V Německu začínají bankrotovat průmyslové podniky. Jak vážná bude recese?

První německé společnosti začaly házet pomyslný ručník do ringu v ekonomickém boji o další přežití. Svírají je vysoké ceny energií a také stále dražší úvěry. Množí se obavy, jak silně to oslabí německou ekonomiku, která je největší v Evropské unii a je tradičním motorem evropské prosperity.

Pokud se budete ptát manažerů v chemickém průmyslu nebo papírenském průmyslu, zjistíte, že výhled je velmi pesimistický a německému ekonomickému motoru hrozí zadření.

Tradiční výrobce německého toaletního papíru – společnost Hakle – , která během pandemie hlásila pozitivní ekonomické výsledky a měla v roce 2020 tržby 80 milionů eur, musela vyhlásit bankrot. Její příklad ukazuje, že je situace ve výrobním sektoru stále vážnější.

Špatné zprávy se množí

Továrna v Düsseldorfu spotřebovala ročně 60 tisíc megawatthodin zemního plynu a 40 tisíc megawatthodin elektřiny. Při současných cenách si další provoz nemůže dovolit. Špatné zprávy ale přicházejí i z dalších sektorů, jako je výroba hnojiv.

„To nejhorší teprve přijde,“ prohlásil generální ředitel německého gigantu Uniper Klaus-Dieter Maubach s odkazem na ceny energií. Tuto firmu už musela německá vláda sanovat osmi miliardami eur a fakticky ji odkoupit od finského vlastníka Fortum.

Obavy v energetickém sektoru

Uniper měl „štěstí“ v tom, že dodával plyn pro 40 procent německých domácností a energetická firma byla příliš velká no to, aby ji německá vláda mohla nechat zbankrotovat. Berlín se obával, aby nedošlo před zimou ke kolapsu dalších energetických firem. Společnost doplatila na to, že ji nasmlouvaný zemní plyn přestal dodávat Gazprom, manažeři museli plyn začít kupovat na spotovém trhu za mnohem vyšší ceny.

Šéfka německých odborových svazů DGB Yasmin Fahimiová varovala, že v německém průmyslu může dojít k dominovému efektu bankrotů, pokud vláda v Berlíně okamžitě nezareaguje. Podle jejich slov by dokonce mohlo dojít k „deindustrializaci“ celého Německa, což by mělo katastrofální důsledky pro celou evropskou ekonomiku, včetně té české. „Byla by to katastrofa,“ řekla pro německý týdeník Der Spiegel.

Jak bude recese hluboká?

Hlavní otázkou mezi německými manažery a ekonomy už není téma, zda recese přijde, ale jak moc bude hluboká a jak dlouho bude trvat. První oběti vysokých cen energií jsou výrobci papíru, hnojiv, oceli. Pokud nedojde k zásadní změně na trhu s energiemi, budou následovat další, automobilový průmysl a jeho četní subdodavatelé, střední i malé podniky.

Federace německého průmyslu (BDI) přišla s průzkumem, že 90 procent jejich členů vidí v cenách energií a surovin existenční hrozbu.

Ve druhém čtvrtletí roku 2022 německá ekonomika rostla o 1,7 procenta, ve třetím kvartále to má být podle prognóz ještě méně. Mnichovský Ifo-Institut předpovídá, že se HDP propadne o 0,5 procenta.

GRAF: Vývoj německého HDP
Od roku 2019, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Začarovaný kruh

Výrobní firmy nemají jinou možnost, než ceny energií zohlednit ve vyšších cenách pro koncového spotřebitele. To ale zase znamená, že lidé nechtějí utrácet a šetří na službách, jako jsou restaurace a dovolené, ale i nákup spotřebního zboží.

„Jsou to nákupy, které nyní miliony lidí v Německu odloží,“ varoval ekonom Sebastian Dullien z Institutu pro makroekonomickou politiku (IMK). Lidé se rovněž bojí, zda budou moci platit účty za energie.

Konec prosperity

Prezident Německé asociace obchodních a průmyslových komor (DIHK) Peter Adrian varoval před tím, že bez aktivní a rychlé pomoci berlínské vlády hrozí dlouhodobá ekonomická krize a ztráta německé prosperity. Mohlo by dojít k masovému zániku firem a s tím spojenému propouštění. Celá společnost by výrazně zchudla, dodal Adrian.

Zásadní pro další fungování ekonomiky bude cena zemního plynu. Evropská komise sice plánuje reformu trhu s plynem, k té ale dojde pravděpodobně až během příštího roku. Zatím cenu udává virtuální obchodní uzel TTF v Nizozemsku. Před rokem stála megawatthodina plynu 34 eur (23. září 2021), nyní stojí 190 eur (23. září 2021). To znamená šestinásobek.

Cena před ruskou invazí na Ukrajinu byla 71 eur (22. února 2022). Maximální cena dosáhla během srpna úrovně 347 eur, když trh začal panikařit kvůli zprávám, že Kremlem ovládaný Gazprom už přes Nord Stream 1 nepustí do zimy žádný plyn (nulové dodávky trvají, Moskva žádá zrušení sankcí).

GRAF: Vývoj ceny zemního plynu v nizozemském uzlu TTF
Za poslední rok, v EUR/MWh

Zdroj: TTF

Plynovou krizi v Evropě přirovnal finský ministr hospodářství Mika Lintilä k pádu Lehman Brothers v bankovním sektoru v roce 2008. Vysoké ceny zemního plynu a elektřiny mohou podle něj způsobit systémový kolaps evropské ekonomiky.

Zoufalí oceláři

Zoufalí jsou manažeři ze sektoru výroby oceli, která je náročná na spotřebu energií. „Už opravdu nevíme, co dělat,“ lamentoval Alexander Becker, generální ředitel Georgsmarienhütte Group (GMH). Jedná se o jednoho z největších producentů oceli v Německu. Zaměstnává 6000 lidí, má několik sléváren a kováren.

Ročně skupina spotřebuje jednu terawatthodinu elektřiny, což odpovídá spotřebě 300 tisíc rodinných domů. Loni firma platila za elektřinu a plyn 120 milionů eur, letos by to mohl být až desetinásobek, 1,2 miliardy eur. Pokud k tomu dojde, skupina bude muset vyhlásit insolvenci, varoval Becker.

Aby oceláři pokryli nárůst cen vstupů, museli by vyrobenou ocel zdražit o 50 procent. S takovou cenou ji ale neprodají. Zvýšení cen o dvacet procent už vede k tomu, že část odběratelů nakoupí v Číně nebo Indii.

„Pokud politici rychle nezačnou jednat, německé energeticky náročné průmyslové podniky nepřežijí,“ zdůraznil Becker. Arcelor Mittal už uzavřel na dobu neurčitou výrobu oceli v Hamburku a Brémách kvůli extrémnímu nárůstu cen energií.

Chemičky omezují produkci

Existenční problémy hlásí i chemičky. Například výrobce hnojiv a aditiva AdBlue SKW Stickstoffwerke Piesteritz (patří do skupiny Agrofert), jenž je největší výrobcem močoviny a amoniaku v Německu. Výrobu zastavil kvůli vysokým cenám plynu. Pokud cena zemního plynu výrazně neklesne, nebo firma nedostane dotace od státu, skončí, uvedl ředitel Torsten Klett.

Produkci močoviny omezila kvůli vysokým nákladům i chemička BASF. Výkonný ředitel Německého svazu chemického průmyslu (VCI) Wolfgang Grosse Entrup dodal, že v celém sektoru panuje nervozita, protože zákazníci už nejsou ochotni platit stále vyšší sumy.

Automobilky budou mít rovněž problémy

Růžově nevidí současnou situaci ani tahoun německé ekonomiky, automotive sektor. Manažer Volkswagenu pro lidské zdroje Gunnar Kilian už si na soustavné krizové řízení zvykl. Nejprve to byl covid, pak nedostatek čipů, následně přišla válka na Ukrajině, ekonomické sankce na Rusko a vysoké ceny energií. Nyní diskutují s odbory na jakou teplotu lze vytápět tovární haly, aby co nejvíce ušetřili za spotřebu plynu.

Tím, že automobilka měla problémy s nedostatkem komponentů v předchozích letech, objednávek je zatím dost. Na nový VW Golf si zákazníci v průměru musí počkat rok. To se ale rychle může změnit, pokud lidé kvůli vysokým cenám přestanou nové vozy nakupovat.

Společně s vyššími náklady na financování nových vozů upadne celý sektor do recese, varoval Ferdinand Dudenhöffer, ředitel Center Automotive Research. Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) dramaticky korigoval svou předpověď vývoje trhu pro Německo. V tomto roce by se prodej nových osobních vozů mohl z předchozího odhadu růstu o tři procenta propadnout dokonce o šest procent.