Budoucnost s kyborgy: soužití s „vylepšenými“ lidmi budí naděje i obavy, vyplývá z průzkumu

Lidská práce pomalu, ale jistě přestává být skutečně lidská. Čím dál častěji ji zastávají roboti a tento neúprosný pokrok nelze zastavit. Stroje přitom zvládají složitější a pokročilejší činnosti. Co ale kombinace robotích vlastností s člověkem?

Už dnes nosíme elektroniku po kapsách i na těle, proč si ji nedat rovnou pod kůži? Čip uvnitř těla může znamenat pohodlnější život. Podle kritiků však firmy mohou očipované zaměstnance kontrolovat a hlídat jako psy. Je to tak horké, aby nás to pálilo?

Tím se nedávno zabývala bezpečnostní firma Kaspersky. Z její studie na základě rozsáhlého průzkumu napříč celou Evropou vyplývá, že umělé rozšiřování lidských schopností, tento technologický vývoj, by mohly zbrzdit právě lidské reakce a společenský názor na něj. Průzkumu se zúčastnilo na 6 500 dospělých Evropanů ze sedmi zemí.

„Technologické vylepšování lidských schopností má podporu po celé Evropě a budí velký zájem, ale zároveň s sebou nese pochopitelné obavy z dopadů této technologie na společnost. Vlády, velké firmy i jedinci s vylepšenými schopnostmi by měli společně pracovat na budoucnosti tohoto oboru, aby se mohl dále rozvíjet regulovaným a bezpečným způsobem,“ podotýká k průzkumu Marco Preuss, ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy společnosti Kaspersky.

Technologie vs. dopady

Téměř polovina dospělé evropské populace (46,5 procenta) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné překážky.

Řada dalších se ovšem obává dlouhodobých společenských dopadů takové technologie.
Vylepšování přirozených lidských schopností se podle průzkumu Kaspersky dělí do dvou hlavních kategorií.

První představuje řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické končetiny), druhou pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat RFID čipy).

Rozsáhlý průzkum odhalil, že by jen 12 procent obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože by podle nich takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn.

Téměř dvě pětiny Evropanů (39 procent) ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k budoucím sociálním nerovnostem nebo konfliktům. Naopak optimisticky či nadšeně se k budoucímu soužití „vylepšených“ a běžných jedinců staví zbytek respondentů.

Vztah s „nadčlověkem“

Každý dvacátý Evropan už měl nebo má vztah s „vylepšeným“ člověkem. Více než polovina Evropanů (51 procent) se podle průzkumu už s někým „vylepšeným“ setkala. Pokud jde o
soukromý život, neměla by s takovým partnerem či partnerkou problém necelá polovina obyvatel (45 procent). A 5,5 procenta respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má.

Více než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností akceptuje“, a 17 procent se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety.

Polovina evropských mužů pak uvedla, že se na budoucí soužití obou skupin dívá
optimisticky nebo s nadšením. U žen toto číslo dosáhlo 40 procent.

VÍCE K TÉMATU:

Stanou se ze zaměstnanců kyborgové? Firmy už očipovaly stovky zaměstnanců

Rada pro všechny manažery: Zapomeňte už na svou intuici, klíčová jsou data

Soumrak cest do bank. Většinu základních úkonů zvládnou robotičtí bankéři

Zdraví first

Pokud by technologické vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních důvodů, většině lidí by bylo nejpříjemnější, kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 procent) nebo nohu (37 procent).

Nejvstřícněji na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a Španělsku, kde 56 procent, respektive 51 procent respondentů uvedlo, že si každý se svým tělem může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně (36 procent).

Téměř tři Evropané z deseti (29,5 procenta) by podpořili rodinného příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký způsob by zvolil. Největší podporu dali najevo Portugalci (46 procent), nejmenší Francouzi (19 procent).

Vylepšení pro každého

Jen 16,5 procenta považuje volbu nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od osmi procent v Portugalsku po 30 procent ve Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 procent) považuje sebevylepšení za odvážné.

Více než čtvrtina (27 procent) respondentů je přesvědčena, že by „vylepšení“ lidé měli mít zastoupení na vládní úrovni. Proti je 41 procent respondentů.

„Technologie schopná vylepšit přirozené lidské schopnosti musí být cenově i jinak dostupná všem, nezávisle na majetku či privilegiích. Každý by měl mít možnost využívat jejích výhod,“ uvedl k tomu Hannes Sjöblad, generální ředitel zdravotnické společnosti DSruptive, ředitel inovačního centra Epicenter a děkan Singularity University Nordic.

Každopádně vize soužití s „vylepšenými“ lidmi budí naděje i obavy. Jaký je váš názor?