Mohlo by vás také zajímat
Pošta zruší desítky poboček, boháčům v Česku vládne Kellnerová a Hello bank! aneb souhrn událostí 14. týdne 2023
Libor Akrman 6. dubna 2023OPEC snižuje produkci; Hello bank! končí v Česku; úvěry Sberbank definitivně v ČS; Forbes vydal nový seznam boháčů, v Česku…
Ukrajinci jsou v celé Evropě. Dvě třetiny lidí už se do zničené země asi nevrátí
František Novák 9. února 2023Několik milionů Ukrajinců uprchlo před Putinovou válkou do všech zemí Evropy. Až dvě třetiny lidí se z exilu do válkou…
Bulharsko nedokáže integrovat uprchlíky z Ukrajiny. Chybí lékaři i sestry
František Novák 16. prosince 2022I když má bulharská ekonomika problémy s pracovní silou, většina ukrajinských uprchlíků Bulharsko opouští a odchází do dalších evropských zemí.
- KOMENTÁŘ
Jaké důsledky může přinést pád Kábulu, resp. ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán
Radikální islamistické hnutí Tálibán po rychlé ofenzivě z několika posledních dnů získalo pod kontrolu prakticky celou zemi. Povstalci ovládají též pohyb na hranicích, takže ze země se lze dostat už jen letecky. Jde o důsledek odchodu amerických a spojeneckých vojsk. Co vše může přinést další vývoj v zemi rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.
Z Kábulu se poté, co Afghánistán ovládlo radikální hnutí Talibán, snaží dostat tisíce lidí a řada západních zemí z něj přes mezinárodní letiště evakuuje své občany.
Nečekaně rychlé přebírání moci Tálibánu nad Afghánistánem, jehož vyvrcholení představuje probíhající pád metropole Kábulu, bude mít dalekosáhlé důsledky. A to nejen politické a geopolitické, nýbrž i mezinárodně ekonomické.
Na řadě je Pákistán?
| Co znamená Karoq? |
| Radikální hnutí Tálibán se v posledních dnech zmocnilo všech velkých afghánských měst a podle svého prohlášení má pod kontrolou i většinu metropole Kábul. Západní země překotně evakuují své občany i afghánské pracovníky z Kábulu. |
„První na ráně“ je z ekonomického hlediska sousední Pákistán. Tálibán se po převzetí moci nad Afghánistánem zaměří nejspíše na destabilizaci situace právě v Pákistánu.
Pákistánské vládní dluhopisy letos ztratily už zhruba osm procent ze své ceny a nyní lze čekat další pokles. Ztrátu zájmu o pákistánské dluhopisy doprovází růst nákladnosti obsluhy dluhu vlády v Islámábádu.
Pákistánský veřejný dluh přitom již nyní dosahuje 90 procent hrubého domácího produktu (HDP) země. Uprchlické vlny, které lze nyní po nástupu Tálibánu čekat právě i v Pákistánu, si zřejmě vyžádají další razantní zadlužování.
Pomoc MMF v ohrožení
Pákistán je silně závislý na přílivu peněz zvenčí, zejména z Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten v zemi nyní realizuje celkem třináctý podpůrný program za posledních třicet let, tentokrát v objemu šesti miliard dolarů.
Zmíněný propad ceny pákistánských dluhopisů má zatím spíše souvislost se zpožděním v přijetí další platby podpůrných prostředků MMF než s bezpečností situací v Afghánistánu.
Přepokládané údery Tálibánu v Pákistánu, které lze nyní ve zvýšené míře očekávat, ale mohou Islámábádu dále znesnadnit plnění podmínek programu MMF. V krajním případě jej tak mohou odříznout od peněz fondu.
Na druhou stranu z hlediska Západu nyní vzrůstá strategický význam Pákistánu, jakožto vysunuté bašty bránící postupu militantního islamismu reprezentovaného Tálibánem.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Je reálné odstavit uhlí do roku 2030, jak vyzývá OSN? Zeptali jsme se odborníků
Kam Erdogan přivede Turecko a tamní měnu: volný trh nefunguje s autoritářskými tendencemi
Žijeme v rozdělené společnosti. Průzkum „různých světů“ zmapoval, co štěpí Čechy
Další migrační krize?
Vlna uprchlíků se ale z Afghánistánu vydá také opačným směrem než do Pákistánu. A sice směrem západním, do Íránu či Turkmenistánu a pak dále do Turecka a potenciálně až do Evropy a zemí Evropské unie.
Afghánští uprchlíci mířící přes Turecko do EU se tak mohou stát silnou kartou v rukou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Zvýšili by totiž jeho vyjednávací sílu ve vztahu k Evropské unii.
Turecký prezident zkrátka může Brusel vydírat v tom smyslu, že buď dostane dost peněz unijních daňových poplatníků a zadrží afghánské uprchlíky na tureckém území, nebo nechá uprchlíky v hojném počtu proudit do EU.
EU tak potenciálně čelí další migrační krizi. Ta by mohla vyvolat tlak na oslabení eura. Občané Unie by zřejmě při této migrační krizi již nebyli tak otevření přijímání uprchlíků, jako tomu bylo v polovině uplynulého desetiletí v souvislosti se syrskou uprchlickou vlnou.
V EU tak hrozí vzestup antiunijních nálad, jenž je vodou na mlýn protisystémovým politickým silám, které mezi své cíle nezřídka řadí také vystoupení z EU.
