Protiruské sankce kousají. Rusům zdražují veškeré zboží, některé na trhu úplně chybí

Ekonomické sankce, jež mají co nejvíce ochromit ruskou ekonomiku s cílem donutit Kreml a Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině, postupně stále více vyčerpávají ruskou společnost.

Rusko musí čelit více než 13 tisícům hospodářských omezení. Stalo se tak nejvíce sankcionovanou ekonomikou světa, tvrdí washingtonský think tank Carnegie Endowment for International Peace. Více než Kuba, Severní Korea a Irán dohromady.

Dopady už pociťuje prakticky každý obyvatel Ruské federace, nejviditelněji sankce dopadají na motoristy a vedou k omezené nabídce pohonných hmot.

Také finanční potíže pociťuje stále větší část ruské populace. Podpora války se už letos v únoru začala snižovat, podle ruského nezávislého projektu pro výzkum veřejného mínění Chronicles.

Propagandista: Nemůžeme utrácet dolary

Dokonce i ruští propagandisté někdy mimoděk prozradí, jak moc na ně západní sankce dopadají. Třeba televizní moderátor Ivan Truškin. Ten se nechal na konci minulého roku slyšet, že Rusové sice mají přístup k dolarům a eurům, ale stejně je kvůli sankcím nemohou utrácet za západní zboží.

Ekonom ruského původu z University of Chicago Harris School of Public Policy Konstantin Sonin je přesvědčen, že začínající zprávy ve státních médiích o nedostatku některých komodit ukazují, že se ruská vláda snaží snížit rostoucí ceny v obchodech. Kromě regulací využívá i zastrašovací taktiku u samotných producentů zboží.

„Západní sankce vážně narušují ruskou ekonomiku. Přinejmenším zvyšují výrobní náklady ruským podnikům,“ zdůraznil Sonin v týdeníku Newsweek. Veškeré zahraniční vstupy jsou stále dražší, protože podniky musí platit více peněz pro různé zprostředkovatele a vyšší právní zajištění vůči překupníkům a podvodníkům.

Sankce zpomalují výrobu

To také dopadá na vojenský průmysl. „Sankce nemohou zničit ruskou ekonomiku – sankce nejsou rakety ani bomby –, ale zpomalují výrobu a snižují objem toho, co Rusko vyrábí,“ vysvětlil dopady sankcí Sonin.

I když Rusko platí dlouhé dekády za jednoho z největších světových producentů ropy a zemního plynu, musí na vlastním území omezovat dodávky pohonných hmot. „V Rusku panuje trvalý, rozsáhlý a systémový problém s distribucí paliva,“ napsal na začátku září Trent Telenko, bývalý úředník Agentury pro správu kontraktů obrany v Pentagonu, odborník na ruskou vojenskou logistiku.

Také ruský deník Izvestija už na konci prázdnin informoval o nedostatku benzinu na čerpacích stanicích ve městech Astrachaň, Volgograd, Saratov, Rjazaň nebo Novosibirsk.

Sklizeň v ohrožení?

O několik dní později ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev varoval před kritickou situací, že nedostatek pohonných hmot ohrožuje ruskou sklizeň a také podzimní setí. „Nyní přestaneme sklízet a nebudeme zasévat ozimy. Bude to katastrofa,“ citovaly jeho slova ruské agentury.

Ministr nabídl jednoduchý recept. Omezit vývoz ropných produktů. Podle ruského analytika ropného trhu Michajla Krutichina totiž ruské firmy zjistily, že je kvůli sankcím výhodnější veškerou produkci prodávat do zahraničí, aby získaly více peněz než na domácím trhu.

VÍCE K TÉMATU:

Rusko má problém. Nedokáže porazit populární dolar, má blokované miliardy v Indii

Pád rublu poškozuje středoasijské republiky. Miliony chudých migrantů si totiž vydělávají v Rusku

Hledá se cesta k ovládnutí klíčových surovin – bez Ruska a Číny

Stejně kritická situace panuje v papírenském sektoru. Velké ruské vydavatelské domy musí přecházet na méně kvalitní ruský papír, kterého je ale také nedostatek. Podle Sergeje Mojsejeva z asociace vydavatelů periodického tisku kvůli sankcím vydavatelům chybí kromě papíru také inkousty nebo náhradní díly do tiskařských strojů.

Dřevozpracující podniky si zase stěžují na katastrofální nedostatek fenolformaldehydových pryskyřic, které jsou nezbytné pro výrobu překližek, protože většina ruské produkce směřuje na export.

Západní sankce se rovněž zásadně projevily v telekomunikační branži. Operátoři mobilního signálu nemají dostatek západních komponentů pro budování a opravy mobilních sítí. Skandinávské společnosti Nokia a Ericsson ruský trh po invazi na Ukrajinu opustily.

Nedostatek pneumatik i dalších náhradních dílů

Nedostatek dílů a dalších komponentů souží i automobilový průmysl. Hrozí rovněž nedostatek pneumatik a maziv pro zemědělskou techniku, zejména traktory. Z velké části jde o důsledek způsobený odchodem západních firem z ruského trhu.

Šéf dopravní společnosti Delko Sanjar Ašuraliev v květnu přiznal, že dopravní firmy musí doslova „hledat“ dodavatele pneumatik na ruském trhu. Musí se smířit i s tím, že dodávky nejsou plynulé. Firmy se také potýkají s nedostatkem kvalitních kuličkových ložisek, která v zemi vyráběla švédská firma SKF Group. I ta ale na ruském trhu ukončila činnost, dokonce již loni v dubnu.

Již dříve svět oběhly zprávy, že v ruské letecké dopravě panuje nedostatek náhradních dílů, což je zásadní pro bezpečnost cestujících. Výlet s ruskými aeroliniemi se tak často stává nechtěným adrenalinovým zážitkem. Letecké společnosti totiž nemají originální náhradní díly pro stroje značek Boeing a Airbus. Dochází k odkládání i zpoždění letů kvůli nečekaným technickým problémům strojů.

Ruský deník Kommersant varoval, že jen v roce 2022 provedly ruské letecké aerolinie na dva tisíce letů se západními letadly, která nesplňovala západní kritéria bezpečnosti letů, protože měla prošlou životnost některých dílů.

Podle ekonomů z Yaleovy univerzity už tisícovka zahraničních subjektů z Ruska od začátku války odešla, respektive jejich management veřejně oznámil, že omezují podnikání. Nicméně i tak některé firmy v Rusku i nadále působí.