O budoucnost novinařiny se nemusíme bát. Ani kvůli fake news

„Není důvod panikařit,“ říká k budoucnosti novinařiny Thomas Kent, prezident Radio Free Europe / Radio Liberty. Pro seriózní média je podle něj podstatné, aby byla schopná uchovat si svou značku, tvář a pověst.

Kent o budoucnosti žurnalistiky diskutoval spolu s dalšími účastníky konference Forum 2000.

„Všimněte si, že když se děje něco opravdu vážného, teroristické útoky nebo přírodní katastrofy, lidé nehledají informace na takzvaných alternativních webech, ale u zavedených důvěryhodných zdrojů,“ argumentoval Kent v rámci debaty.

„Je to i proto, že kvalitní žurnalistika něco stojí, drahé je i vysílání zpravodajů přímo na místo dění, živé pokrytí událostí. To je velká přidaná hodnota a konkurenční výhoda,“ říká šéf americké rozhlasové stanice se sídlem v Praze.

Když prý přeci jen panikařit, tak pouze mírně. „Protože dezinformace jsou připravovány a šířeny mnohem profesionálněji, mladé je těžší zaujmout, byznys modely jsou pod tlakem. Ale stále si myslím, že nic není ztraceno a nabízejí se stále velké příležitosti,“ říká Kent.

Jsme vše, co populisté nesnášejí

On i další účastníci debaty jen potvrdili fakt, že mladí lidé už nekonzumují média tak jako dříve.

Nicméně i nadále je podle nich poptávka po zdrojích informací, jimž se dá věřit. „Takovým zdrojům čtenost stoupá. Podívejte se, jak úspěšný je Economist, daří se i nám v Project Syndicate. Naši čtenáři jsou mladší lidé,“ říká Jonathan Stein, šéfredaktor Project Syndicate.

Ten existuje od roku 1995 a je zdrojem originálních komentářů od uznávaných odborníků z různých částí světa: aktuálně má na 500 přispěvatelů ze stovky zemí světa.

„Jsme vše, co populisté nesnášejí. Píší pro nás experti, lidé, kteří vědí, o čem mluví, umí argumentovat a pracují s fakty. Pak je jedno, z jaké perspektivy píšete, zda liberální, nebo sociálnědemokratické. Podstatná jsou fakta,“ doplňuje Stein.

Život z příspěvků diváků

Poněkud odlišný pohled na současnou mediální realitu nabídl Andrius Tapinas, zakladatel a ředitel úspěšné litevské on-line televize Liberty TV. Ta je v regionu unikátní především tím, že žije z drtivé většiny z příspěvků svých diváků.

„Věřím, že lidé jsou ochotni platit za obsah, i když není za paywallem. Fungujeme on-line zhruba jeden rok a máme devět tisíc lidí, kteří nám přispívají měsíčně od jednoho do sta dolarů,“ popisuje Tapinas.

Jeho televize nabízí mimo jiné i politický satirický pořad v ruštině, protože – jak říká se zjevnou ironií – „nevím proč, ale v Rusku se politická satira nepěstuje“.

Podle něj musí moderní média chápat, že vyrůstá úplně nová generace uživatelů médií, kdy děti už nechápou, co je televize a proč by se na něco měly dívat v pevný vysílací čas. Jistý důvod pro obavy tradičních médií to podle něj je.

Není důvod se nudit

„Cílíme na mladé, využíváme youtuberský styl. Nejsme nudní, jsme nezávislí, tváře našich moderátorů jsou extrémně populární na sociálních sítích. Nemusíme díky tomu platit za reklamu, šíří se to samo,“ konstatuje Tapinas.

Diváci jeho televize jsou podle něj z 85 procent lidé ve věku 23–25 let. „Proč by se měli dívat na nudné zprávy, když se u nich mohou bavit a přitom dostanou stejné informace? I když uznávám, že to nemusí být cesta pro všechny,“ podotýká.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Jak vnímají mladí Češi média? Klíčové jsou sociální sítě

Odhady, jakým směrem se uberou média a za čím půjdou mladí, jsou podle všech diskutujících dost těžké. „Jsou průzkumy, že už je nebaví ani Facebook. Podstatný je podle mne obsah. Určitě děláme chyby, určitě přicházíme o peníze, ale snažíme se učit, chápat důležitost sociálních médií. A děláme k tomu i drahou investigativní žurnalistiku,“ říká šéf litevské internetové televize.

Nezávislost a důvěra čtenářů

Klíčem k budoucnosti seriózních médií by měla být důvěra čtenářů a novinářská nezávislost. „Mediální organizace by měly vědět, že když ztratí editoriální nezávislost, časem ztratí i příjmy, protože dřív nebo později to čtenářům dojde. Bez nezávislosti klesá kredibilita, s tím i přízeň čtenářů či diváků a s tím pak i příjmy z reklamy,“ je přesvědčen šéfredaktor Project Syndicate Jonathan Stein.

S tím souhlasí i Andrius Tapinas, který to ale vidí realisticky: „Většina médií je motivována hlavně ziskovostí, proto od nich mnohdy čekáme příliš mnoho – že budou skvělí, progresivní, ale oni mají hlavní cíl vydělat.“

Budoucnost kvalitní a veřejně prospěšné žurnalistiky proto vidí spíše v nezávislých médiích. „Ta se mnohem více zaměřují na budoucnost a důvěra je ta hlavní deviza, kterou mají. Důvěryhodnost je ostatně i ta hlavní odměna pro novináře. Role demokratických vlád je podporovat nezávislost médií a nezávislá média,“ myslí si Tapinas.

Dějí se i pozitivní věci

Mnohem větší zásahy státu do médií jsou však podle diskutujících novinářů vidět na opačné straně – v oblasti propagandy.

„Téma polarizace společnosti a šíření fake news je zásadní. Musíme budovat či získat zpět důvěru v naši objektivitu, férovost, novinářskou etiku, musí být jasné, kdo jsme a kde stojíme. Neutrální a férová žurnalistika přitom neznamená, že předstírá, že se jí některé věci netýkají. I o propagandě se dá referovat férově, a přitom dát jasně najevo, kde stojíme,“ říká Thomas Kent, prezident Radio Free Europe / Radio Liberty.

Podle něj ale musí média reagovat na změnu diváckého a čtenářského zájmu, nesmí být odtržená od reality a „lidé musí v našich zprávách a informacích poznávat sami sebe“.

„Dějí se i pozitivní věci, žurnalistika nemusí jen odhalovat nepravosti, nemusíme ani strašit rozpadem EU nebo USA, ne vše je katastrofa, jak se někdy může z médií zdát,“ poznamenává Kent.

Budoucnost je ve „fact-checkingu“

„Nárůst populismu je ve světě zjevný, naše práce je dál dělat to, co děláme, poučit se při tom z chyb a nabídnout stravitelnější obsah,“ souhlasí šéf Project Syndicate.

I když velké technologické firmy jako Google a Facebook podle účastníků debaty podrývají financování médií, mediální domy by podle nich měly usilovat o to, aby byly spíše jejich partnery.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč digitalizační reforma autorského práva rozděluje Evropu?

Evropská cenzura internetu, nebo pomoc vydavatelům?

„Facebook a Google se snaží být neutrální, na druhé straně čím dál více samy usilují o fact-checking. A kdo je toho schopen? Opět právě profesionální novináři, my, tradiční média. Ta na to mají čas, prostředky, zkušenosti,“ navrhuje bez dalších podrobností Kent.

„Rolí médií je volat k zodpovědnosti vládu, politiky, úřady, upozorňovat na problémy. To rozhodně není nic, co by podrývalo demokracii, jak se někdy médiím podsouvá. Naopak je to tradiční role médií, která demokracii posiluje,“ konstatuje Jonathan Stein, šéfredaktor Project Syndicate.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.