Co zamává ekonomikou podle Saxo Bank aneb 10 šokujících předpovědí pro rok 2020

Na prahu nového roku se objevuje vždy celá řada předpovědí. A jako každý rok se k nim připojuje i tým analytiků Saxo Bank, kteří vybírají události, které by mohly v roce 2020 vyvést trhy z rovnováhy.

„Hledět do budoucnosti se může zdát jako hloupá hra, ale je to i nadále užitečná činnost, která nám pomáhá připravit se na to, co je před námi, a zvážit v plném rozsahu možné ekonomické a politické důsledky,“ stojí v úvodu předpovědí.

Rok 2020 – rok zvratů?

„Letošní šokující předpovědi se týkají tématu nečekaných zvratů, protože stávající paradigma již jednoduše nemá co nabídnout. Ne snad proto, že bychom ho měli dost, ale proto, že další pokračování trendů poslední dekády by znamenalo, že začne společnost válčit sama se sebou, na místo trhů nastoupí politici, jediným obchodním modelem budou monopoly a veřejná debata bude zaslepená, fragmentovaná, polarizovaná,“ říká Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank.

Podle něj se může být rok 2020 vnímán jako doba, kdy se s tématem nejrůznějších zvratů setkáme takřka na každém kroku.

„Kyvadlo se může přehoupnout na druhou stranu v politickém životě i v monetární a fiskální politice a v neposlední řadě i v oblasti ochrany životního prostředí. V politickém životě to může přinést náhlé selhání populismu, který nahradí snaha spojovat, nikoli rozdělovat. V politice obecně to může znamenat, že centrální banky vyklidí pole a snad i lehce znormalizují sazby, a do uvolněného prostoru nastoupí vlády s programy investic do infrastruktury a pro řešení klimatických problémů,“ dodává Jakobsen.

A co by tedy v roce 2020 mohlo vyvést trh z rovnováhy?

1. Win-win pro Rusko v oblasti zelené i černé energie

V roce 2020 vycítí Rusko a OPEC zpomalení americké produkce ropy z břidlic kvůli nízké návratnosti investic, chytí příležitost za pačesy a oznámí další výrazné omezení vlastní produkce ropy.

Čistě náhodou se toto načasování bude shodovat s dalším kolem úpisu akcií saúdskoarabské firmy Saudi Aramco, což jí pomůže zajistit potřebné ocenění ze strany investorů mimo Saúdskou Arábii.

Trh na to nebude připravený a následná horečná snaha pokrýt krátké pozice na trhu s ropou a nedostatečně zajištěné expozice vůči vyšším cenám budou mít za následek návrat ceny ropy Brent na úroveň 90 dolarů za barel.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních 20 let, v USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Rusko tím dosáhne velkého vítězství, a to nejen pro Rosněfť, ale i pro své veřejné finance, protože Rusku k dosažení vyrovnaného rozpočtu na rok 2019 stačila cena ropy Ural 49 dolarů za barel. Akcie největší ruské ropné firmy Rosněfť i proto poskočí o 50 procent.

Zelená energie se bude v roce 2020 muset naopak uskromnit, protože se navzdory všemu „povyku“ ukáže, že návratnost souvisejících investic je nízká. Navzdory tomu se politika bude nadále zaměřovat na podporu elektromobilů a zařízení pro omezení znečišťování z osobní dopravy.

Dopad na autoprůmysl a drahé kovy

Po celém rozvinutém světě se prohloubí snahy o zodpovědnou klimatickou politiku. Z toho dokáže Rusko těžit hned nadvakrát, je totiž i největším světovým producentem paládia, které se používá v osobních autech, aby se zlepšila kvalita ovzduší (a bylo jednou z nejvýnosnějších komodit roku 2019). V roce 2020 navíc američtí demokraté přesvědčivě ovládnou Bílý dům a spolu s Indií dále zpřísní emisní normy.

Druhá věc, na které Rusko vydělá, bude přechod výrobců baterií pro auta na elektrický pohon z kobaltu na nikl. V roce 2020 se proto prudce zvýší poptávka po niklu.

Vlády v rozvinutých ekonomikách budou subvencovat prodej elektromobilů a velké německé automobilky rozjedou jejich výrobu naplno a budou se snažit zajistit si dlouhodobě dodávku baterií.

A zatímco Indonésie se rozhodla od ledna 2020 omezit export niklových rud, aby podpořila domácí hutě, ruská těžařská firma MMC Norilsk Nickel využije zvýšené poptávky a vyšších cen a podobně jako Rosněfť se bude moci pochlubit zhodnocením svých akcií o 50 procent.

2. Náhlá stagflace neodmění růst, ale hodnotu

ETF iShares MSCI World Value Factor si povede výrazně lépe než akcie FANG (Facbook, Amazon, Netflix a Google, resp. Alphabet, pozn. red.).

Po skončení Brettonwoodského měnového systému přestal být dolar vázaný na zlato a stal se nekrytou měnou, takže se biliony dolarů (nejen v USA, ale po celém světě) získávaly půjčováním si. A nyní se kruh uzavírá. Aby však nedošlo k naprosté paralýze amerického i globálního finančního systému, vynucovaly si jednotlivé úvěrové cykly postupně stále nižší sazby a větší stimuly.

Dopady na ekonomiku USA

Sazby v podstatě dosáhly nejnižší možné hranice, Spojené státy mají obrovské deficity, které nepřestávají růst, a nadcházející americká recese donutí Fed, aby svou bilanci nafoukl více, než si kdo dokázal představit. Jinak nebude možné financovat další Trumpovy masivní fiskální výdaje na infrastrukturu, které mají zlepšit jeho šance na znovuzvolení.

Ale stane se něco zvláštního – jak budou podpůrná opatření postupovat americkou ekonomikou, mzdy i ceny prudce vzrostou právě kvůli nedostatku prostředků a kvalifikované pracovní síly způsobenému předchozím nízkým množstvím investic.

Rostoucí inflace a výnosy zvýší cenu kapitálu, slabší dlužníci budou jen těžko shánět peníze, a tak zombie firmy půjdou od válu. Jakmile si trh uvědomí, že Fed hodlá jen přifukovat svou bilanci, ale úrokové sazby chce dále držet nízko, dojde ke značnému globálnímu znehodnocení dolaru.

3. ECB změní názor a zvýší sazby

V roce 2020 posílí index evropských bank o 30 procent a finanční domy zažijí comeback. Navzdory nedávnému zavedení tieringu, který pomohl zmírnit negativní následky záporných úrokových sazeb, budou banky nadále čelit závažné krizi.

Budou se muset vyrovnat s náročným ekonomickým a finančním prostředím, s extrémně nízkými strukturálními sazbami, s přísnější regulací, kterou přináší čtvrtá Basilejská dohoda. Ta dále snižuje kapitálovou návratnost bank, a s konkurencí ze strany fintech podniků v tržních nikách.

Překvapivá Lagardeová

Začátkem ledna 2020 dojde k neslýchanému obratu, když Christine Lagardeová, která dříve záporné sazby podporovala, otočí o 180 stupňů a řekne, že monetární politika již nemá co nabídnout.

Poukáže na fakt, že delší udržování záporných úrokových sazeb z vkladů by mohlo vážně poškodit důvěru v celý evropský bankovní sektor. Ve snaze přinutit vlády eurozóny (a zejména Německa), aby zakročily a stimulovaly ekonomiku pomocí fiskální politiky, přehodnotí ECB měnovou politiku a 23. ledna 2020 zvýší sazby.

Krátce po prvním zvýšení sazeb bude následovat další, které rychle vrátí úrokovou sazbu na nulu a ještě před koncem roku i lehce nad ni.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ECB
Od roku 2000 do konce roku 2019, v procentech.

Zdroj: tradineconomics.com

4. Když dojde na energie, zelená není nová černá

Poměr fondů investujících do fosilních paliv k fondům zaměřeným na obnovitelné zdroje energie se zvýší ze 7 na 12. Ropný a plynárenský průmysl vyšel z finanční krize po roce 2009 s hlavou hrdě vztyčenou a jeho návratnost od roku 2008 do června 2014, kdy Čína vytáhla světovou ekonomiku z historické úvěrové recese, dosáhla zhruba 131 procent.

Od té doby muselo toto odvětví čelit útokům hned ze dvou stran. Za prvé to byl nástup amerického břidličného plynu, rychlá globalizace řetězců dodavatelů zemního plynu s využitím LNG a následná americká revoluce v oblasti produkce ropy z břidlic. Díky ní se  USA staly největším světovým producentem ropy a ropných produktů.

Klimatický boj

Z druhé strany útočila rostoucí popularita boje proti klimatické změně a s tím spojený politický kapitál, což způsobilo obrovský nárůst poptávky po obnovitelné energii.

Nižší ceny a investoři, kteří se vyhýbají špinavé energii, společnými silami stlačili zhodnocení akcií tradičních energetických firem na úroveň o 23 % nižší než u firem poskytujících čistou energii.

V roce 2020 se ale karta v oblasti investic obrátí, protože kartel OPEC dále omezí produkci, ztrátové americké firmy podnikající v břidlici zpomalí růst produkce a v Asii opět stoupne poptávka. Ropné a plynárenské společnosti budou v roce 2020 překvapivými vítězi, což bude zároveň i budíčkem pro čistou energii.

5. JAR potopí dluh firmy Eskom

Svět odmítne dávat JAR další půjčky a měnový pár americký dolar / jihoafrický rand (USD/ZAR) vystoupá z 15 na 20. Již koncem roku 2020 oznámí vláda Jihoafrické republiky, že hodlá zachránit problematickou energetickou společnost Eskom, aby se země neponořila do tmy.

A to bude opravdu špatná zpráva. Bude totiž znamenat, že příští rok deficit státního rozpočtu JAR vystoupá na 6,5 procenta HDP. Tedy nejvyšší úroveň za více než 10 let. A vzhledem k tomu, že v posledních letech dokázala tamní vláda stabilizovat finance na téměř konstantním deficitu na úrovni 4 procent, bude to skutečně výrazné zhoršení.

GRAF: Vývoj jihoafrického zadlužení k HDP
Za posledních 25 let, v procentech k HDP.

Zdroj: tradingeconomics.com

Ještě horší je odhad Světové banky, že se vnější zadlužení země za toto období více než zdvojnásobilo na více než 50 procent HDP.

A tak se může stát fiasko společnosti Eskom poslední kapkou, kvůli které pohár trpělivosti přeteče a věřitelé přestanou zemi, která si po desítky let nedokázala dát finanční a správní záležitosti do pořádku, dále financovat, a ta se tak dostane na pokraj bankrotu.

6. Trump ohlásí daň America First

Daň na všechny zahraniční výnosy naruší zásobování a prudce navýší inflaci. V roce 2020 vynesou americké 10leté státní dluhopisy chráněné proti inflaci 6 procent, protože vzrostou spotřebitelské ceny a s nimi také zájem investorů.

Na počátku roku 2020 bude situace v obchodní politice vcelku stabilní, protože se Trumpova administrativa dokáže dohodnout s Čínou. Alespoň dočasně tak zmírní napětí ohledně cel, měnové politiky a nákupu zemědělských produktů.

Avšak brzy poté bude mít americká ekonomika problém se nadechnout a obchodní deficit USA s Čínou se nijak výrazně nezlepší. Navíc nebude možné očekávat, že by se nákupy zemědělských produktů ze strany Číny dále zvyšovaly.

Trumpovy volby

Průzkumy budou předpovídat zdrcující porážku Trumpa v prezidentských volbách, a ten tak rychle znervózní. Jeho administrativa přijde s novým přístupem, s daní America First, která bude zoufalou snahou svézt se na vlně protekcionismu.

V rámci této daně dojde k restrukturalizaci amerického systému zdanění právnických osob, aby byly zvýhodněny firmy vyrábějící na americké půdě, samozřejmě v rámci prosazování principů „volného a férového obchodu.“

Všechna dosavadní cla se zruší a místo nich bude na všechny hrubé výnosy na americkém trhu, které pocházejí ze zahraniční výroby, uvalena 25procentní daň. To vyvolá ostré protesty obchodních partnerů, že jde o staré tarify, jen v novém hávu.

Trumpova administrativa ale bude kontrovat tím, že pokud se chtějí zahraniční firmy dani vyhnout, mohou začít vyrábět na americké půdě.

7. Se Švédskem to půjde z kopce

Švédsko bude muset zapracovat na lepší integraci imigrantů a přetížených sociálních službách. Takže dojde k velké a pragmatické změně přístupu, s níž budou spojeny i nebývalé fiskální stimuly a výrazné posílení švédské koruny.

Ale stejně jako počátkem 90. let, kdy Švédové zašli příliš daleko s progresivním zdaněním a celá ekonomika se zhroutila, zajdou i tentokrát švédští zákonodárci s politickou korektností kolem imigrace tak daleko, až budou vlastně politicky nekorektní.

Budou ignorovat nezanedbatelnou a stále rostoucí část Švédů, kteří jejich politiku zpochybňují a vytěsní je z veřejné debaty.

Ignorace protiimigračních hlasů

Parlamentní demokracie by měla dát prostor k vyjádření všem přiměřeně velikým skupinám. Avšak tradiční hlavní strany Švédska se poněkud nezvykle společně rozhodnou ignorovat protiimigrační hlasy, které již představují více než čtvrtinu švédských voličů.

Jejich záměry i odůvodnění jsou v pořádku (otevřenost a rovnost pro všechny a ochrana švédského otevřeného ekonomického modelu). Ale čeho je moc, toho je příliš a všechny modely musejí být schopné přizpůsobit se změnám okolností, jinak se zhroutí.

Ostatní skandinávské země již o švédských podmínkách nemluví jako o modelu hodném následování, ale jako o hrozbě. Švédsko se ocitne v recesi, což ještě zvýší citlivost jeho otevřené malé ekonomiky na zpomalování růstu světové ekonomiky. Tato zřejmá společenská i ekonomická krize připraví podhoubí pro změnu.

8. Díky ženám a mileniálům demokraté v amerických volbách jasně zvítězí

V amerických volbách v roce 2020 získají demokraté prezidentský úřad a obě komory Kongresu. Akcie velkých zdravotnických a farmaceutických firem se propadnou o 50 procent.

Před koncem roku 2020 nejsou průzkumy ani voliči Trumpovi nijak zvlášť nakloněni. Tak jako v roce 2016 bude i v roce 2020 typickým voličem Trumpa starý běloch. Tato demografická skupina je ovšem za zenitem, největší generací jsou ve Spojených státech mileniálové, kteří jsou mnohem liberálnější.

Mileniálové a už i nejstarší část generace Z jsou v USA silně motivováni nespravedlností a nerovností způsobenou tím, jak centrální banka nalévá peníze do systému. A také strachem z klimatické změny, kde je prezident Trump jako její popírač pro rebely ideálním hromosvodem.

Hlasy levice se mobilizují na základě odporu proti Trumpovi – mileniálové a ženy z předměstí přijdou vyjádřit své znechucení současným prezidentem. Demokraté vyhrají o víc než 20 milionů hlasů, dále posílí svou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a podaří se jim získat mírnou převahu i v Senátu. Medicare pro všechny a vyjednávání o cenách léčiv brutálně sníží zisky firem v odvětví zdravotní péče.

9. Maďarsko vystoupí z EU

Od svého vstupu do Evropské unie v roce 2004 prožívalo Maďarsko velký hospodářský úspěch. Teď se ale zdá, že „manželství“ po 15 letech prožívá krizi.

Brusel totiž aktivoval článek 7 kvůli stále většímu omezování svobodných médií, soudců, akademiků, menšin nebo různých skupin na ochranu práv ze strany Maďarska (nebo spíše ze strany premiéra Orbána). Maďarská politická reprezentace kontruje tím, že pouze chrání svou zemi a kulturu před masovou imigrací.

Tento status quo je ovšem neudržitelný a pro obě strany nebude snadné se smířit, když se systémem EU pomalu propracovává spuštění článku 7. Premiér Orbán již otevřeně hovoří o tom, že Maďarsko nepatří ke zbytku Evropy, ale je pokrevním bratrem odpadlického Turecka.

To je velká změna rétoriky, která přichází ve stejné době jako zavírání kohoutků penězovodů z evropských fondů, které v následujících dvou letech téměř vyschnou. Maďarský forint bude na ústupu a pár EUR/HUF vzroste až na 375, jak si podniky z unie budou rozmýšlet své maďarské investice a trhy se začnou obávat přerušení nebo otočení kapitálových toků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

I Maďaři řeší svoje Čapí hnízdo. Prsty v něm má zeť premiéra Viktora Orbána

Přiučíme se u energetiky od Maďarů?

10. Asie přijde s novou rezervní měnou, aby se zbavila závislosti na dolaru

Asijská digitální rezervní měna podporovaná bankou AIIB srazí index amerického dolaru o 20 procent a potopí dolar vůči zlatu o 30 procent.

Aby čelila prohlubující se obchodní rivalitě a vlastní zranitelnosti vůči narůstající hrozbě, že Američané použijí dolar proti ní, a aby zmírnila vliv dolaru na světové finance, přijde Asijská infrastrukturní investiční banka s novým rezervním aktivem nazvaným Asian Drawing Right neboli ADR.

Dva dolary za jeden ADR

Jednotka ADR bude mít hodnotu dvou amerických dolarů, takže se stane největší měnovou jednotkou světa. Jasným cílem bude vymanit regionální obchod ze závislosti na americkém dolaru.

Lokální ekonomiky se dohodnou, že začnou v rámci regionu obchodovat výhradně v ADR. Hlavní vývozci ropy, tedy Rusko a země OPEC, se ještě rádi přidají, protože jsou na asijském trhu stále závislejší.

Redenominace značné části globálního obchodu na jinou měnu než americký dolar bude znamenat, že USA přijdou o příliv kapitálu, kterým by mohly financovat svůj dvojí deficit.

Během pár měsíců oslabí dolar vůči ADR o 20 procent a vůči zlatu o 30 procent a spotová cena zlata bez problémů překročí hranici 2000 dolarů za trojskou unci.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr