Mohlo by vás také zajímat
Vrána k vráně sedá. S policií se zapletli dva koaliční lídři. Bylo na čase, aby se přidal i třetí
Libor Akrman 31. ledna 2026Ministr zahraničí Petr Macinka doručil prezidentu Petru Pavlovi prostřednictvím prezidentova poradce Petra Koláře zprávy, které hlava státu považuje za mimořádně…
Babiš „zařízl“ gigafactory na Karvinsku; Strnad chce na burzu a námluvy Glencore a Rio Tinto pokračují aneb souhrn ekonomických událostí 1. a 2. týdne 2026
Libor Akrman 10. ledna 2026EU schválila dohodu s Mercosurem; Glencore jedná s Rio Tinto o možné fúzi; měď na cenovém rekordu; státní rozpočet loni…
Co také ukázalo Babišovo vyřešení Agrofertu? Mj. i slabinu systému
Aleš Rozehnal 11. prosince 2025Budoucí premiér Andrej Babiš minulý čtvrtek veřejně oznámil řešení svého střetu zájmů. Vzdá se svého holdingu Agrofert a poměrně radikálně…
- KOMENTÁŘ
Babiš slibuje reformu sociálních dávek. Jsou na tom opravdu tak zle?
Programové prohlášení nové vlády Andreje Babiše slibuje reformu systému sociálních dávek. Opravdu ji ale potřebujeme? Jak jsou na tom vlastně sociální dávky v Česku?
V půli května 2018 proběhl výjezd vlády do Ústeckého kraje. V jeho rámci premiér Andrej Babiš (na snímku) a ministři navštívili Úřad práce. Zdroj: Vláda ČR
Bouřlivé debaty i protesty před sněmovnou předcházely nočnímu hlasování poslanců o důvěře vládě premiéra Andreje Babiše. Ještě než k tomu došlo a vláda nad ránem důvěru získala, měli jsme možnost vyslechnout si projevy prezidenta Miloše Zemana, a především Andreje Babiše.
Premiér se v něm vyjadřoval mimo jiné k systému sociálních dávek a slíbil komplexní reformu sociálního systému. Podle Babiše je cílem dostat co nejvíce lidí žijících z dávek do práce a zlepšit financování služeb pro ty, kteří solidární pomoc trvale či dočasně potřebují.
Tématu se dotýká i programové prohlášení nové vlády (v kapitole Sociální politika a zaměstnanost, pozn. red.), které uvádí, že sociální dávky mají být v budoucnu cíleny především na rodiny s dětmi a handicapované občany.
O České republice se přitom často říká, že má až příliš štědrý sociální systém. Dá se ale opravdu Česko označit za „welfare state“ neboli sociální stát? Pokusili jsme se to zmapovat.
Nástroj státní solidarity
Sociální dávky jsou jedním ze základních nástrojů solidarity a přerozdělování bohatství v daném státě.
Ve většině případů se jedná o transfer peněžních prostředků neboli bohatství, od ekonomicky aktivních či produktivnějších jedinců k těm řekněme méně šťastným, sociálně slabším či znevýhodněným. Jedná se o způsob, jakým lidská společnost usiluje o zvýšení celkového blahobytu.
Sociální dávky tedy především pomáhají například tělesně postiženým lidem nebo třeba rodinám zvládnout těžké či finančně náročné životní situace, starým a již neproduktivním jedincům umožňují důstojně dožít život atd.
Nejčastěji se tedy jedná o důchody, nemocenské dávky, dávky spojené s péčí o narozené dítě, dávky pro osoby se zdravotním postižením, pomoc v hmotné nouzi, pěstounskou péči a další.
Jak je tomu u nás? V České republice spadají sociální dávky pod Úřad práce ČR a Českou správu sociálního zabezpečení v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí.
1. Důchody na prvním místě
| Výdaje na důchody podle druhu |
|
Jde o výdaje za roky 2016 a 2017,
|
Největší objem peněz míří na dávky důchodového pojištění. V Česku je základní povinné důchodové pojištění dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby.
Ze základního důchodového pojištění se poskytují starobní, invalidní, vdovské/vdovecké a sirotčí důchody.
Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 procent obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.
Pro letošní rok jsou zatím k dispozici data pouze za první čtyři měsíce, ve všech však již došlo ke zvyšování. Dá se tedy i letos očekávat další meziroční nárůst.
Zdaleka největší část těchto dávek směřuje na starobní důchody, za rok 2017 přes 333 miliard korun.
Jedná se o typický sociální systém, kdy ekonomicky aktivní obyvatelé část svého příjmu odvádějí do veřejného systému, ze kterého jsou následně vypláceny dávky již neproduktivním lidem.
Problémy systému
V poslední době je známo, že se tento systém potýká s problémy. Oproti dřívějšku, kdy fungoval dobře, se totiž postupně snižuje podíl produktivního obyvatelstva oproti již neaktivním lidem, což je dáno především stárnutím populace.
Všeobecnou snahou tedy je motivování lidí, aby si na své stáří začali odkládat sami a nespoléhali se na tento systém. Problémem je, že právě povinné důchodové pojištění často tyto možnosti omezuje.
2. Nemocenské
| Výdaje na dávky nemocenského pojištění podle druhu dávky |
|
Jde o výdaje za roky 2016 a 2017,
|
Další částí systému sociálních dávek je nemocenské pojištění. To je určeno primárně pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami.
Účastní se ho povinně všichni zaměstnanci, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.
Vyplácí se z něj nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Od února letošního roku jsou novinkou také dávky otcovské poporodní péče a od června dlouhodobé ošetřovné.
I zde tvoří největší část dávky, podle kterých se celý systém nemocenské jmenuje. Celkově je objem však již několikanásobně menší oproti důchodovému pojištění.
Data k jednotlivým dávkám za rok 2018 nejsou k dispozici, nelze tedy říci, v jak velkém objemu se vyplácí nové dávky otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné.
3. Podpora v nezaměstnanosti
Jak již název napovídá, jedná se o dávky pro ekonomicky produktivní obyvatele, kteří však momentálně nevykonávají výdělečnou činnost.
Určitá míra nezaměstnanosti existuje v každé ekonomice, v ideálním případě se jedná o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti. Je prakticky nemožné, aby stát založený na tržním a svobodném hospodářství vykazoval nulovou nezaměstnanost.
Nárok na tyto dávky mají ale pouze uchazeči o zaměstnání, kteří se před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání podíleli na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Nárok naopak nemají lidé, kteří přišli o práci z důvodu porušení povinnosti.
Celkově bylo v roce 2016 vyplaceno 8,2 miliardy korun a v roce 2017 celkem 7,8 miliardy korun ve formě podpory v nezaměstnanosti. Je tedy patrné, že s klesající nezaměstnaností klesá objem vyplacených dávek.
GRAF: Vývoj nezaměstnanosti v Česku
Za posledních pět let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
4. Státní sociální podpora a pěstounská péče
Státní sociální podpora (SSP) je typickou ukázkou systému sociální solidarity ve společnosti. Jedná se o přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné.
Dávky SSP zohledňují jak příjmovou, tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně.
Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek.
Dávky pěstounské péče se poskytují náhradní rodinné výchově. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o dítě vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí.
TABULKA: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Za poslední dva roky, v mil. Kč
Zdroj: MPSV, Comsense
5. Pomoc v hmotné nouzi, pro zdravotně postižené, příspěvek na péči
Pomoc v hmotné nouzi je určena osobám s nedostatečnými příjmy, jež motivuje k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb, za předpokladu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.
Jedná se o jedno z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. V rámci této dávky se vyplácí příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Hmotnou nouzí se rozumí osoba či rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost.
Dávky pro zdravotně postižené zahrnují příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.
Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách.
TABULKA: Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, pro zdravotně postižené, příspěvek na péči
Za poslední dva roky, v mil. Kč
Zdroj: MPSV, Comsense
V Evropě pod průměrem
Různých dávek, které Česká republika poskytuje v rámci sociálních programů, je tedy poměrně hodně.
Je ale opravdu Česko sociálním státem s velkým podílem sociálních dávek na ekonomice? Nejlepší je srovnání se sousedními evropskými zeměmi v následující tabulce, byť je třeba podotknout, že poslední dostupné údaje na Eurostatu jsou za rok 2016.
TABULKA: Výdaje na sociální zabezpečení ve vybraných zemích EU
Jde o data za rok 2016, údaje jsou uvedeny jako podíl na HDP, v procentech.
Zdroj: Eurostat
Celkové výdaje na sociální zabezpečení (social protection) byly v celé EU (28 zemí) průměrně téměř 20 procent HDP.
V České republice tento podíl byl však pouze 12,3 procenta, jsme tedy poměrně hluboko pod průměrem. I na sousedním Slovensku byl tento podíl vyšší. Vlastně všechny čtyři naše sousední země mají výdaje na sociální zabezpečení jako podíl na HDP vyšší.
Naopak mnohem vyšší výdaje na sociální zabezpečení, než má Česko i než je průměr EU, mají tradiční sociální státy jako Finsko, Dánsko, Francie nebo Norsko. Všechny více než 20 procent HDP. Patří k nim ale také Rakousko nebo Itálie.
Více než Česko vydává i Španělsko. Ani zdaleka tak nepatříme ke státům, které by se daly označit jako silně sociální.
Zdá se tedy, že reforma sociálních dávek, po které volá Babiš, by měla přinést zlepšení. Nicméně parametry i financování této reformy jsou v tuto chvíli velkou neznámou.
Je velká lež,že sociální dávky pomáhají nějak znevýhodněným lidem.Mám kamarádku,která je v invalidním důchodu a stát jí akorát komlikoval život v době,kdy jí byla ukradená kabelka i s kratou ZTP.Zato každý týden vidím spoustu mladých,schopných a tadrvých romských mladíků,kteří se flákají v brněnském Bronxu,protože se jim nevyplatí pracovat,když stát jim dává tak bohaté dávky.Učila jsem v hudební škole v brěnském Bronxu i romské děti
a matka jednoho žáka mi řekla přímo do očí,že se jí nevyplácí chodit do práce,a že se raději ,,sekla marod “ a uhrála to na invalidní důchod.Dokud bude stát štědře rozhazovat
a podporovat kohokoliv komu se nechce pracovat,tak se nemůžeme divit,že se to ostatním nebude líbit a budou všemožně poukazovat na tuto diskriminaci,všech,kteří poctivě pracují.
Dobry den,jen s vama souhlasim,ale jde o to jsem take z Brna i muj manžel,nám davky socialni HM a na bydleni hodně pomahaji,protože jsme oba nemocni já mám epilepsii a diabetes-inzulin dva druhy,muj muž je po resekci žaludku,ani jeden nedosahneme na důchod a tim padem jsem radi aspon za ty penize od statu.Prace pro mě ani meho muže neni,ja jsem byla už na několika pohovorech a když jsem mě ptali mate zdr.omezeni a jake řekla jsem jim to že mám epilepsii a cukrovku na inzulinu,bylo mi už nespočetně řečeno diabetes nevadi ale ta epilepsie nám vadi.Zatajit to nemohu když se mi něco stane na pracovišti a nedej bože i někoho zranim budu za to zodpovědna ja a take mi bude řečeno že mám vipověd a že nemám přiště zatajivat svuj zdr.stav.
A další věc moje mamka tvrdě pracovala a ma blby duchod 6253 kč a z toho nemuže vyžit na měsic,od statu bere jen blbych 2662 kč na bydleni(bydli na ubytovně),k nám do bytu jit nechce aby jsme neplatili velky najem.
Tak jak se vidět co píšete tak podle mě asi zavidite jinak to nevidím nejsou to jen menšiny ale i naše bílý
Jo, takže nepracující Rom by měl být automaticky vyňat z možnosti nějaké dávky čerpat, nebo jak byste to chtěla, milá paní, udělat? Jste ubohá. Slyšíte jen na fašistické kecy o tom, že romové, speciálně tedy romové berou extra vysoké dávky, že mají 40tis a je to 100% pravda, prože paní z pošty u toho byla, když si je jedna romka vybírala, blablabla, takové dementy jako jste vy je třeba seřezat do krve. Také se to tak v tom vašem Bronxu, jak říkáte, děje. Vždycky mi udělá radost, když někdo jako vy skončí s rozbitym ksichtem.
takto se zajistí nejen Romové, i když těch je drtivá většina. Když ukazovali v TV tenkrát problémy s automatizací vyplácení dávek,inv.důchodů, tak tam stála většina mladých žen, Romek, které říkaly, že čekají na invalidní důchod, skutečně jsem zůstala v šoku, vypapané ženy kypící zdravím,…. jsem už dost stará, ale tolik mladých invalidů jsem za socializmu skutečně nezažila, jak je to možné?
Zrušit pozusovani osob osoby je protiústavní 108,110,111 /2006sb.
Vyspely stat se nepozna podle toho, jakou ma ekonomiku nebo jak je bohaty. Stat delaji obcane te dane zeme. Vyspely stat se pozna podle toho, jak se stara o nemocne a stare. A v tomto je CR rozvojovou zemi. Bohuzel ale, zavistiva ceska mentalita (kde se i zavidi chudakovi), nedevoli, aby se tato situace obratila. Politici to vedi. Vedi, ze (bohuzel) vetsina obcanu slysi na slova jako „snizovani davek“ apod. I kdyz ve skutecnosti neni co snizovat. Naopak.
Invalidé si mohou přivydělat v chráněných dílnách, avšak invalidní důchodce na privýdělek žádnou šanci nemá, musí se bohužel spoléhat pouze na jeho nízký důchod, který má většina starých důchodců a který nečiní, ani částku minimální mzdy. Je to ostuda vlády, která podmínky, absolutně bohužel nezná.
Na invalidní lidi stát kašle ,protože není proněho ekonomicky zajímavý.Vlastni zkušenost
souhlasím miloslav
souhlasim!!!!!!! cikani davky zneuzivaji nikdy oficialne pracovat dobrovolne nebudou dokud stat budedavat tak to budou vyuzivat a proc by ne ze????????
Zase vše pro cikány co nepracují a nikdy nebudou,a to samé platí i o jejich dětech.Takže peníze na děti a podpory jen těm co se snaží a to nejen pro sebe a hlavně těm co pracují a snaží se něco dělat a platí to hlavně na ženy,skoro děti co nepracuje skoro žádná,a přitom má každé min.4 děti a všechny je kupodivu uživí,skoro lépe než ti co pracují,Ano je to špatně nastaveným soc,sysémem,kdy se podporují lenoši a nemakačenkové ,což je u cikánů normální a žijí si z dávek a podpor jako v ráji,protože mají vše co ostatní a to i bez práce. Takže kdo nepracuje tak jen podpory a dávky aby přežili a ne aby si žili jako.
,s prominutím prasata v žitě.A to jim stát z našich daní platí i to,o čem se ostatním může jen zdát.Takžeo oni mají ráj na zemi,protože slušně žijí bez toho aby něco dělali.A stejné je to i u pěstounů,kteří mají pěstounství jako zaměstnání,zatímco ostatní musejí ,aby uživili své děti praciovat a platit daně ,což cikáni a pěstouni neplatí,protože to za ně opět platí stát z naší práce a z našich daní.Takže ať si soudruh Babiš nechá ty populistické a nemorální věci pro sebe ,protože tím jen rozdmýchývá nenávist k jednomu etniku,které dostává vše skoro zadarmo.
ano mají o dost vyšší procento na sociálku, hlavně ve Skandinávských zemích, ale tam mají podstatně nižší procento příjemců těchto dávek, neb tam jsou lidé zvyklí pracovat, ne se flákat, a taky oni moc dobře vědí, že v práci si vydělají velice hezké peníze, což se s podporou, i když daleko vyšší než v ČR, srovnat nedá. Oni nejsou líní, ve Skandinávii pracují dokonce i Češi, a všimněte si, jisté etnikum tam neutíkalo, ti jen do Anglie, která je pro ně výhodná.
Pan-soudruh Babiš je populista jako poleno,to zase dostanou ti,co nepracují a mají spoustu dětí,které také jak je to normélní,a díky dávkám a podporám ,nebidou také pracovat,a to samé platí i na pěstouny,protože ti oproti ostatním dostávají na děto mnohonásobně více a nemusekí ani chodit do práce,A u Romů ,kde většina nepracuje ,ženy skoro žádná a kteří i bez práce slušně žijí je to ještě markantnější,Takž slušně žít a nepracovat je oro ně vlastně ráj na zemi.A to mají skoro vše ,počínaje auty,počítačů,mobilů avybavení domácností stejné jako to co makají, a to se považují paradoxně zza sociálně slabé a stát jim ještěplatí věci a skoro vše,o čem se normálním smrtelníkům co pracují může jen zdát.Takže těm co nemakajií jen čászky a poidpory aby přežili a nesi užívali a to samé platí i na pěstouny,ti by měli dostávat jen to co dostávají ostatní rodiče na děti.
Kdyby se udělala důkladná prověrka, jak je to s ID, u mnohých mladých je vykonstruovaná, kontrola u samoživitele, kolikrát by zjistili, že vůbec nežijí samy, pak by mohli vyplácet slušné penze skutečným invalidům, dávat podpory těm, co ji opravdu potřebují a ne mladým frackům, co nechtějí pracovat, nebo líným chlapům, vždyť oni mohou jít pracovat i do ciziny ne?….. Ono vůbec je tady potřeba napravit ,co už 30 let se tady zanedbává, např. smlouva VZP s firmou Janouška a ani neumějí odpovědět za co vlastně platí 10 MILIONŮ ročně, že? Hlavně že na malé pacienty se musí vybírat, dělat sbírky, víčka. Zrůšit odchodné u politiků! Mají obrovské platy, odchodné je proto výsměchem českému pracujícímu lidu! Nevyplácet – NIKDE – odměny v milionech, stačily by ve stostisícové částce, neb platy už mají obrovské, ředitelé, manažeři, že? Prostě našlo by se toho moře, ba co více, oceán, a lidi by se i v ČR mohli mít jako např. ve Švédsku, Německu, Francii. Peníze od EU znovu projet, kam zmitzely a všechny ty co je rozkrádali pro sebe, zavřít a zkonfiskovat majetek ve prospěch státu! Církevní restituce dodatečně zdanit! Bez diskuze – důvod? Nebylo referendum, je potřeba ho zavést, ať je vůle lidu platná. Našlo by se moře peněz , a když se bude mít PRACUJÍCÍ lid dobře, nebude utíkat do jiných států EU za prací, a hned uvidíte, že nám lidi vůbec neschází, ale naopak.
Zrušit vše posuzování osob, osoby jsou protiústavní.mpsv
Všichni co nepracují, by měli být od dávek „odstřihnuti“… Ti co pracují, platí daně jako mourovatí.. Kde je spravedlnost? Mladí co pracují, platí pomalu 50% ze svého přijmu (Vlastní zkušenost).. Jak si má člověk, který odvádí polovinu výdělku státu zajistit byt? Nijak, nemáš? Tak dělej víc.. Ale kdo by dělal víc, když nemá žádnou motivaci? Ten kdo nepracuje a ví jak v tom chodit pobírá dávky pomalu stejné nebo dokonce vyšší než je opravdová průměrná mzda..
Ani se nedivím že nemáme doktory, policisty hasiče atd atd… Těm co dočetli až sem.. Děkuji za pozornost a radši jděte dělat do zahraničí pokud můžete… Tady Vás opravdu nic dobrého nečeká…
Moucta…
Mám přiznánu invaliditu 2. stupně. Myslím si, že postižení je vážnější. Na Poštu k podání oficiálního protestu nedojdu. Přes jakou internetovou adresu se toto řeší (pokud to jinak než papírovou formou lze)? Kde jsou dnešní oficiální stránky MPSV a ČSSZ? Příklady jednotlivců z roku 2016 a starší jsou nicneříkající!