ANKETA PEAK VOICE
Je reálná výzva ukončit těžbu uhlí vyplývající ze zprávy panelu IPCC (alespoň v některých zemích OECD)?
Radek Škoda, odborník na jadernou energetiku, působí na CIIRC ČVUT
Pár nevýznamných zemí možná ukončí těžbu uhlí, pro svět a klima to však nebude znamenat zhola nic. Protože velké země (Čína, Indie) budou spalovat uhlí dál.
Tato výzva je pouze veliké marketingové vítězství zemí vyvážejících zemní plyn, který je mimochodem vlivem na klima (uniklý methan při těžbě a vypouštěný CO2 po spálení) srovnatelný s uhlím.
Druhá věc je, že za změnu klimatu nemůže jen uhlí. A třetí, že změnu klimatu nikdy nemáme šanci zastavit. Stejně jako se střídá den a noc, nebo čtyři roční období, měnilo se a mění na Zemi i klima. Když v Čechách vznikalo z přesliček uhlí, bylo zde o několik stupňů tepleji s daleko více CO2 než dnes. Když u nás chodili mamuti, byly zimy delší. To žádné odhlasované zákony a výzvy nezmění.
Jiří Jeřábek, Greenpeace
Konec uhlí v roce 2030 je v zemích OECD včetně České republiky možný. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich zlevňování je realitou ve velké části rozvinutých zemí. Mnohdy dokonce překonává původní očekávání.
I v Česku řešila před rokem Uhelná komise, jestli bude konec uhlí v roce 2038 či později a dnes se již řeší, že by to mohlo být už kolem roku 2030. Konec uhlí navíc urychluje i situace na trhu, přístup bank a pojišťoven a vysoká cena emisní povolenky.
Už dnes je jasné, že před rokem 2030 skončí s uhlím firmy EPH a Sokolovská uhelná. Také Skupina ČEZ chce do roku 2030 produkci z uhlí výrazně snížit, byť podle současných plánů počítá s pokračováním těžby a spalování uhlí i po tomto roce.
VÍCE K TÉMATU:
Armády pod klimatickou palbou. Spalují moc benzinu a fosilních paliv
Mexiko: Z klimatického premianta regionu se opětovně stává spalovač uhlí
Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751
Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě
Radim Tolasz, oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu
Domnívám se, že ano, nicméně nejde o ukončení těžby uhlí, ale o ukončení spotřeby. Ukončení těžby v zemích OECD jen pravděpodobně zvýší dovoz uhlí z jiných zemí a zachová spotřebu nebo ji jen mírně sníží.
Nejnovějším příkladem takového jednání je Česko. Ukončili jsme těžbu černého uhlí na Ostravsku a Karvinsku, ale budeme potřebné množství dovážet. Celkový dovoz se tedy zvýší (bude zajímavé srovnat dovoz černého uhlí za roky 2011, 2016 a 2021). To asi není ta správná cesta.
Vladimír Kubeček, člen Výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu Rady vlády pro udržitelný rozvoj, působí také na UK a VŠE
Pro dekarbonizaci ekonomiky je klíčový odchod od používání uhlí (a dalších fosilních paliv) nikoliv pouze ukončení jeho těžby.
Klíčové pro tento odchod bude cena emisní povolenky v kombinaci s cenou alternativních paliv/technologií (zemní plyn a OZE). V sektoru výroby elektřiny je odchod od uhlí nejjednodušší, o čemž jsme se mohli přesvědčit na příkladu Velké Británie po zavedení minimálních cen emisí CO2.
Složitější je to v sektoru výroby tepla pro CZT (centrální zásobování teplem), kde zvláště v zemích střední a východní Evropy může vzhledem k současnému palivovému mixu, nízké ceně lokálního uhlí a energetické náročnosti bytového fondu tento odchod narazit na sociální udržitelnost vzhledem k potřebným vysokým investicím transformace.
Nejsložitější však bude odchod pro těžko dekarbonizovatelný průmysl, jako je výroba železa a oceli a výroba cementu, kde odchod od používání uhlí bude jistě za horizontem roku 2030 vzhledem k technologické zralosti alternativ.