Mohlo by vás také zajímat
Pražská burza nejsilnější od roku 2008; evropský autem roku je elektrický Renault 5 a jednorožec Mews expanduje aneb souhrn ekonomických událostí 2. týdne 2025
Libor Akrman 10. ledna 2025Evropským autem roku elektrický Renault 5 a Alpine A290; české e-shopy za loňský rok „ve vatě“; Mews rozšiřuje působnost; Meta…
Nevídané: Češi platí za elektřinu více než Němci
Lukáš Kovanda 10. ledna 2025V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu…
Ekonom: Loňské hospodaření vlády nedopadlo úplně špatně. Vláda něco ušetřila, což se letos čekat nedá
Michal Skořepa 8. ledna 2025Český stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Ministerstvo financí navíc s chutí zdůraznilo,…
- KOMENTÁŘ
Jak moc klesly „růstové možnosti“ české ekonomiky?
Česká národní banka nastartovala svojí srpnovou prognózou debatu o možné revizi potenciálního růstu. Jak tuto debatu i úvahy centrálních bankéřů vnímat, vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Jednání vlády na konci ledna, kde se mj. zabývala dostavbou jaderné elektrárny Dukovany a vyloučila pro další fázi tendru americký Westinghouse, se zúčastnil i prezident ČR Petr Pavel (na ilustračním snímku vlevo, vpravo je premiér Petr Fiala) Zdroj: Vláda ČR
Není žádné tajemství, že česká ekonomika roste pomaleji než bychom si přáli. Velkou otázkou však je, zda to je kvůli dočasně horšímu počasí (cyklické zpomalení) nebo kvůli trvalejšímu zpomalení přirozeného růstu (pomalejší růst potenciálního produktu).
Na odpovědi hodně záleží! Pokud by totiž trvale klesaly růstové schopnosti české ekonomiky, znamená to že si budeme muset zvyknout na relativně slabší tempa růstu. A při nich bude ČNB držet relativně výše úrokové sazby.
Dojde na revizi potenciálního růstu?
Debatu o možné revizi potenciálního růstu nastartovala centrální banka se svojí srpnovou prognózou. Podle centrálních bankéřů došlo ke zlomu v růstových možnostech české ekonomiky okolo roku 2016. Tehdy se vyčerpal růst tažený expanzí exportně zaměřeného průmyslu.
Od té doby podle analýz ČNB viditelně zpomaluje trend růstu produktivity. Proto se ČNB rozhodla v srpnu snížit předpoklad přirozeného tempa růstu ze 3 procent na 2,5 procenta (zatím expertně, plná změna v modelovém nastavení proběhne v září).
GRAF: Srovnání vývoje produktivit Česka, Polska a Německa
Od roku 2017 do současnosti, v procentech (2019 = 100).
Zdroj: Patria s použitím Eurostat, OECD, ČSÚ
Výsledky však vidíme hned – nová prognóza implikuje o poznání vyšší trajektorii úrokových sazeb a slabší korunu (nutno dodat, že i v důsledku dalších faktorů).
Je revize dostatečná?
Revize potenciálního růstu v modelech ČNB od roku 2016 nám dává smysl. S její pomocí lze i lépe vysvětlit vysokou inflaci posledních let – česká ekonomika se jednoduše více “přehřívala” i při nižším hospodářském růstu.
Otázkou pouze je, zda je revize českého potenciálu směrem dolů dostatečná? Odhady jsou v tuto chvíli velmi složité. I proto, že si ještě pořádně “nesedl prach” po dvou velkých globálních šocích – pandemii COVID 19 a energetické krizi.
Na druhou stranu dostupná čísla ukazují spíše na výraznější zpomalení dynamiky produktivity. A to se časem může potkávat s čím dál menším demografickým příspěvkem.
Naše analýzy proto ukazují na větší zpomalení potenciálu než aktuálně předpokládá ČNB – teoreticky až do blízkosti 2 procent. Pokud by centrální banka sáhla k tomuto radikálnějšímu kroku, posunulo by to (za jinak nezměněných podmínek) předpokládanou trajektorii sazeb ještě o něco výše.
I proto ostatně považujeme dnešní tržní sázky na snižování českých sazeb za příliš “ambiciózní”. A krátký konec české křivky za příliš nízký…