Biden se sbližuje s Madurovou Venezuelou kvůli omezení migrace. Nebo jde o ropné námluvy?

Američtí demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem se rozhodli pro nečekanou a možná i riskantní politiku sbližování s autokratickým režimem Nicoláse Madura. Dosavadní přístup ekonomických sankcí nevedl ve Venezuele k politické změně, která se může pyšnit největšími zásobami ropy na světě.

Země sice nemá dostatek potravin nebo léků pro své obyvatele, ale neomarxistický režim i nadále „žije“. Navíc Spojené státy mají problémy s migrací – nejen z Venezuely – na svých hranicích s Mexikem. I proto se Bílý dům rozhodl pro změnu, americké prezidentské volby se totiž konají už za dvanáct měsíců.

Nová strategie by měla pomoci výrazně snížit počet chudých migrantů z Jižní Ameriky na americké hranici. Z pohledu voleb jde o téma, které je americkým voličům mnohem bližší, než válka na Ukrajině nebo na Blízkém východě.

Nejhorší exodus na západní polokouli

Z Venezuely už doslova uteklo od roku 1999, kdy nastoupil Hugo Chávez a pak v roce 2013 pokračoval Maduro, téměř osm milionů lidí. Jedná se tak o největší exodus z jedné země na západní polokouli. Bezmála čtvrtina populace odešla za poslední roky do okolních zemí, případně až do USA.

Bílý dům chce změnit přísnou politiku vůči Madurovi, kterou prosazoval Donald Trump. Chce z celého amerického kontinentu, od Kanady až po Chile, vytvořit prosperující kontinent. „Zároveň se budu snažit snížit majetkovou nerovnost,“ slíbil Biden při setkání s prezidenty řady amerických států.

V případě Venezuely se jedná o zrušení ekonomických sankcí, které zavedl Trump. Americký prezident tehdy reagoval na to, že Maduro neuznal venezuelské výsledky prezidentských voleb. Navíc ústavním pučem fakticky zablokoval možnost, aby jej nahradil prozápadní Juan Guaidó po volbách v roce 2019.

Americká administrativa chce nyní věřit slibům bývalého řidiče autobusu v Caracasu, že další volby, jež se konají příští rok, už budou svobodné a demokratické.

 „Kroky směrem k volbám v roce 2024 jsme chápali jako poslední příležitost vyzkoušet ve Venezuele něco jiného. A možná se pokusit podpořit volební výsledek,“ řekl pro CNN vysoký představitel americké administrativy. Takový krok podporuje také například prezident Chile Gabriel Boric.

Roste chuť ekonomicky spolupracovat

Šéf amerického Institutu pro migrační politiku Andrew Selee tvrdí, že nálada se v jihoamerickém regionu mění. Zároveň podle něj roste chuť více s Venezuelou ekonomicky spolupracovat.

Kritici nicméně zpochybňují, že Maduro a spol. dokáže zajistit v zemi svobodné a demokratické volby, když spoléhá na represivní opatření.

Nicméně americké ministerstvo financí už povolilo vydávat obecné licence pro finanční transakce s venezuelským ropným a plynárenským průmyslem, potvrdil úředník Brian Nelson.

GRAF: Imigranti žijící v USA
V milionech podle země původu v roce 2021, v procentech.
*narozeni na celém Korejském poloostrově

Zdroj: Migration Policy Institute

Seele tvrdí, že v současné době už neplatí předpoklad, že venezuelský lid sám od sebe svrhne režim Madura. Proto ani americké sankce nedávají smysl. Navíc i okolní státy nemají zájem na další ekonomické blokádě země, protože ani ony nechtějí živit venezuelské uprchlíky.

Z politického hlediska znamená průlom i to, že americké úřady vrací nelegální uprchlíky původem z Venezuely přímo do jejich rodné země. Tento postup má dále omezit jejich počet na americko-mexické hranici. Washington navíc udělil pracovní víza několika stovkám tisíc uprchlíků z Venezuely, kteří již na území USA žijí, aby mohli v Americe legálně pracovat.

Ropa až na prvním místě?

Bidenova vláda samozřejmě očekává, že jí spolupráce s Madurem zajistí dodávky venezuelské ropy. Globální firmy, které s černým zlatem obchodují, mohou od října opět nakupovat i ropu z této jihoamerické země, napsal web Oilprice.

Společnosti, jako je Trafigura nebo Gunvor Group, už dodávky venezuelské ropy nabízejí americkým zákazníkům. Nakupují přímo od venezuelské státní společnosti PDVSA.

VÍCE K TÉMATU:

Venezuela má největší zásoby ropy na světě, bez miliard ze Západu není schopna těžby

Závody v ropném zbrojení se rozběhly: americké firmy věří, že zájem o fosilní paliva bude ještě růst

Protiruské sankce kousají. Rusům zdražují veškeré zboží, některé na trhu úplně chybí

Údajně se rovněž vyjednává s dalšími ropnými společnostmi, které by investovaly do zanedbaných venezuelských ropných polí. Zájem projevila italská Eni, španělská Repsol a francouzská Maurel & Prom.

Vyšší produkce z Venezuely by mohla částečně nahradit sníženou produkci fosilního zdroje z Ruska nebo Saúdské Arábie, doufá Bílý dům. Minimálně do dubna 2024, do kdy americké ministerstvo financí udělilo licence pro obchody s tekutým černým zlatem.

Povolení bude po šesti měsících prodlouženo jen v případě, že Maduro dodrží slib ohledně svobodných voleb s účastí opozice. Než americké ministerstvo rozšířilo licence, mohl ropu těžit ve Venezuele jen americký Chevron. Ten si zajistil zvláštní licenci na obchody s fosilním zdrojem na konci roku 2022.

Zanedbaná infrastruktura

Případné zvýšení ropného exportu z Venezuely ale naráží na zásadní problém. Zanedbaná těžební infrastruktura totiž nedovolí zvýšit export ropy z jihoamerické ekonomiky o více než 200 tisíc barelů ropy denně do konce roku 2024, odhadla americká agentura pro informace v energetice EIA.

Deník Financial Times (FT) v případě sbližování Bidena s Madurem upozornil i na další geopolitický rozměr. Bílý dům by rád oslabil postavení Číny, Ruska i Íránu nejen na trhu s ropou, ale i na jihoamerickém kontinentu. Bidenovo „porozumění“ s revolučním socialistickým prezidentem ale FT označily pro Spojené státy za poměrně velký hazard. K posunu mělo dojít po roce tajných jednání za pomoci Kataru.

Madurovo socialistické řízení ekonomiky prakticky zničilo tři čtvrtiny domácí produkce. Sankce uvalené za Trumpa celou ekonomickou situaci země dále vyhrotily, aniž by se podařilo diplomaticky prosadit uznání opozice vedené Juanem Guaidóem. Většina jihoamerických vlád i nadále spolupracovala s Madurem.

Bývalý odborový předák se nicméně ukázal jako velmi obratný politik, který se drží u moci už 10 let. Jeho kritici však nevěří, že splní příslib uspořádat svobodné prezidentské volby během příštího roku.

Je vyšetřován ze spáchání zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu v Haagu nebo z obchodů s drogami a korupce americkým ministerstvem spravedlnosti v USA. I proto je jen málo pravděpodobné, že by se dobrovolně vzdal moci, míní britský list.