Mohlo by vás také zajímat
Antimonopolní úřad stížnosti EDF k Dukovanům nevyhověl; obří pokuta pro Apple a Meta a výhledy na ekonomiku se horší aneb souhrn ekonomických událostí 16. a 17. týdne 2025
Libor Akrman 25. dubna 2025MMF zhoršil výhled globální i české ekonomiky; podepsáno, poplatky za TV a rozhlas stoupnou; výroba aut ve čtvrtletí klesla; zlato…
Na co čekají? Cena ropy je o pětinu níže, ale pumpy si toho zatím „nevšimly“
Lukáš Kovanda 9. dubna 2025Ceny ropy výrazně klesly kvůli obavám z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dostaly se tak až…
Za levný benzín v Česku může Rusko
Lukáš Kovanda 21. března 2025V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října…
- ROZHOVOR
Jana Mücková (LOGeco): Měníme odpad na suroviny, které se vrací zpět do výroby
Odpadové hospodářství je velký byznys a ví to i česká firma LOGeco, jejíž tým vědců vynalezl zařízení ERVOeco, které laicky řečeno rozkládá odpad zpět na suroviny znovupoužitelné ve výrobě. Technologická novinka, jejíž vývoj stál stovky milionů korun, má velký enviromentální i společenský potenciál, říká v rozhovoru obchodní ředitelka LOGeco Jana Mücková.

Obchodní ředitelka LOGeco Jana Mücková. Zdroj: se souhlasem LOGeco
Když procházíte kolem deset metrů vysokého a osm metrů širokého zařízení, jehož dominantou je velká kovová krabice se schody a žlutá tlaková nádoba, nevíte, na co to vlastně koukáte. Není to ale nic, za co by se měl kdokoliv z nás stydět. Jde totiž o český vynález, který byl oficiálně představen teprve minulý rok a který má potenciál doslova změnit svět.
„Představte si přírodu bez odpadků – no nezní to naprosto úžasně,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz Jana Mücková, obchodní ředitelka české firmy LOGeco. Ve společnosti vyvinuli zařízení ERVOeco, které mění odpady v původní suroviny, které jsou znovupoužitelné ve výrobě.
„Když to hodně zjednoduším, tak je to více než 2000 tun plastových obalů, téměř 4000 tun pneumatik a přes 5000 tun komunálního odpadu,” vypočítává, kolik jedno zařízení ERVOeco dokáže ročně zpracovat tun odpadu.
Jednotka ERVOeco stojí ve středních Čechách, brzy k ní přibydou další dvě a LOGeco už nyní pracuje na dodávkách pro zahraniční trh, kde vidí největší potenciál.
„Pracujeme na výrobě a dodávkách více než 13 jednotek pro prvních několik zákazníků. Z toho sedm z nich bude instalováno v Česku, tři v Senegalu a tři v Rusku,” upřesňuje v rozhovoru Mücková.
Vyvinuli jste technologii, která laicky řečeno dokáže přeměnit některé odpady včetně ropných produktů zpět v základní suroviny. Můžete osvětlit, na jakém principu celý systém funguje?
Základem naší technologie ERVOeco od společnosti LOGeco je tzv. katalytická depolymerizace, která kombinuje mechanické, tepelné a chemické zpracování odpadů nebo druhotných látek. Díky unikátní kombinaci katalyzátorů a reagentů dokážeme z jakéhokoliv materiálu vytěžit 100 % organické složky, kterou umíme rozložit na základní stavební kostky podobně jako u stavebnice LEGO.
Na závěr navíc z těchto stavebních kostek poskládáme nové organické molekuly dle zadání zákazníka. Jednoduše řečeno odpad ekologicky zpracujeme na látky, z kterých se dále vyrábějí nové výrobky pro člověka jako třeba nové plasty, domácí spotřebiče a desítky dalších věcí.
Vývoj za stovky milionů
Jak dlouho jste jej vyvíjeli a kdo vše se na vynálezu podílel?
On ten vývoj vlastně stále pokračuje a pokračovat ještě dále bude, je to takový nekonečný proces. V tom dobrém slova smyslu. Technologii neustále inovujeme a optimalizujeme technologický proces. Aktuálně pokračuje výzkum v oblasti recyklace neboli zpracování neustále nově vznikajících odpadů z nových výrobků, které nyní zaplavují trh. Každý měsíc totiž trh zaplavují stovky nových materiálů při výrobě nových výrobků, jehož zpracování je potřeba testovat a následně vyvíjet i technologický postup.
Vedoucím našeho vědeckého týmu a divize vývoje ve skupině je RNDR. Ing. Michal Halko, CSc., který spolupracuje například s Akademií věd ČR a zahraničními vědci, kteří se dlouhodobě podobným technologiím věnují.
Pokud bychom spočítali patenty, jehož autory jsou naši spolupracovníci, dostali bychom se hodně přes stovku. Nedávno jsme náš vědecký tým rozšířili o technického experta, který žil přes 30 let v Kanadě a v Česku se podílel především na výstavbě a uvedení do provozu bioplynových stanic.
Jak nákladný je vývoj takové věci? Aneb kolik vás to stálo?
To je výborná otázka. Odpověď do jisté míry záleží na tom, co všechno bychom do nákladu na vývoj započítali a jak daleko do minulosti bychom šli, ale dnes se již bavíme o stovkách milionů korun.
Jana Mücková (32) |
![]() Na pozici obchodní ředitelky LOGeco nastoupila loni v prosinci, když přišla ze společnosti Bondster. Před nástupem do Bondster působila několik let v České exportní bance jako zástupkyně ředitele odboru Mezinárodní vztahy a komunikace. Vystudovala VŠE v Praze se specializací na finance, mezinárodní vztahy a diplomacii. V rámci svého studia absolvovala dvě stáže na předních asijských univerzitách. První zkušenost získala v Hongkongu na Chinese University of Hongkong a následně dokončila roční stipendijní magisterský program na čínské Zhejiang University (Čeťiangská Univerzita). Během svých pobytů v Asii absolvovala také pracovní stáž na šanghajské pobočce české agentury Czech Trade a stala se spoluautorkou knihy Obchod s Čínou bez rizika a se ziskem. Hovoří plynně anglicky, domluví se francouzsky a čínsky. Její zájmy jsou četba, běh a vysokohorská turistika. |
Jednotku ERVOeco jste loni představili v Mostě. Ta už je v běžném provozu?
Jednotku z Mostu jsme přemístili do Středočeského kraje do větší rekonstruované haly, kde budou umístěny celkem tři jednotky. Budeme tak moci využít úspory z rozsahu v souvislosti s náklady na zaměstnance zajišťující obsluhu a údržbu, a také v souvislosti s některými komponenty, které budou moci jednotky sdílet.
Současně probíhá také modernizace této jednotky. Vedle toho se vyrábí jednotky další, které bychom měli během léta postupně uvádět do zkušebního provozu.
Jak velký objem odpadu je ERVOeco schopné zpracovat za rok?
To záleží na spoustě faktorů například na typu zpracovávaného materiálu, jeho vlhkosti, obsahu organické složky atd. Když to hodně zjednoduším, tak je to více než 2000 tun plastových obalů, téměř 4000 tun pneumatik a přes 5000 tun komunálního odpadu.
Pro představu těchto 5000 tun komunálního odpadu, tzn. odpadu z černých popelnic, vyprodukuje zhruba 10 tisíc domácností ročně. Takže v českém měřítku můžeme říci, že jedna jednotka ERVOeco zvládne obstarat město se zhruba 35 tisíci obyvateli.
Do celého světa
Jak dlouho vůbec trvá výroba a implementace jednotky?
Příprava celého projektu včetně infrastruktury a povolení k provozu obvykle v ČR trvá zhruba 3-12 měsíců, samotná výroba a dodání našeho zařízení se pak pohybuje od 4-6 měsíců, protože se nejedná o sériovou výrobu, ale každá jednotka je přesně vyráběna na míru zákazníkovi.
Kolik jste už takových jednotek letos prodali a kam přesně?
Pracujeme na výrobě a dodávkách více než 13 jednotek pro několik prvních zákazníků. Z toho sedm z nich bude instalováno v Česku, tři v Senegalu a tři v Rusku. Situace kolem koronaviru asi všem lehce komplikovala podnikání. Věříme, že nyní se již situace vrátí do normálu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Martin Juřík (APUtime): Nejlepší šéf? Robot, který zaměstnance vytrhne z rozhodovací paralýzy
I umělá inteligence potřebuje lidi, odůvodňuje šéf Ataccamy firemní expanzi
Jaké společenské problémy ERVOeco řeší a jaká je jeho ekonomika?
ERVOeco je unikátním řešení v podstatě dnes už globálního problému skládkování a spalování. Dlouhodobě se v Česku propaguje třídění, ale ze žlutých popelnic se dnes běžně recykluje pouze 35-40 procent plastů. Zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách, což je škoda, protože ačkoliv spalovny dokáží nabídnout výrazně vyšší kapacitu zpracování než naše technologie, představují poměrně velkou zátěž pro životní prostředí, ať už jejich výstavba nebo provoz.
Je nutné přijmout fakt, že odpad je surovina, kterou je možné dále využít pro výrobu nových výrobků, což je princip dnes tolik propagované cirkulární (oběhové) ekonomiky. Tu EU a další světové organizace dnes skloňují snad v každém svém výstupu, který se týká životního prostředí nebo snížení uhlíkové stopy.
Provoz našeho zařízení je ekonomicky velmi výhodný, což je další přidaná hodnota naší technologie. Výstupem zpracovaného opadu či druhotného materiálu jsou výrobky, pro které existuje trh, takže se dají jednoduše zpeněžit. Návratnost investice se u českých projektů pohybuje od 3-5 let, což je velmi atraktivní i pro investory, kteří s odpady nemají žádné zkušenosti.

Skládka, ilustrační foto. Foto: Pixabay
První vlaštovky
Jak velký potenciál je pro vás konkrétně v České republice? Míříte zde na firmy nebo municipality?
Ano, Česká republika pro nás představuje velmi důležitý trh. Důležitost tohoto trhu navíc ještě stoupla v období pandemie, kdy jsme vlivem omezení cestování nemohli pokračovat v práci na rozpracovaných zahraničních projektech nebo jen velmi omezeně.
Velmi silný zájem je u nás jak ze strany měst, tak zejména z nadnárodních firem, které kladou velký důraz na společenskou odpovědnost a jejich dlouhodobým cílem je, aby byli tzv. „zero waste“, tedy neprodukovali svou činností vůbec žádný odpad.
A jak jste v Česku úspěšní? Kolik jednotek máte před objednaných a jaké máte plány, pokud jde o roční prodeje?
U nás jsme s obchodními aktivitami začali teprve před rokem, takže většina projektů je zde v různé fázi rozpracovanosti. Nejdále jsme na severu Čech, kde si od nás zastupitelstvo jednoho města nechalo zpracovat studii proveditelnosti na využití naší technologie v rámci jejich odpadového hospodářství a dnes s městem už dolaďujeme detaily celého projektu.
Naše linka by měla stát vedle jejich třídicí linky na plasty a zpracovávat právě ten nerecyklovatelný plastový výmět, který obvykle putuje na skládku nebo do spalovny.
Vedle toho máme připraveny několik projektů pro soukromé investory. V ČR je před objednaných celkem 7 linek, z toho dvě jsou již ve výrobě. Příští rok očekáváme ale výrobu už nižších desítek linek.
Jak velký potenciál má tedy vaše technologie změnit svět?
Představte si, že lidstvo opravdu přijme filozofii, že odpad je surovina. Každá surovina má dnes svou cenu a existuje pro ni trh. Pokud bychom i k odpadu všichni přistupovali jako k surovině, těžko bychom nacházeli odpadky na ulici, v lese, na horách, v oceánech nebo je cíleně umisťovali na skládku. Věřím, že i jejich spalování bychom si dvakrát rozmysleli.
Představte si tedy přírodu bez odpadků – no nezní to naprosto úžasně?