Globální firmy pod lupou. Největší světový těžař uranu vstoupil na burzu

Pro investory zaměřené na komoditní společnosti se rýsuje nová příležitost. Zatímco dlouho plánovaný a hojně diskutovaný vstup na burzu saúdskoarabského ropného těžaře Saudi Aramco se neustále odkládá, vstup na burzu největšího světového producenta uranu, kazašské společnosti Kazatomprom, již proběhl.

Producent zabezpečující pětinu celkové světové spotřeby uranu (podíl Kazachstánu na celkové globální těžbě je pak skoro 40 procent, pozn. red.) investorům prodal 15 procent svých akcií. Prodejní cena tak v rámci primární veřejné nabídky firmu ocenila na zhruba tři miliardy dolarů.

Cenové rozpětí firma stanovila na 11,60 až 15,40 dolaru, přičemž prodejní cena se držela spodní hranice tohoto rozpětí, oznámila před pár dny firma.

Jak v reakci po IPO uvedla agentura Reuters, skutečná cena u spodní hranice pásma může souviset s obavami investorů z případných sankcí vůči Moskvě. Strategickým partnerem kazašského podniku je totiž ruský Rosatom. Svou roli také může hrát hrozba případných dovozních restrikcí ze strany USA.

Kazatomprom, který zaměstnává přes 23 tisíc lidí, je doposud stoprocentně vlastněn kazašskou vládou, respektive státním fondem Samruk-Kazyna.

Fond může z IPO získat 400,8 milionu až 451,3 milionu dolarů. Záležet bude na tom, zda zájemci uplatní opci na nákup dodatečných akcií, uvedl podnik. Investoři totiž chtěli koupit zhruba o 70 procent akcií více, než kolik jich firma k prodeji nabízela.

Monopolní postavení

Firma se chlubí tím, že disponuje největšími světovými rezervami uranu, má nejnižší náklady na produkci, a dokonce podle slov svého ředitele těží s nejnižšími negativními environmentálními dopady ze všech firem v sektoru.

Kazatomprom těží mimo jiné i z toho, že se mu dostává silné podpory státu a v rámci Kazachstánu dosahuje prakticky monopolního postavení.

Navíc firma vlastní předkupní práva na veškerá v budoucnu objevená ložiska této vzácné komodity v zemi. To není zanedbatelné, protože na území Kazachstánu podle odhadů leží dvě třetiny celosvětových uranových zásob.

Ideální načasování pro IPO?

Podle odborníků si vybral Kazatomprom pro vstup na burzu poměrně vhodnou dobu. Po roce 2011, kdy došlo k havárii v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě, se celé odvětví dostalo v nemilost.

Veřejnost i řada států (třeba Německo) zanevřela na jadernou energii, což vedlo k poklesu ceny uranu. Nyní se postoj společnosti i investorů vůči jaderným zdrojům začíná zlepšovat.

Zároveň na finančních trzích nadále panuje optimismus a valuace akcií jsou nadprůměrné, což společnostem přináší možnost prodat své akcie na burze za solidní ceny.

GRAF: Vývoj těžby uranu ve světě
Od roku 2007 do roku 2017, v tunách. Loni se na celkové těžbě podílel zhruba 39 % Kazachstán, 22 % Kanada a 10 % Austrálie.

Zdroj: World Nuclear Association

Na druhou stranu apetit investorů brzdí sankce USA vůči Rusku, což na všechny postsovětské ekonomiky vrhá negativní světlo, nemluvě o současných turbulencích na mnoha rozvíjejících se trzích.

Uran jako strategická komodita

Budoucí úspěch Kazatompromu bude pochopitelně záviset na vývoji cen uranu. Po již zmíněné fukušimské havárii se ceny této komodity začaly propadat. Nicméně na konci roku 2016 se odrazily od svého dna pod 20 dolary za unci a opět začínají růst.

Naprostá většina uranu je dnes spotřebována právě jako palivo v jaderných elektrárnách, minoritně se používá i například v jaderných ponorkách či při produkci nukleárních zbraní.

GRAF: Vývoj ceny uranu
Za posledních deset let, v USD za unci uranu

Zdroj: Tradingeconomics.com

Cena uranu závisí na poptávce a nabídce, světových zásobách i na makroekonomickém dění.

V budoucnu lze očekávat výraznější použití uranu při výrobě elektrické energie, nicméně bude záviset na společenském postoji a snaze politiků vyrábět elektřinu ekologičtější, avšak dražší, jinou cestou než spalováním fosilních paliv.

Nicméně s cenou dokážou zahýbat i samotní těžaři, podobně jako ropný kartel OPEC mohou největší producenti uranu snížit úroveň své nabídky a šponovat ceny výše. Problémem však v tomto ohledu je povaha kontraktů s odběrateli, které jsou často dlouhodobé, což těžařům redukuje manévrovací prostor.

Zájem o jádro by měl růst

Úspěch Kazatompromu i dalších producentů uranu – mohlo by se k nim přiřadit i české Diamo, které plánuje prozkoumat uranová ložiska v Česku – je svázán s vývojem globální ekonomiky.

Od její kondice se totiž odvíjí i celosvětová spotřeba elektřiny. Ta by měla dlouhodobě narůstat, stejně jako by měl narůstat i podíl jaderných zdrojů na její produkci.

Některé země jsou již dnes na jádru výrazně závislé, příkladem za všechny je Francie, kde výroba z těchto zdrojů dosahuje přibližně 75 procent celkové produkce.

Jeden z dolů Kazatompromu leží v kazašském Katko. Zdroj: Kazatomprom.kz

Přijde jaderná renesance?

Podle současných odhadů by měla celosvětová výroba elektřiny z jaderných elektráren do roku 2030 vzrůst oproti současným hodnotám o 30 procent, což nahrává růstu cen uranu.

VÍCE K TÉMATU:

Světový systém kontroly jaderných zbraní se drolí

Česko na jaderné křižovatce? Rok 2018 je rokem nových jaderných reaktorů i jinde

ČEZ versus zbytek světa aneb jak si firma stojí v jaderné energetice

Jako na téměř všech komoditních trzích, i v tomto případě však platí, že ceny jsou velmi volatilní v důsledku častých převisů nabídky a poptávky. Mezi hlavní rizika pro ceny uranu patří příchod globální recese. Zároveň by případný pokles cen fosilních paliv brzdil výstavbu nových jaderných bloků.

Černým scénářem pro těžaře uranu by byla další havárie jaderné elektrárny, která by logicky vedla k odporu veřejnosti, a tím pádem i politiků angažovat se v projektech spojených s jádrem.

Srovnání s kanadským Cameco

Nabízí se srovnat Kazatomprom s druhým největším světovým těžařem uranu, kanadskou společností Cameco. Její tržní hodnota je přibližně 4,67 miliardy dolarů. Jedná se zároveň o jediného významného veřejně obchodovaného producenta.

U Kazatompromu je pravděpodobnější nižší valuace, neboť se společností jsou spojena rizika rozvíjejících se trhů. Investice v Kazachstánu totiž přináší řadu nejen politických nejistot.

Při pohledu na vývoj kurzu akcie kanadského těžaře je patrná velmi silná korelace s cenami uranu. Investice do této firmy či do Kazatompromu je tak přímou sázkou na to, že ceny klíčové komodity budou růst.

Pro běžné investory se jedná o daleko jednodušší způsob, jak si vytvořit expozici na vývoj ceny uranu, než například skrze futures či ostatní deriváty.

GRAF: Vývoj ceny akcií společnosti Cameco
Za posledních deset let, v USD

Zdroj: TradingView.com

Investici do kazašského těžaře uranu lze bezpochyby označit za rizikovou, a to jak z důvodu mnoha nejistot okolo budoucí ceny uranu, tak i kvůli geografické lokaci této společnosti. Rozhodující roli bude hrát vývoj jaderné energetiky ve světě a vlastně i v Česku.