Mohlo by vás také zajímat
Doba levných peněz skončila, ale ne každá miliarda do AI je stejně riskantní
Marek Pokorný 2. listopadu 2026V poslední době si celá řada investorů pokládá otázku: „nejsou technologie moc drahé?“. Lepší je ale ptát se, kdo za…
Potravinová drahota nadohled? Češi si levného másla a spol. dlouho neužijí
Lukáš Kovanda 7. října 2026Ve světě se pomalu ale jistě znovu hromadí důvody, proč by potraviny měly zdražovat. Ať už je to energetická krize,…
Evropa má uvolňovat více „strategické nafty“. Jaký bude dopad na Česko?
Jan Bureš 5. října 2026Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se koncem…
- ANALÝZA
Ekonom: Loňské hospodaření vlády nedopadlo úplně špatně. Vláda něco ušetřila, což se letos čekat nedá
Český stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Ministerstvo financí navíc s chutí zdůraznilo, že skutečný schodek skončil pod naposled schválenou částkou 282 miliard korun. Že nejde jen o úspěch vládního hospodaření, rozebírá ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Výsledky hospodaření státu za rok 2024 představili v pondělí 6. ledna na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (vpravo) a ministr financí Zbyněk Stanjura (uprostřed). Zdroj: MF ČR
Vládní hospodaření za celý loňský rok skončilo deficitem 271,4 miliard korun. Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát.
Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na tzv. strukturální deficit. Tedy číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných výdajů, jako byly například náklady na řešení dopadů zářijových povodní.
Toto očištěné číslo bude teprve publikováno, a to jen pro celé české veřejné finance, tedy centrální vládu plus kraje plus obce plus zdravotní pojišťovny.
GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky
V letech 1993 až 2025 (odhad), v mld. Kč.
Zdroj: MF ČR, Peak.cz
Posun k úspornějšímu hospodaření?
Nicméně z toho, že výsledný schodek skončil blízko plánu, se dá už teď odhadovat, že mezi roky 2023 a 2024 se vládě podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření.
| Opozice: výsledek rozpočtu je cynismem nejhoršího zrna |
| Opozice výsledek rozpočtu kritizovala. „Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce, kdy nezuří pandemie a vláda nikomu nepomáhá, ale naopak rekordně zvyšuje daně, je od pánů z ODS cynismus nejhrubšího zrna,“ uvedla Schillerová. Výsledek hospodaření považuje za tristní, výběr většiny daní je podle ní katastrofální. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) uvedl, že bez dodatečného navýšení rozpočtu kvůli povodním by se nepodařilo dodržet původně schválený deficit. „Navíc 18 miliard vláda ukryla v mimorozpočtových fondech. Zadlužování státu tak jede na plné obrátky a státní dluh dosáhl astronomické hodnoty 3365 miliard korun,“ uvedl. (Zdroj: ČTK) |
Za předpokladu přebytku ostatních složek veřejných financí ve výši kolem jednoho procenta HDP strukturální deficit samotné centrální vlády dle mých velmi hrubých propočtů klesl z cca 3,4 procenta HDP na cca 3 procenta HDP (což je třeba ocenit jako výraz politické odvahy).
Pro rok 2025 už vláda další podobně razantní šetření bohužel nenaplánovala. Nejspíš ve snaze nezhoršovat svůj obraz před parlamentními volbami letos na podzim. Strukturální deficit veřejných financí má zůstat na podobné úrovni jako loni, tedy kolem 2 procent HDP.
Kde vláda šetřila
Konkrétních oblastí, kde vláda loni krotila výdaje nebo posílila příjmy, jsou desítky. Stačí si vzpomenout na soupis mnoha opatření v rámci takzvaného ozdravného balíčku.
Na straně příjmů hrálo objemově významnou roli zvýšení zaměstnaneckého pojistného. Mimochodem z mého pohledu nešlo o dobrý nápad, protože dál zvětšilo mezeru v odvodové zátěži mezi zaměstnanci a podnikateli (OSVČ).
Na straně výdajů byla klíčovým opatřením redukce dotací. Ta se zřejmě aspoň do jisté míry podařila. Například redukce objemu neinvestičních firemních dotací mezi roky 2023 a 2024 byla plánována na 80 miliard korun. Skutečnost včetně dopadů povodní přitom byla 70 miliard korun.
Srovnání s novelou zákona o státním rozpočtu
Ministerstvo financí samozřejmě s chutí zdůraznilo, že skutečný schodek skončil pod naposled schválenou částkou 282 miliard korun, která obsahovala i hrubý odhad možných nákladů na nápravu škod po povodních.
Tady je ale třeba připomenout, že onen odhad povodňových nákladů byl skutečně jen velmi hrubý. Nižší skutečnost proto není žádným velkým vládním vítězstvím. Nota bene pokud není jasné, jaký objem nákladů bude ještě muset být hrazen z rozpočtu letošního roku.
Ostatně na povodně šlo z loňského rozpočtu 15 miliard korun. Pokud tuto částku z celkových skutečných výdajů odečteme, zjistíme, že nebýt povodní, byl by schodek 4 miliardy korun nad původním plánem.
Přísně vzato vlastně 20 miliard nad ním. Dalšími 16 miliardami korun totiž k lepšímu konečnému číslu vládě pomohl také původně neplánovaný převis příjmů z EU nad odpovídajícími výdaji.
Rozpočet z hlediska mezigenerační férovosti
Loňský deficit i po snížení o vliv ekonomiky a mimořádné výdaje byl velmi orientačně o nějakých 30 miliard vyšší než objem kapitálových výdajů.
Jinak řečeno, na dluh byly financovány všechny investiční výdaje (což je v pořádku). Kromě nich , ale i část loňských výdajů šla na běžné, neinvestiční utrácení. Tato dluhově hrazená část loňských běžných rozpočtových výdajů tedy bude fakticky zaplacena až z kapes poplatníků platících daně letos a v dalších letech.
To se dá chápat jako jistá mezigenerační nespravedlnost, protože je tím porušeno takzvané zlaté pravidlo veřejných financí. Podle něj by si veškeré běžné výdaje v každém roce měli uhradit poplatníci přímo v daném roce. Součástí těchto běžných výdajů jsou i splátky existujícího dluhu daného dříve provedenými a nyní „konzumovanými“ investicemi.
Pro letošek jsou navrženy investiční výdaje v objemu kolem čtvrt bilionů korun. Schodek by měl být nižší (oficiálně 241 miliard korun, ale po úpravě o vliv stále ještě ne zcela zdravé ekonomiky trochu nižší).
Letos tedy hrozí spíš porušení zlatého pravidla na opačné straně. Daňoví poplatníci zaplatí v tomto roce možná i část těch nákladů na letos prováděné investice. Ty by přitom měly být hrazeny až z kapes poplatníků v dalších letech…