Američané žádají Čínu a Indii o cenový strop pro ruskou ropu. Marně

Nejmocnější státy světa chtějí zavést cenový strop pro ruskou ropu. Skupina G7 by to ráda provedla do 5. prosince, přičemž chce své kroky sladit s Evropskou unií. Cenový strop pro ruskou ropu však vyvolává celou řadu kontroverzí. Někteří analytici dokonce varují, že by se tím dosáhlo přesného opaku a cena ropy by vylétla výrazně nad sto dolarů za barel.

Opatrnější prognózy hovoří o ceně 140 dolarů na konci tohoto roku, někteří citují odhad americké banky JP Morgan, že by cena ropy Brent mohla atakovat dokonce úroveň 380 dolarů za barel, pokud by Rusko vývoz ropy výrazně omezilo.

I proto některé země širší skupiny G20 zavedení cenového stropu odmítají. Kromě Číny a Indie to je i Brazílie, Jižní Afrika nebo člen NATO Turecko.

Omezení prodeje ruské ropy má podle Bruselu a Washingtonu omezit finance na ruskou válečnou mašinerii. Cenový strop by ale podle řady odborníků na trh s energiemi stejně nedosáhl toho, aby se reálně cena nafty a benzinu pro motoristy snížila.

Směšný pokus, který nebude fungovat

Gal Luft z amerického Institutu pro analýzu globální bezpečnosti míní, že Bidenovou administrativou prosazovaný nápad cenového zastropování ropy je směšným pokusem, který nemůže na globálních trzích fungovat.

Přirovnal to k počínání, když zákazník v obchodě nabídne, že za dané zboží zaplatí méně, než je běžná cena.

„Takto trh s ropou nefunguje,“ zdůraznil. Naopak pravděpodobně dojde k tomu, že Rusko krátkodobě sníží produkci tekutého černého zlata, aby cenu uměle vyšroubovalo nahoru.

Barel ropy? Místo 40 dolarů 140

„Ti Evropané a Američané, kteří hovoří o čtyřiceti dolarech za barel, dostanou 140 dolarů za barel,“ okomentoval Luft snahy regulovat ceny energetických komodit na světových trzích.

Spekuluje se o tom, že Bílý dům chtěl navrhnout strop na ropu ve výši čtyřiceti až šedesáti dolarů za barel. Je však otázka, zda se mu to podaří prosadit.

Pokud k němu nepřistoupí dvě velké asijské ekonomiky, Peking a Dillí, toto opatření fungovat nebude. Čína a Indie navíc už nyní nakupují ruskou ropu se slevou. Za ruskou ropu platí zhruba 80 dolarů za barel.

GRAF: Vývoj ceny, za kterou se prodává ruská ropa
Od ledna 2018 do července 2022, v USD

Zdroj: Statista

O cenovém stropu hovořila americká ministryně financí Janet Yellenová v polovině července na setkání ministrů financí skupiny G20 na Bali jako o „jednom z nejmocnějších nástrojů“ pro boj s inflací. Narazila však na odpor řady ostatních států.

Rusko sankcím Západu odolává

Američané i Evropané po několika měsících války zjišťují, že Rusko stále poměrně dobře odolává tlaku západních ekonomických sankcí.

I když prodává méně na západní trhy, zvyšuje vývoz do Asie. Pokud na konci roku skutečně dojde k zákazu Evropské unie, bude to pro Rusko znamenat velké potíže s prodejem ropy nejen do EU, ale i mimo Unii. Sankce EU by se měly totiž týkat i veškerých finančních služeb souvisejících s obchodováním s ruskou ropou, včetně pojištění či financování dopravy.

Rusko by tak embargem bylo zároveň vyloučeno z více než 90 procent světového trhu s pojištěním fosilních zdrojů. Pojištění je přitom „vstupenkou“ do přístavů. Tankery s ropou v nich nemohou zakotvit, pokud nemají plné pojistné krytí, upozornil web oilprice.com. Většinu trhu ovládají britské, americké a evropské pojišťovny.

Jednání s Čínou nefungují

Bidenovi úředníci se snaží přesvědčit co nejvíce nakupujících, aby s cenovým stropem na ruskou ropu souhlasili.

A podle britského deníku Financial Times vede jednání i s Indií a Čínou, které zatím na bojkotu ruské ekonomiky nechtějí se Západem plně spolupracovat. Obě země zatím ze západních sankcí nejvíce profitují, protože nakupují ruskou ropu se slevou.

Po návštěvě šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu se navíc nedá očekávat, že Čína podpoří americké protiruské sankce.

„Ruská produkce klesne, až bude plně zahájen zákaz pojišťovacích služeb,“ řekl britskému ekonomickému deníku americký úředník. Cenový strop je pak jedinou možností, jak zabránit masovému zdražování ropy na trzích, zdůraznil.

Americká ministryně Yellenová argumentuje také tím, že cenový strop umožní udržet cenu ropy na nízké úrovni a nepovede k nadměrným ziskům pro Kreml.

Dohoda je daleko

K dohodě je ale zatím daleko a je otázka, zda k omezení ruské ropy vůbec na konci tohoto roku dojde. To nepřímo připustil i Bidenův speciální koordinátor pro energetické záležitosti Amos Hochstein.

„Snažíme se zdokonalit mechanismus, jak by to ve skutečnosti vypadalo a jak to bude fungovat,“ řekl. Hovoří o dohodě mezi zeměmi G7, které kromě USA zahrnují Kanadu, Japonsko, Německo, Francii, Itálii a Británii.

Rusku byla pozastavena činnost po okupaci Krymu v roce 2014. Hochstein nicméně předpokládá, že cenový strop přijme nakonec i Rusko, protože by nemělo nic lepšího a přijalo by tak alespoň nějaké příjmy z ropné produkce.

Washington, Londýn i Brusel si uvědomují, že celý mechanismus, který se v minulosti použil na bojkot íránské ropy, nemůže fungovat, pokud se nepřipojí Peking a Dillí. Obě ekonomiky by mohly souhlasit, pokud by měly jistotu, že to dále sníží cenu ruské ropy.

Rusko vyhrožuje

Moskva naopak vyhrožuje tím, že přestane ropu na globální trh dodávat úplně nebo sankce obejde tím, že si dodávky „pojistí“ sama. To ale není podle západních analytiků tak jednoduché.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová pak přišla s prohlášením, že Rusko přestane dodávat černé zlato těm, kteří se k cenovému stropu připojí.

Bidenovi se zatím nedaří přimět Saúdskou Arábii, případně další exportéry v regionu Perského zálivu, aby zvýšili produkci ropy, aby cena výrazněji klesla.

Rusko před invazí vyváželo asi osm milionů barelů ropy denně, což je zhruba desetina globálního exportu černého zlata. Prostřednictvím tankerů to bylo necelých šest milionů barelů denně.

GRAF: Největší exportéři ropy na světě v roce 2021
Levý graf srovnává státy dle tržeb, pravý pak dle tržního podílu.

Pozn.: v roce 2021 se celkem vyexportovala ropa za 982,6 mld. USD

Zdroj: worldstopexports.com

Hraje se i o americké volby

Jedná se rovněž o volební kalkul, protože ceny benzinu jsou u amerických čerpacích stanic vysoké a do velké míry mohou rozhodnout o úspěchu demokratů v listopadových volbách, kdy se volí nová Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu.

Reálně hrozí, že demokraté a Biden o většinu v Kongresu přijdou. Pokud by se podařilo do listopadu výrazněji snížit inflaci i cenu ropy, mělo by ve volbách osazenstvo Bílého domu větší šance.