Mexiko: Z klimatického premianta regionu se opětovně stává spalovač uhlí

Oživujeme uhelný průmysl, pochvaluje si současnou situaci Arturo Rivera Wong, protože nabírá dalších 40 lidí. Vlastní menší uhelný důl v mexickém státě Coahuila, který hraničí na severu s americkým Texasem.

Uhlí se má opět spalovat ve čtyřech jednotkách tepelné elektrárny, a proto Wong věří, že poptávka po uhlí bude stoupat. Je to důsledek nové politiky mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, jenž je označován za levicově-populistického politika.

Prezident v době, kdy řada zemí po celém světě s těžbou a spalováním uhlí už nepočítá, otáčí tok času. Vrací se k podpoře těžby uhlí a využití uhelných elektráren. Obrador oznámil, že od menších mexických producentů nakoupí dva miliony tun černého uhlí.

Znovu zprovozní dvě uhelné elektrárny u hranic s Texasem, které byly odstaveny v době, kdy Mexiko podporovalo ve svém energetickém mixu obnovitelné zdroje a místo uhlí raději spalovalo zemní plyn.

GRAF: Zdroje elektřiny v Mexiku
Za rok 2019, podíl na celkově vyrobené elektřině v procentech

Pozn.: Podle Secretaría de Energía (SENER) měly energetické zdroje Mexika v roce 2019 celkovou kapacitu 80 GW.  

Zdroj: EIA, BP

Energetická suverenita

Amlo, jak se prezidentovi přezdívá, chce touto politikou propagovat vizi energetické suverenity, jež nebude tolik závislá na dovozu a bude využívat vlastní, mexické zdroje – uhlí a naftu. V tom mají hrát hlavní roli státní koncern Pemex a Federální komise pro elektřinu (CFE).

Nemluvě o tom, že na předchozí klimatické závazky nebere nový prezident ohled. „Místo přemýšlení o přechodu od fosilních zdrojů uvažuje o větším využití uhlí a ropy,“ stěžuje si ředitel organizace Iniciativa Climática de México Adrián Fernández Bremauntz.

Mexiko je podle něj jedinou zemí ze skupiny G20, která se ve své energetické koncepci vrací ve velkém k fosilním zdrojům.

Pomoc ekonomice

Prezidentovi je dáváno za vinu, že nemá pod kontrolou pandemii koronaviru, což silně poškozuje ekonomiku.

Právě výkup uhlí má podle státní komise CFE pomoci hospodářství, jež trpí kvůli koronavirovým omezením.

Zároveň CFE odmítá „lži“ o tom, že se Mexiko orientuje na špinavé zdroje, protože uhelné elektrárny podle komise netvoří ani desetinu mexické spotřeby elektřiny.

Jejich obnovení je obhajováno s tím, že mají sloužit hlavně jako záložní zdroje v době, kdy je vysoká poptávka pro elektřině.

Fakt je, že soukromé subjekty, které před nástupem Obradora do úřadu na konci roku 2018 investovaly do obnovitelných projektů a zdrojů, jsou přeřazeny na druhou kolej. A dalo by se i říci, že jim administrativa hází „klacky pod nohy“.

Nová pravidla, která vláda oznámila loni v květnu, ztěžují připojení nových solárních a větrných zdrojů v řádu několika miliard dolarů k přenosové soustavě. Odborníci a nezávislí pozorovatelé to vnímají jednoznačně jako boj Obradora proti zahraničním investorům.

Prezident to vysvětluje nespolehlivostí těchto zdrojů. Slibuje naopak modernizovat vodní elektrárny, aby Mexiko splnilo závazek 35 procent obnovitelných zdrojů ve svém mixu do roku 2024.

Za blackout mohou zelené zdroje

Mexický prezident představuje pravý opak nového amerického šéfa Bílého domu Joea Bidena, který opakovaně hovoří o klimatické hrozbě.

I když i Mexiko čelí stále silnějším hurikánům, suchu a dalším projevům extrémního počasí, Amlo o klimatické krizi nemluví.

V prosinci, kdy došlo k blackoutu pro deset milionů mexických zákazníků, padla vina mimo jiné právě na obnovitelné zdroje, jež měly síť přetížit.

Mexiko přitom platilo v minulých letech za pilného žáka, který si plní své klimatické úkoly. Jako jedna z prvních zemí vůbec představilo akční plán v oblasti klimatu už před klimatickou dohodou v Paříži v roce 2015. Nyní to jsou jen prázdné sliby, okomentoval obrat v klimatické politice Jeremy Martin z amerického think-tanku Institute of the Americas.

Mocný Pemex

Energetický byznys se tak pod Obradorovou taktovkou vrací o několik let zpět. Sektor s energiemi se v Mexiku otevřel cizím firmám a investorům až po roce 2013, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy stát zavedl energetické aukce na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ty López Obrador v prosinci 2018 zastavil, když nastoupil do úřadu. Anaid Velascová z mexického centra pro životní prostředí hodnotí vládní energetickou politiku jako snahu co nejvíce znechutit podmínky zahraničním investorům v sektoru obnovitelných zdrojů.

Na druhé straně se podporují fosilní paliva z prostředků státního rozpočtu a národní společnost Pemex (Petróleos Mexicanos).

Tento státní ropný koncern, který je po brazilském koncernu Petrobras největším energetickým koncernem Latinské Ameriky, byl dlouhá desetiletí považován za mexickou firmu, jež bude prosazovat národní zájmy.

Mexický Trump

Do Pemexu proudí i přes ekonomickou mizerii další miliardy dolarů na výstavbu nových rafinerií.

V tomto kontextu texaský energetický analytik George Baker srovnává Obradora s nedávno skončivším americkým prezidentem Donaldem Trumpem, protože činí z ropného průmyslu výkladní skříň mexické ekonomiky, stejně jako o to usiloval bývalý americký prezident v případě amerických těžařů.

Samozřejmě kromě ropy má slabost i pro těžbu uhlí. Na podzim osobně navštívil uhelné regiony ve státě Coahuila a oznámil opětovné spuštění uhelných elektráren. V regionu v minulých letech přišlo o práci deset tisíc horníků, kteří obnovení těžby uhlí pro elektrárny podporují.

Zdá se tak, že Mexiko ztratí svoji nálepku klimatického lídra regionu. Ještě donedávna bylo považováno za první rozvíjející se ekonomiku, jejíž plány předčí klimatickou dohodu z Paříže. Zdá se však, že tato ambice však naráží na nezájem ze strany vlády a prezidenta Obradora.