři hodiny, jež lze nahradit vlakovým spojením.

„Čtyřhodinový limit mohl zrušit trasy, na nichž dochází k největším emisím skleníkových plynů,“ citoval RFI Danièle Obonovou, poslankyni z levicové strany La France insoumise (Nepoddajná Francie). Podle iniciativy se schválené opatření týká v reálu jen pěti spojů, které přepraví jen 12 procent cestujících využívajících vnitrostátní dopravu.

Ministr dopravy Jean-Baptiste Djebbari však nakonec prosadil časový limit ve výši dvou a půl hodiny. Proti zákonu se totiž postavilo také několik zákonodárců zvolených za regiony v okolí města Toulouse, kde sídlí výrobce letadel Airbus.

Nicméně jde o pokračování nastoleného směru. Francouzská vláda již loni přiměla k zákazu krátkých letů pod příslibem finanční pomoci národní aerolinky Air France. Těm stát loni pomohl půjčkou ve výši sedmi miliard eur, což podmínil právě zrušením některých vnitrostátních letů. Současný zákon by však dopadl i na další aerolinky, zejména z řad lowcostových konkurentů.

O vyšším zdanění letů se mimo jiné diskutuje i ve Švédsku nebo v Německu. Ve spolkové zemi čítající 80 milionů obyvatel navrhují Zelení, aby v podstatě byly „zakázány“ vnitrostátní lety zavedením vysoké daně na letecké palivo. „Lidé by měli po Německu cestovat výhradně vlaky,“ zaznívá od německých Zelených.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Letečtí dopravci v Evropě čelí „tsunami“ propouštění, bez pomoci vlád mnozí nepřežijí

Letadlo budoucnosti? Airbus představil revoluční projekt Maveric

Mexiko: Z klimatického premianta regionu se opětovně stává spalovač uhlí

Podpora veřejnosti

Na omezení krátkých letů však minimálně v Evropě veřejnost slyší. Loňský průzkum Evropské investiční banky (EIB), jehož se zúčastnilo 28 tisíc lidí z celé EU, zjistil, že 62 procent dotázaných by schvalovalo zákaz letů na krátkých tratích. A dokonce ještě o deset procent lidí více by bylo pro zavedení uhlíkové daně na tento typ letů.

Bude ale ještě trvat, než se změní především myšlení lidí. Hlavně těch, kteří mají potřebu sociálních kontaktů s příbuznými a bez leteckých přesunů se neobejdou.

Otázka také je, jak se bude vyvíjet letecká doprava i s ohledem na další průběh koronavirové pandemie. Ještě v roce 2019 sdružení leteckých společností IATA odhadovalo, že počet letů bude v následujících letech prudce stoupat. V témže roce vzlétlo podle sdružení celkem 4,3 miliardy cestujících a denně se do vzduchu dostalo více než 100 tisíc komerčních letů.

Tehdejší prognózy také hovořily o tom, že do roku 2037 počet pasažérů stoupne na 8,2 miliardy ročně. Nicméně pandemie již o rok později srazila leteckou dopravu do kolen (podle počtu pasažérů) o téměř 66 procent oproti roku 2019.

GRAF: Pandemie způsobila historický propad letecké dopravy
Graf ukazuje vývoj letecké dopravy ve srovnání s rokem 2019 (100 %) a pravděpodobný vývoj v letošním roce (scénáře bez dopadů covidu-19 a s ním).

Zdroj: Statista, IATA

Pro letošek IATA sice očekává zlepšení, ale vzhledem k tomu, že restrikce kvůli covidu-19 přetrvávají, bude velmi pozvolné. Podle analytické prognózy společnosti McKinsey to nebude dříve než v roce 2024.

Čekání na covidpasy

Podle donedávna bývalého šéfa sdružení Alexandra de Juniaca je obtížné předpovídat oživení letecké osobní dopravy, právě kvůli novým variantám koronaviru, které ovlivňují úroveň a rozsah restrikcí pro cestování.

„Rok 2021 bude dalším obtížným rokem a mezinárodní letecká přeprava v nynějším prostředí nevykazuje žádné známky oživení,“ uvedl před pár dny jeho nástupce v čele IATA Willie Walsh, který se ujal funkce od dubna.

Pomoci (nejen leteckému) sektoru by v brzké době mohly takzvané očkovací pasy, na které spoléhají hlavně evropské aerolinky. Vlády členských států Evropské unie ve středu nalezly shodu na technických standardech, jaké by takové doklady měly splňovat. Legalizací covidových pasů by se měl v příštích týdnech zabývat Evropský parlament. Pokud se poslanci vyvarují bouřlivých diskusí, mohly by covidové pasy začít platit už od června.

IATA tento záměr jednoznačně prosazuje a už zahájila práci na digitální platformě, kde by cestující měli data o svém aktuálním zdravotním stavu. První zkušební provoz cestovního pasu IATA odstartovala společnost Emirates na lince Dubaj – Barcelona. „Možnost zprocesovat cestovní data pasažérů související s COVID-19 v digitální podobě jsou cestou kupředu. Je nám potěšením, že můžeme být společně s IATA průkopníky zkušebního provozu, a to v reálném čase. Brzy také spustíme iniciativy pro další usnadnění a zlepšení zákaznické zkušenosti,” uvedl Adel Al Redha, provozní ředitel Emirates.

Evropské váhání

Ovšem na evropské úrovni donedávna panovaly o covidpasech různé představy a padají různé námitky. Při debatě v Evropském parlamentu například padly zmínky o možné diskriminaci části obyvatelstva.

„Tento certifikát nemůže být podmínkou volného pohybu. Ten je v EU základním právem, a nemůže docházet k diskriminaci osob, které takový certifikát nemají,“ prohlásil například šéf výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Juan López Aguilar.

Europoslanci i členské země se každopádně pokoušejí najít shodu na parametrech osvědčení, které má umožnit cesty přes hranice lidem s očkováním, negativním testem či protilátkami po prodělané nemoci covid-19.

Podle eurokomisaře Didier Reynderse budou samotné certifikáty v digitální i papírové podobě zdarma a testování by nemělo být finančně nákladné. Jeho případná bezplatnost však bude v rukou členských zemí. Jejich zástupci se patrně budou muset shodnout i na dalších zatím nejasných detailech, jako je například doba imunity po nemoci.

Zavedení vakcinačních pasů pro cestování mezi zeměmi příliš nepodporuje ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní zatím není jisté, nakolik očkování brání šíření koronaviru.

Emise porostou

Pokud však v nějakém časovém horizontu dojde k obnovení letecké dopravy, lze rozhodně čekat, že opět vzrostou i škodlivé emise. Ještě v roce 2019 uváděla organizace International Civil Aviation Organisation (ICAO), že emise CO₂ budou do roku 2050 růst třikrát až sedmkrát oproti roku 2005.

A to i přes to, že v tomto oboru je vyvíjen tlak na vývoj čistších a efektivnějších pohonů. Na rozdíl od automobilového průmyslu je však využití elektropohonů či vodíkových motorů hudbou budoucnosti.