Mohlo by vás také zajímat
Komedie v podání ODS. Strana tančí na hraně zrady, když jasně neodmítne euro
Vladimír Pikora 28. listopadu 2023Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura, uvedly nedávno Hospodářské noviny na…
Místo 33 miliard stěží tři. Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo?
Lukáš Kovanda 13. listopadu 2023Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to potvrdil ministr financí…
Inflační epizoda míří do cílové rovinky
Štěpán Křeček 10. října 2023Růst spotřebitelských cen v září zmírnil podle čerstvě zveřejněných údajů statistického úřadu ze srpnových 8,5 na 6,9 procenta. Oproti srpnu…
- KOMENTÁŘ
Česko má jednu z nejvyšších DPH na jídlo v EU. Proč tedy vláda „neudělá něco pro lidi“?
Česká republika má dlouhodobě jednu z nejvyšších sazeb daně z přidané hodnoty u potravin v celé Evropské unii. Odborníci však změny příliš neočekávají. Proč by právě zde měla vláda sazbu DPH snížit rozebírá v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Vláda Petra Fialy (ODS) se zdráhá snížit DPH na potraviny. Bojí se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji takové opatření připravilo?
Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu. Lze ale předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun. A to není zanedbatelná částka.
Zvláště ne za současné situace, kdy vláda na letošek sice plánuje schodek státního maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní rozpočtové rady (NRR) je i tak nerealistický. Pravděpodobnější je, že schodek bude letos kolem 360 miliard korun.
Hledají se úspory
Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový dluh právě třeba snížením DPH na potraviny. Pokud by ale byla schopná ušetřit, jak vládní strany hlavně před volbami ostatně slibovaly, byla by to jiná písnička.
V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit, třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní. Otázkou by pak ovšem bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci, například obchodní řetězce.
Zkušenost třeba i ze sousedního Německa z doby pandemie roku 2020 naznačuje, že by promítnutí nebylo úplné a že by si tedy řetězce na úkor státu (a daňového poplatníka) navýšily své marže. To je další důvod, proč se zatím vláda zdráhá sazbu DPH snížit.
Navíc ministerstvo financí nyní chystá zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent. To by tedy DPH z potravin snížilo, ale jen poměrně nepatrně, takže by to řadoví nakupující sotva postřehli.
VÍCE K TÉMATU:
Domácnosti poslaly českou ekonomiku do recese
Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi. Cena ropy je přitom srovnatelná jako před invazí
Nečekaný „inflační škůdce“: Škoda Auto zdražuje. Jak se to podepíše na lednové inflaci?
Mezi nejvyššími v Evropě
Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Třeba Německo uplatňuje na potraviny sazbu sedmiprocentní, Rakousko pak desetiprocentní. Polsko má běžně u základních potravin sazbu pětiprocentní, kterou však nyní kvůli rapidní inflaci tamní vláda snížila na nulu, a konečně Slovensko sazbu desetiprocentní.
Česko má tedy z těchto zemí DPH na potraviny nejvyšší. Není divu, že jde o jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy i třeba v Německu, znatelně levnější než v Česku.
Pokud by vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé, neboť jinak prodejci a řetězce nepromítnou snížení daně tolik do konečných cen.
A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů. Případně doprovázeno odpovídajícím seškrtáním některých veřejných výdajů. Ideálně tedy v rozsahu 10 až 20 miliard ročně.
Sociálně žádoucí
Snížení DPH na potraviny je přitom ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud tedy budou výše uvedené splněny podmínky v body.
Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli. V rozpočtech těchto lidí mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších lidí.
Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní typu mléčných výrobků, masa, pečiva, případně ovoce a zeleniny, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru…
Lukáš Kovanda
EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍK REDAKCEVíce k tématu: