Pád rublu poškozuje středoasijské republiky. Miliony chudých migrantů si totiž vydělávají v Rusku

Výrazné oslabení rublu nejen vůči dolaru nebo euru, ale také vůči středoasijským měnám, znamená pro miliony migrantů, kteří pracují v Rusku, velké ekonomické komplikace.

Oslabování ruské měny kvůli stále vyšším výdajům na válku na Ukrajině a naopak sníženým příjmům za vývoz fosilních zdrojů se negativně dotýká i čtyřiašedesátiletého Bakytbeka Ysmanova z Kyrgyzstánu, který pracuje v Rusku už patnáct let.

Jen za poslední rok ruská měna oslabila vůči kyrgyzskému somu o 28 procent. To znamená, že si ve své vlasti za ruskou výplatu koupí skoro o třetinu méně zboží. Navíc splácí hypotéku v somech za dům v jihokyrgyzském městě Oš.

Budu muset pracovat 15 hodin denně

„Budu muset pracovat 15 hodin denně a najít si zřejmě i jinou práci. Možná bych mohl čtyři nebo pět hodin pracovat na stavbě a pak jít zase řídit taxi,“ řekl pro web Rádia Svobodná Evropa. Přesto doufá, že kyrgyzské banky na propad rublu zareagují a umožní ekonomickým migrantům nastavit nové podmínky splácení.

GRAF: Kurz ruského rublu ke kyrgyzskému somu
Za poslední rok.

Zdroj: Google Finance

Propad rublu se prozatím podařilo ruské centrální bance pozastavit, když výrazně zvýšila úrokové sazby o 3,5 procentního bodu na 12 procent. Kromě Kremlu si oddychli i lidé ze středoasijských republik. Dlouhodobě je ale situace neudržitelná zejména kvůli stále většímu deficitu ruského rozpočtu.

Ruská měna a výkonnost ruské ekonomiky jsou přitom zásadní nejen pro zemi samotnou, ale také pro hospodářství středoasijských postsovětských republik, zejména pro chudé země, jako je Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.

Miliony jejich obyvatel si totiž vydělávají na živobytí právě v Ruské federaci a značné sumy posílají domů. Pokud ale rubl oslabuje, znamená to, že se do středoasijských zemí posílá stále menší objem peněz.

Kazachstán má ropu, na Rusku je stále méně závislý

Další z postsovětských zemí – Kazachstán – se tomuto příběhu vymyká tím, že se snaží být na ruské ekonomice i rublu stále méně závislý. Kazašská měna tenge je na výkyvy rublu méně citlivá. Je to způsobeno zejména politickým rozhodnutím vedení státu, které se snaží dělat nezávislou hospodářskou politiku. Zejména možností vyvážet vlastní ropu.

GRAF: Vývoj kurzu kazašské tenge k dolaru
Za poslední rok.

Zdroj: Google Finance

Už loni se podařilo „úspěšně oddělit tenge od rublu“, napsal telegramový kanál Tengenomika. Ruský podíl dovozu v Kazachstánu klesl ze 40 procent v roce 2021 na 27 procent v roce 2022.

Kvůli rublu výrazně oslabuje i měna v Uzbekistánu. Uzbecký som také oslabuje vůči dolaru. Místní centrální banka z tohoto vývoje obviňuje „hlavní obchodní partnery“, tedy Kreml. Doufá ale, že měna bude do konce tohoto roku vůči dolaru „relativně stabilní“.

Závislost na remitencích

Miliony rodin jsou ale v těchto chudých zemích doslova závislé na posílání peněz od příbuzných, kteří pracují v Rusku. Často remitence tvoří čtvrtinu celkového HDP dané země.

Ruský deník Vedomosti dokonce začal spekulovat o scénáři, že migranti mohou hromadně odcházet z ruského trhu práce, pokud rubl vůči dolaru neposílí. Podle online průzkumu mezi 23 tisíci uzbeckých migrantů o této variantě uvažuje minimálně polovina. Navíc řada dělníků má problémy se splácením mikroúvěrů i v Rusku.

Loni přitom došlo k rekordnímu nárůstu objemu remitencí ve středoasijských zemích s tím, jak rubl vůči dolaru po prvotním oslabení v průběhu roku 2022 posiloval.

Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, hned po zahájení invaze. Loni v březnu tak dolar vystoupal až nad 120 rublů. V následujících měsících se ale ruská měna vzpamatovala a zpevnila na maximum za více než sedm let. V červnu se dolar prodával za 52 rublů.

Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent. A nejnovější údaje ukazují, že tento rok bude rozhodně mnohem slabší.

GRAF: Vývoj kurzu amerického dolaru k ruskému rublu
Za posledních pět let.

Zdroj: Google Finance

V srpnu kyrgyzská centrální banka uvedla, že během června 2023 bylo do Kyrgyzstánu převedeno 163,5 milionu dolarů z cizích zemí. Převody z Ruska přitom představovaly více než 90 procent z celkového objemu.

Jedná se o zhruba poloviční sumu, než tomu bylo v červnu 2022. Také to je mnohem méně než v letech před válkou na Ukrajině. V roce 2021 stejný údaj činil 267 milionů dolarů, v roce 2020 to bylo 278 milionů.

Ukazuje se, že válka na Ukrajině těžce ekonomicky dopadá nejen na Putinovo Rusko, ale také na státy, které jsou na Kremlu ekonomicky závislé.