Mohlo by vás také zajímat
Nedělní muzea, galerie a památky „grátis“ nejsou zadarmo. Účet za „bezplatnou“ kulturu teprve přijde
Lukáš Kovanda 25. dubna 2026Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé…
Sazby hypoték se otáčejí vzhůru, banky zdražují a ještě budou
Libor Akrman 26. března 2026Geopolitické napětí se promítá do ceny peněz, růstu úrokových swapů, klíčového nástroje, podle kterého banky oceňují dlouhodobé úvěry. Lze tedy…
Největším boháčem je Musk; Česko má konečně schválený rozpočet a příval firemních výsledků aneb souhrn ekonomických událostí 10. a 11. týdne 2026
Libor Akrman 15. března 2026Nejbohatším Čechem je Strnad; na marže pump dohlédne Schillerová; Škoda Auto loni úspěšná; vyšší odpisy srazily zisk ČEZu; IEA uvolní…
- KOMENTÁŘ
O co jde ve střetu odborů s vládou ohledně navýšení platů?
Odboráři se s vládou se po dalším z jednání nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o 15 procent, potom o deset procent. Návrh ministrů, že by se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí o pět a tři procenta, odmítli. To odbory označili za vyděračské. O co ve sporu jde?
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula při jednání s vládou. Zdroj: Vláda ČR
Odboráři se s vládou nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Pojďme se podívat na problém více ze široka.
Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou?
Veřejná správa zaostává za průmyslem
Necelých 850 tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru se řídí pěti různými tabulkami a v průměru jejich platy oproti roku 2019 vzrostly zhruba o 20 procent. Skutečně tak zaostávají za hlavními byznysovými odvětvími v čele s průmyslem, kde mzdy v průměru vzrostly od roku 2019 zhruba o 30 procent.
Mezi jednotlivými kategoriemi státních zaměstnanců jsou však velké rozdíly. Ve zdravotnictví platy kopírovaly nebo dokonce překonávaly soukromý sektor. V případě pracovníků v kultuře, úředníků, technických pracovníků, ale i pedagogů naopak viditelně zaostávaly.
I odtud pramení neochota vlády přidávat v tuto chvíli “všem stejně”.
Problémová valorizace
Druhý problém je s načasováním valorizace platů. Ministerstvo financí má podle dostupných zpráv k dispozici peníze na valorizaci pro příští rok, ale nikoliv pro ten stávající (kdy ostatně výkon ekonomiky spíše zaostává za očekáváním).
Ve hře tak pravděpodobně bude pouze navýšení tarifů u zaměstnanců, kterým reálný plat od roku 2019 poklesl nejvíce. To řádově může stát český rozpočet okolo 5 miliard korun a nemusí to “vážně” ohrozit plnění rozpočtového cíle pro tento rok (252 miliard korun).
Česko svými fiskálními cíli pro tento a příští rok ostatně rozhodně patří k ambicióznějším zemím v EU – již letos předpokládáme deficit viditelně pod 3 procenta HDP a příští rok se teoreticky můžeme dostat pod 2 procenta HDP.