Mohlo by vás také zajímat
Konec monetární harmonie. Proč se rozevírají nůžky mezi měnovou politikou v USA a v Evropě?
Jan Bureš 23. ledna 2025Domácí inflační tlaky měřené napětím na trhu práce a jádrovou inflací jsou v USA viditelně vyšší než v eurozóně a…
Revoluce v šíření signálu: T-Mobile spolu s Primoco UAV vyvinuly bezpilotní vysílač mobilního signálu
Libor Akrman 22. ledna 2025Češi jsou zase jednou první v Evropě. Mobilní operátor T-Mobile Czech Republic se spojil s experty v bezpilotním letectví z Primoco UAV…
Akciový výhled podle Saxo Bank: Cesta pro investory bude spíše drsnější
Charu Chanana 21. ledna 2025Investorská portfolia se v minulých měsících do značné míry soustředila na velká jména technologických firem, případně na další americké akcie…
Je reálné odstavit uhlí do roku 2030, jak vyzývá OSN? Zeptali jsme se odborníků
Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci vyzval k odchodu od uhlí. "Zpráva IPCC musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět. Po roce 2021 se již nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy OECD musí uhlí odstavit do roku 2030, všichni ostatní nejpozději v roce 2040. Státy také musí ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout všechny dotace z fosilních na obnovitelné zdroje. Do roku 2030 je nutné čtyřnásobně zvýšit solární a větrné kapacity a třikrát navýšit investice do obnovitelné energie. Jen tak lze udržet trajektorii nulových emisí do poloviny století,“ uvedl Guterres. Zeptali jsme se odborníků, zda je odchod od uhlí možný.
Nejefektivnější cestou, jak podpořit zelenější ekonomiku, je výrazné snížení nákladů na financování projektů zaměřujících se na životní prostředí. Zdroj: Pixabay
ANKETA PEAK VOICE
Je reálná výzva ukončit těžbu uhlí vyplývající ze zprávy panelu IPCC (alespoň v některých zemích OECD)?
Radek Škoda, odborník na jadernou energetiku, působí na CIIRC ČVUT
| Verdikt? |
| NE |
Pár nevýznamných zemí možná ukončí těžbu uhlí, pro svět a klima to však nebude znamenat zhola nic. Protože velké země (Čína, Indie) budou spalovat uhlí dál.
Tato výzva je pouze veliké marketingové vítězství zemí vyvážejících zemní plyn, který je mimochodem vlivem na klima (uniklý methan při těžbě a vypouštěný CO2 po spálení) srovnatelný s uhlím.
Druhá věc je, že za změnu klimatu nemůže jen uhlí. A třetí, že změnu klimatu nikdy nemáme šanci zastavit. Stejně jako se střídá den a noc, nebo čtyři roční období, měnilo se a mění na Zemi i klima. Když v Čechách vznikalo z přesliček uhlí, bylo zde o několik stupňů tepleji s daleko více CO2 než dnes. Když u nás chodili mamuti, byly zimy delší. To žádné odhlasované zákony a výzvy nezmění.
Jiří Jeřábek, Greenpeace
| Verdikt? |
| ANO |
Konec uhlí v roce 2030 je v zemích OECD včetně České republiky možný. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich zlevňování je realitou ve velké části rozvinutých zemí. Mnohdy dokonce překonává původní očekávání.
I v Česku řešila před rokem Uhelná komise, jestli bude konec uhlí v roce 2038 či později a dnes se již řeší, že by to mohlo být už kolem roku 2030. Konec uhlí navíc urychluje i situace na trhu, přístup bank a pojišťoven a vysoká cena emisní povolenky.
Už dnes je jasné, že před rokem 2030 skončí s uhlím firmy EPH a Sokolovská uhelná. Také Skupina ČEZ chce do roku 2030 produkci z uhlí výrazně snížit, byť podle současných plánů počítá s pokračováním těžby a spalování uhlí i po tomto roce.
VÍCE K TÉMATU:
Armády pod klimatickou palbou. Spalují moc benzinu a fosilních paliv
Mexiko: Z klimatického premianta regionu se opětovně stává spalovač uhlí
Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751
Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě
Radim Tolasz, oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu
| Verdikt? |
| ANO |
Domnívám se, že ano, nicméně nejde o ukončení těžby uhlí, ale o ukončení spotřeby. Ukončení těžby v zemích OECD jen pravděpodobně zvýší dovoz uhlí z jiných zemí a zachová spotřebu nebo ji jen mírně sníží.
Nejnovějším příkladem takového jednání je Česko. Ukončili jsme těžbu černého uhlí na Ostravsku a Karvinsku, ale budeme potřebné množství dovážet. Celkový dovoz se tedy zvýší (bude zajímavé srovnat dovoz černého uhlí za roky 2011, 2016 a 2021). To asi není ta správná cesta.
Vladimír Kubeček, člen Výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu Rady vlády pro udržitelný rozvoj, působí také na UK a VŠE
| Verdikt? |
| ANO |
Pro dekarbonizaci ekonomiky je klíčový odchod od používání uhlí (a dalších fosilních paliv) nikoliv pouze ukončení jeho těžby.
Klíčové pro tento odchod bude cena emisní povolenky v kombinaci s cenou alternativních paliv/technologií (zemní plyn a OZE). V sektoru výroby elektřiny je odchod od uhlí nejjednodušší, o čemž jsme se mohli přesvědčit na příkladu Velké Británie po zavedení minimálních cen emisí CO2.
Složitější je to v sektoru výroby tepla pro CZT (centrální zásobování teplem), kde zvláště v zemích střední a východní Evropy může vzhledem k současnému palivovému mixu, nízké ceně lokálního uhlí a energetické náročnosti bytového fondu tento odchod narazit na sociální udržitelnost vzhledem k potřebným vysokým investicím transformace.
Nejsložitější však bude odchod pro těžko dekarbonizovatelný průmysl, jako je výroba železa a oceli a výroba cementu, kde odchod od používání uhlí bude jistě za horizontem roku 2030 vzhledem k technologické zralosti alternativ.