I Maďaři řeší svoje Čapí hnízdo. Prsty v něm má zeť premiéra Viktora Orbána

Maďarský příběh o tom, jak se premiér a okruh jeho známých a příbuzných obohacovali z unijních dotací, se trochu podobá tomu českému – kauze Čapí hnízdo.

Jen není tak pevně svázaný s jedním konkrétním místem, jako je farma Čapí hnízdo, již vybudoval Andrej Babiš a spol., ale rovnou s řadou vesnic a měst. Točí se kolem podnikání Orbánova zetě Istvána Tiborcze, jehož firma Elios modernizovala veřejné osvětlení. Za peníze Evropské unie.

Podobnost s Čapím hnízdem je v tom, že by Maďarsko mohlo vracet EU peníze, v tomto případě dokonce desítky milionů eur. Už za tři měsíce přitom budou v zemi parlamentní volby a Orbán v nich usiluje o rekordní čtvrtý mandát.

Maďarské nesrovnalosti

Desítky těchto veřejných zakázek prozkoumal OLAF a našel v nich „vážné nesrovnalosti“. O významu tohoto pojmu v jeho anglické verzi (irregularities) se vedla na začátku roku debata i v Česku, když média zveřejnila první anglickou verzi zprávy OLAF ke kauze Čapí hnízdo.

Co vlastně pojem „nesrovnalosti“ znamená, pokud jde o možné dotační podvody a jejich vyšetřování, popsal již dříve server HlídacíPes.org.

OLAF ve zmiňovaných veřejných zakázkách bývalé firmy Orbánova zetě našel i střet zájmů.

Zakázky totiž pomáhal na straně obcí připravit další ze spolupracovníků Orbánova zetě, který s ním v tu dobu firmu Elios spoluvlastnil. Existuje tak podezření, že je mohl Eliosu „šít na míru“.

Marná OLAFu snaha?

OLAF doporučil Maďarsku, aby kauzu vyšetřilo, Evropské komisi pak to, aby po Maďarsku žádala zpět 40 milionů eur, které měly z eurofondů na pochybné projekty jít.

Jak se ale ukázalo i v Česku, něco „doporučit“ je také maximum, co OLAF v takových případech zmůže.

„Nemyslím, že maďarské orgány budou tu věc vyšetřovat,“ je skeptický Miklós Hajdu z protikorupčního think-tanku CRCB v Budapešti.

Ten podnikl rozsáhlý výzkum veřejných zakázek v Maďarsku a potvrdil trend, na který už delší dobu místní nevládní organizace upozorňují třeba v oblasti justice nebo médií – Viktor Orbán a jeho vládnoucí strana FIDESZ mají zemi doslova pod palcem. A k penězům a vlivu mají přístup hlavně Orbánovi přátelé.

Think-tank CRCB zjistil, že celých pět procent objemu všech veřejných zakázek v Maďarsku za období 2010–2016 získali jen čtyři lidé, vesměs podnikatelé spojení se stranou FIDESZ: Lajos Simicska, Lörincz Meszáros, István Garancsi a právě Orbánův zeť István Tiborcz.

V jediném roce 2013 čtveřice získala dokonce 12 procent celkového objemu zakázek.

Vznik nové maďarské elity?

Lörincz Meszáros je starostou vesnice Felcsút, kde Orbán vyrůstal, a je i Orbánovým přítelem z dětství. Do obce přiteklo pod vládou místního rodáka tolik peněz, že to zdaleka neodpovídá její velikosti a významu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Ďábelská volební účast udělala radost Zemanovi a velkému byznysu

Němci nejsou tak svatí. Dle Paradise Papers banky pomáhaly prát peníze z hazardu

Ve Felcsútu vznikl honosný fotbalový stadion a třeba i úzkokolejná železnice pro turisty, podpořená též z unijních peněz.

Analytici CRCB mluví o tom, že si Orbán za evropské peníze buduje podle listu Finacial Times „novou elitu z tamních oligarchů“. A že ho v tom poslední klepnutí přes prsty od OLAF rozhodně nevyruší.

„Maďarská ekonomika roste a lidé prostě nepociťují, že by se eurofondy zneužívaly. Navíc ve zprávách je dnes a denně nějaký nový korupční případ, lidé se ztrácejí v těch sumách i v tom, jak k té korupci vlastně mělo dojít. Tahle apatie je dlouhodobý problém,“ říká Miklós Hajdu.

A dodává, že úřady zprávu OLAF o kauze firmy Orbánova zetě nezveřejnily. To je další podobnost s českým Čapím hnízdem.

Skandály se množí

Skepse protikorupčních analytiků z Budapešti vůči tomu, že se aktuální případ vyšetří, vychází i z jiné nedávné kauzy spojené s eurofondy. Kauzy tak velké, že se o ní psalo jako o největším korupčním skandálu v EU. Je jí výstavba linky M4 budapešťského metra. V ní se utopilo 1,7 miliardy eur (v přepočtu 46 miliard korun) a projekt doprovázela podezření z korupce.

V roce 2016 stavbu prověřil OLAF, našel také „vážné nesrovnalosti“ a doporučil, aby Maďarsko vracelo dokonce 283 milionů eur. Ve srovnání s tím vypadá 40milionová pokuta za poslední kauzu Orbánova zetě (nebo vracení dotace na farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů korun, tedy ani ne dva miliony eur) jako drobné.

Korupční odhalení pod taktovkou Orbána

Linku metra dostavěli v roce 2014. Orbán je u moci nepřetržitě od roku 2010, ale se stavbou metra se začalo už za předchozí vlády socialistů. Právě na ně se snaží Orbán hodit zodpovědnost, tvrdí Miklós Hajdu z CRCB.

Případ se vyšetřuje a výsledky by měly být za několik týdnů. FIDESZ z toho může politicky těžit, takže podle nás Orbán vyšetřování podpoří a bude ochoten vrátit i peníze, protože to použije jako propagandu proti opozici.

Tuhle domněnku potvrzuje i fakt, že zprávu OLAF o stavbě metra úřady daly volně k dispozici na webu města Budapešť, zatímco zpráva OLAF o kauze Orbánova zetě veřejná není.

Pár týdnů před volbami tak ještě Maďarsko možná zažije „šokující korupční odhalení“ režírované Orbánovou vládou. A potom nejspíš i jasné vítězství jeho strany FIDESZ v parlamentních volbách.

Článek, jehož autorem je Vojtěch Berger, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.