Mohlo by vás také zajímat
České dráhy v rekordním zisku; čeští start-upisté píší vládě a stahující se mračna nad TikTokem v USA aneb souhrn ekonomických událostí 17. týdne 2024
Libor Akrman, František Novák 26. dubna 2024Alphabet poprvé vyplatí dividendu; se Škodou už i ve videohře Gran Turismo; česká RSBC buduje zbrojní holding; pětina Thyssenkrupp bude…
Priority pro EU v následujících letech: víc peněz na zbrojení než na klima a ochranu přírody
František Novák, Libor Akrman 26. dubna 2024Priority EU by se měly na následujících pět let změnit. Více se akcentuje bezpečnostní politika a obrana místo ochrany životního…
Budoucí nové reaktory přinášejí i šanci prodat české jaderné know-how v zahraničí
Libor Akrman 24. dubna 2024Česká republika by měla očekávaný rozvoj jaderné energetiky využít nejen na domácí půdě. Již nyní se české firmy podílejí na…
- KOMENTÁŘ
Vyhlídky na příští zimu ovlivňují zásoby plynu. Česko patří k nejzranitelnějším v Evropě
I přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Jeho případný nedostatek se razantně promítne do naší ekonomiky.
Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu – do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií.
Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.
GRAF: Srovnání vývoje inflace a HDP v Česku
Za posledních 5 let, jde o měsíční vývoj inflace (levá osa Y) a meziroční vývoj HDP (pravá osa Y), obojí v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Až přijde příští zima
Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23.
I přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.
Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům.
VÍCE K TÉMATU:
Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu
Rusko zavíráním plynových kohoutků do Evropy eskaluje energetickou krizi
Jak rychle by se Evropa měla odstřihnout od ruského plynu?
Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky
Česko nejhorší v Evropě
Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 procenta. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko.
Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska. Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně.
Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu.
Dopad i přes inflaci a příjmy
Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl bezesporu výrazně vyšší. Kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů.
Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností. To by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky. A kromě vyšší inflace by poptávku tlumila a vyšší nejistota a rizikové prémie na trzích – ty by zchladily zejména investiční poptávku.
Celkově by tak mohl být efekt dopadu vypnutí plynu do české ekonomiky až více než dvojnásobný (kumulativně 5-6 procent). To není daleko od odhadů ECB pro sousední německou ekonomiku, která by mohla v případě zastavení dodávek plynu vykázat v letošním roce HDP nižší přibližně o 5 procent.
každý pátek ve vašem e-mailu.