Černá nula už není pro Němce ideálem. Ekonomové kritizují německé vyrovnané rozpočty

Ekonom Michael Hüther může být vnímán jako významný hlas v německé ekonomice. V současnosti vede prestižní institut pro německou ekonomiku IW v Kolíně nad Rýnem. Výzkumný ústav je financován svazy německých firem a zaměstnavatelů.

Celou profesní kariéru zastává názor, že by do ekonomiky měl stát zasahovat co nejméně. Byl také hlavním zastáncem konceptu dluhové brzdy, jež byla zakotvena v německé ústavě s platností od roku 2011.

Nyní však otevřeně tvrdí, že doktrína vyrovnaných rozpočtů je překonána a je ekonomicky sporná. Z „černé nuly“ se dokonce podle něj stal svého druhu „erotický symbol“.

Kotva pro CDU

Právě politika vyrovnaných rozpočtů začala dominovat v politice Helmuta Kohla a pokračovaly v ní i vlády Angely Merkelové. Jak poznamenal týdeník Die Zeit, je to jedna z posledních ideologických kotev Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Kancléřka Angela Merkelová se totiž v poslední dekádě vzdala jaderné energie, zrušila povinnou vojenskou službu a zavedla minimální mzdu. Nyní v Německu stále více ekonomů hovoří o tom, že koncept nezadlužování se je pryč. Také s ohledem na zpomalující ekonomiku, které hrozí recese.

GRAF: Vývoj podnikatelské nálady v Německu
Od roku 2016 do současnosti, index Ifo v bodech. Z grafu je patrné, že za posledních 12 měsíců podnikatelská nálada prudce klesá. V srpnu 2019 byl index Ifo Institutu podnikatelského prostředí v srpnu 2019 nejníže od prosince 2012.

Zdroj: Ifo

„Koncept černé nuly by se měl v době křehkého hospodářského růstu přehodnotit,“ je přesvědčen ředitel svazu německého průmyslu Joachim Lang. „Domnívám se, že by Německo mohlo více investovat a následně z toho těžit,“ nechala se slyšet i budoucí nová ředitelka ECB Christine Lagardeová.

Profesor ekonomie na univerzitě v Düsseldorfu Jens Südekum míní, že podřizovat fiskální politiku vyrovnanému rozpočtu není vhodné.

VÍCE K TÉMATU:

Německo na prahu recese. Dolů ho táhnou skomírající automobilky a vývoj v Číně

I při případné recesi se Němci mají o co opřít aneb kapitáni německého průmyslu očima čísel

Reakce na finanční krizi

Koncept dluhové brzdy na německém ministerstvu financí vymyslel a prosazoval Christian Kastrop. Vláda a parlament jej schválily v roce 2009, v německé ústavě je zakotven s platností od roku 2011.

Federální rozpočet může mít maximální schodek ve výši 0,35 procenta nominálního HDP v daném roce. „Potřebujeme větší flexibilitu při financování budoucích úkolů,“ tvrdí Kastrop, jenž je nyní ředitelem společnosti Bertelsmann Stiftung.

Měla by existovat specializovaná agentura, jež bude půjčovat například na velké infrastrukturní projekty. Takové investice by se do schodku neměly počítat, navrhuje.

Německo zavedlo dluhovou brzdu v reakci na americkou finanční krizi z roku 2008. Kancléřka Merkelová v té době mluvila o tom, že není možné žít nad své poměry. V roce 2005 byl německý dluh v poměru k HDP 67 procent, v tomto roce by měl být pouze 58 procent. Omezení schodků uzákonilo v roce 2011 také Španělsko, o rok později podobně reagovala i Itálie.

Kde chybí investice: školy, školky, MHD

Banka KfW, jež je vlastněna německou vládou a jednotlivými spolkovými zeměmi Německa, odhadla, že země je silně investičně podfinancována.

Jen na místní úrovni chybí investice ve výši 138 miliard eur. Prostředky chybí ve školách, školkách, místní hromadné dopravě i knihovnách. Jako jeden z argumentů nedostatečných investic se uvádí i nízký podíl internetového připojení prostřednictvím optických sítí.

OECD upozornila, že v Německu je k vysokorychlostnímu internetu pomocí optických vláken připojeno jen 3,2 procenta domácností, což je výrazně pod průměrem zemí OECD, který je 30,3 procenta.

GRAF: Podíl optických kabelů na připojení k internetu

Zdroj: Statista/OECD

I v samotné CDU zaznívají hlasy, že je třeba dluhovou brzdu modifikovat.

Země potřebuje kromě digitalizace také ohromné prostředky pro energetický přechod na obnovitelné zdroje a s tím související investice do nových přenosových tras. Nemluvě o investicích do dopravní infrastruktury – železničních tratí a dálnic.

Stovky miliard na boj s klimatem

Šéf poslanců CDU/CSU Ralph Brinkhaus hovoří o potřebě investic do klimatických opatření, jež povedou ke snižování produkce skleníkových plynů. To bude stát v řádu stovek miliard eur.

Ministr hospodářství Peter Altmaier z CDU hovoří o dodatečných 50 miliardách eur na klimatickou politiku. Jednou z možností je i vydání takzvaných klimatických dluhopisů. Kupovali by je občané a vláda by vyplácela pouze úroky ve výši dvou procent po dobu deseti let.

V tomto kontextu se hovoří o mezigenerační solidaritě. Pokud se nebude investovat například do projektů, jež snižují emise skleníkových plynů, další generace se bude potýkat s násobně vyššími náklady v důsledku globálních změn klimatu.

I proto mladší Němci podporují, aby byla dluhová brzda z roku 2011 zrušena. S tím souhlasí i ekonom Michael Hüther. Z takových investic budou profitovat další generace.

Politiku černých nul po dlouholetém ministru financí Wolfgangu Schäublem zdědil Olaf Scholz z koaliční SPD. Ten zatím prohlašuje, že je černou nulu třeba držet i vzhledem k demografickému vývoji Německa, protože populace stárne. Sociální demokraté přitom již delší dobu hovoří o tom, že by se měla tato politika reformovat.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr