Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751

Ani covid-19, který dominuje zpravodajství v roce 2020, nemůže zastavit dlouhodobý trend, který je neúprosný. Civilizace spaluje stále větší množství fosilních zdrojů.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že wuchanský virus na tom nic nezměnil. Koncentrace oxidu uhličitého byla v atmosféře rekordní v roce 2019 (410,5 částic na milion) a také s končícím rokem 2020 se očekává, že bude zase vyšší.

Oxid uhličitý se v ovzduší kumuluje už od roku 1750 a jeho koncentrace se kontinuálně zvyšuje, zdůraznila Oksana Tarasova, šéfka oddělení pro výzkum atmosféry a životního prostřední při WMO.

V atmosféře zůstává dlouhé roky. V současnosti je koncentrace CO₂ o 48 procent vyšší, než byla v době před průmyslovou revolucí.

Generální tajemník ženevské organizace Petteri Taalas dodal, že svět musí přejít od spalování fosilních zdrojů k větrným, solárním, vodním a jaderným zdrojům, aby dokázal oteplení udržet pod 1,5 stupně Celsia.

I když se v rámci restartu ekonomiky jako reakci na covidová omezení hlasitě hovoří o podpoře bezemisních nebo nízkouhlíkových technologií, je jen málo pravděpodobné, že se podaří nastolit změnu trendu v globálním měřítku, varoval německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

VÍCE K TÉMATU:

Lodní doprava zažívá vzestup, snižování emisí na mořích je však v nedohlednu

Brusel chce zpřísnit testy emisí aut. Mají víc odpovídat reálnému provozu

Místo tajgy pustina. „Pohostinné“ Rusko by Číně prodalo celou Sibiř

Americký boom

Připomíná se historická úloha západních průmyslových států, které kumulativně přispěly nejvíce k nahromadění koncentrace uhlíku v atmosféře. Od roku 1751 tak nejvíce spálily Spojené státy.

V procentuálním vyjádření to je čtvrtina všech emisí oxidu uhličitého. Státy EU (včetně Velké Británie) přispěly 22 procenty, Čína se ve své krátké průmyslové periodě dostala už na 13 procent. Rusko je naopak jen na 6 procentech.

GRAF: Historičtí viníci oteplování
Procentuální podíl na emisích CO₂ od roku 1751 do roku 2017, v procentech.

Zdroj: Our World in Data/Global Carbon Project/CDIAC

Od začátku industrializace tak bylo uvolněno do atmosféry 2000 gigatun – 2000 miliard tun oxidu uhličitého. Průměrná teplota Země se dosud zvýšila o jeden stupeň Celsia.

Klimatologové z institutů v Postupimi a Hamburku tvrdí, že tak vysoká koncentrace oxidu uhličitého nebyla v atmosféře poslední tři miliony let.

GRAF: Historický vývoj produkce CO₂
Od roku 1751 do roku 2018, v gigatunách CO₂.

Zdroj: FAZ/Global Carbon Project; Carbon Dioxide Information Analysis Centre, Global Carbon Project

Uhlíkový účet je na konci

Pokud by se mělo docílit hranice oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia, je již uhlíkový účet téměř vyčerpán. I proto je málo pravděpodobné, že se podaří tohoto cíle dosáhnout.

Pokud se k tomu přidají i emise metanu a oxidů dusíku, tak by se Země mohla oteplit o tři stupně Celsia nebo i více, tvrdí německý deník. Uhlíkový účet lidstvo vyčerpá, při současném tempu, už během této dekády, upozornila organizace Global Carbon Budget.

GRAF: Největší producenti uhlíku
V roce 2019, v mil. tun a procentech.

Zdroj: FAZ, EU, Statista

Čína – největší spalovač uhlí

V současnosti se ale váha znečišťovatelů posouvá ze západu na východ do asijských ekonomik. Nejvíce přispívá komunistická Čína, jež také spaluje největší množství uhlí na světě. K produkci skleníkových plynů přispívá v současnosti 30 procenty.

V zemi žije 1,4 miliardy lidí a ekonomika v posledních letech rychle roste. Uhlí je pro Čínu dostupný zdroj energie. Kromě toho, že jej ve velkém dováží – hlavně z Austrálie, má i vlastní zásoby černého zlata, od kterého naopak na Západě státy ustupují.

V Číně uhlí spalují elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1000 gigawattů, což je zhruba 1000 výkonných jaderných reaktorů. Indie a Spojené státy nespálí ani polovinu toho, co komunistická lidová říše.

Ale i Peking slíbil, že do roku 2060, tedy za 40 let, bude jeho hospodářství také uhlíkově neutrální. Sází na nové jaderné reaktory i na obnovitelné zdroje.

I když se nové technologie – zejména fotovoltaika i akumulace energie – zlevňují, stále se na globálním energetickém mixu podílí uhlí, ropa a zemní plyn 84 procenty.

Naopak vítr a slunce drží dohromady jen procenta tři. Hydroelektrárny 6 a jádro 4 procenta. Zbylá dvě procenta připadají na biomasu a geotermální energii.