Žijeme v éře dotací. Kam jdou stovky miliard korun z evropských a národních dotací?

Sumy, které konkrétní firmy, vědecké instituce, obce, města, univerzity či neziskové organizace dokážou získat na dotacích, mají opravdu mnoho nul.

Kupříkladu v letech 2014–2022 bylo ze státního rozpočtu poskytnuto v rámci „neinvestičních transferů podnikatelským subjektům“ přes 609 miliard korun.

Dobrat se konkrétních čísel a vůbec soupisu všech tuzemských dotačních titulů je náročný úkol. Text níže však tato data přináší.

„Vzhledem k tomu, že v ČR je decentralizovaný systém poskytování dotací, nelze zjistit veškeré poskytované dotace v ČR z jednoho oficiálního zdroje,“ upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad, který však dostupná data z různých státních institucí a úřadů získal a sečetl.

Server HlídacíPes.org má tento materiál, s nímž ve vztahu k dotacím vypláceným v České republice – evropským i národním – pracoval Nejvyšší kontrolní úřad, k dispozici. I na jeho základě prezident NKÚ Miroslav Kala mimo jiné konstatoval, že stát rozdává miliardy a ani neví proč. A že česká ekonomika „plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích“.

Jaké jsou tedy otázky a odpovědi týkající se „dotačního byznysu“ v Česku?

Největší příjemci národních a evropských dotací

Celkem v programovém období 2014–2020 bylo z příspěvků EU a národních zdrojů poskytnuto přes 542 miliard korun. Z toho 463 miliard činil příspěvek EU a 79 miliard národní zdroje.

Níže v tabulkách jsou uvedení největší příjemci evropských dotací včetně národních zdrojů (u některých dotací je vícezdrojové financování). První tabulka zahrnuje mezi příjemce také subjekty veřejné správy. Druhá tabulka zobrazuje příjemce bez zahrnutí veřejné správy, nicméně někteří příjemci jsou vlastněni subjektem veřejné správy.

Top 10 státních příjemců a příjemců mimo veřejnou správu EU dotací V letech 2014–2020, v mld. Kč.

Zdroj: seznam operací – příjemci podpory z evropských fondů ke dni 28. 3. 2023

Top 10 příjemců z první tabulky získalo celkem 176,6 miliardy korun dotací, což představuje třetinu všech dotací poskytnutých z evropských fondů.

Největším příjemcem bylo ŘSD s příspěvkem téměř 58 miliard korun, což představuje více než desetinu všech poskytnutých dotací z evropských fondů.

Přes 18 tisíc příjemců

Kdo konkrétně čerpal dotace a v jaké výši za uzavřené období 2014–2020? Zde je ke stažení kompletní soupis 18 512 příjemců a výše jim přidělených dotací v letech 2014–2020. Projektů podpořených z evropských dotací bylo v období 2007–2013 celkem 78 467, v období 2014–2020 jich bylo 72 993.

Z desítek tisíc příjemců v Česku vybíráme (jedná se o ukázku výše některých dotací, redakce tím nijak nenaznačuje případnou neoprávněnost čerpání dotací; data NKÚ ani neuvádějí konkrétní projekty, na něž tyto peníze šly, pozn. red.):

• Kiwi.com: 353 500 118,34 Kč
• Nanoprogress z. ú.: 250 472 535,63 Kč
• Probační a mediační služba: 175 396 903,68 Kč
• Aero Vodochody: 151 104 762,34 Kč
• ČEZ ICT Services, a. s.: 83 560 644,78 Kč
• Jan Kolowrat-Krakowský: 82 426 643,53 Kč
• REMOSKA s. r. o.: 75 334 025,86 Kč

Stovky národních a evropských dotačních programů

Kolik je v Česku národních a evropských dotačních programů? V součtu jde o 769 různých dotačních titulů. V Česku však neexistuje žádná kompletní informace, která by podávala přehled o počtu, alokaci a čerpání dotací.

Je to dáno zejména roztříštěností evidence těchto dotací v různých informačních systémech a jiných evidenčních systémech. Dalším důvodem je absence řízení dotací na úrovni státu. Zpravidla jsou dotace řešeny na úrovni jednotlivých resortů a mnohdy chybí i samotná meziresortní koordinace dotační podpory.

V Informačním systému ministerstva financí – zjednodušené evidenci dotací (ZeD) – bylo v lednu 2023 evidováno za rok 2022 celkem 197 dotačních titulů v částce 395,4 miliardy korun.

V Evidenčním dotačním systému (EDS) pak bylo v lednu 2023 evidováno za období 2020–2022 celkem 88 titulů, z toho se v roce 2022 čerpaly u 67 titulů peněžní prostředky v částce 75,6 miliardy korun Kč. Jedná se o tituly bez spolufinancování z fondů EU.

Kolik peněz a na jaké oblasti šlo v Česku z evropských dotací v programovém období 2014–2020 a jaký je plán pro roky 2021–2027?

Evropské dotace – programové období 2014–2020
(alokace v mil. Kč)

Evropské dotace – programové období 2021–2027
(alokace v mil. Kč)

Zde je soupis všech dotačních titulů v ČR v letech 2014–2020 i probíhajících dotačních titulů pro roky 2021–2027.

Například Program rozvoje venkova (PRV) měl v letech 2014–2020 celkem 25 dotačních titulů s celkovou alokací 1419,3 milionu eur.

Plošná opatření PRV (daná nařízením vlády) v letech 2014–2020 (2021) mělo dalších sedm dotačních titulů s celkovou alokací 3063,1 milionu eur.

V rámci programového období 2023+ existuje sedm plošných opatření a 18 projektových intervencí.

Další balík peněz představují různé státní fondy

Státní fond kinematografie: 9 dotačních titulů

Státní fond kultury: 9 dotačních titulů

Státní fond podpory investic: 8 dotačních titulů

Státní fond životního prostředí (SFŽP): 4 dotační tituly

Modernizační fond: 10 dotačních titulů

Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF): 45 dotačních titulů

Peníze z Národního plánu obnovy

Národní plán obnovy (NPO) je strategický dokument, na jehož základě Česká republika požádala o finanční příspěvek z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility).

Specifikem NPO je mimo jiné požadavek, aby alespoň 37 procent výdajů podporovalo klimatickou tranzici a dalších 20 procent digitální transformaci. Podpořené reformy a investice musí být dokončeny do srpna 2026.

Žádat o platby má být možné nejpozději do září 2026. Zpětně způsobilé jsou výdaje od 1. února 2020. Jednalo se cca o 180 miliard korun s možností zažádat o další podporu (30 mld. Kč) a případně i půjčku.

Česko má nyní alokováno 190,6 miliardy korun v rámci šesti pilířů:

1. Digitální transformace

2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice

3. Vzdělávání a trh práce

4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19

5. Výzkum, vývoj a inovace

6. Zdraví a odolnost obyvatel

Evropská komise vyplatí dotace jen na základě doložených splněných milníků/cílů NPO, což u ostatních fondů EU neplatí. NPO pro byl schválen ze strany EU v září 2021, za první rok a půl ČR získala z NPO celkem 1,8 miliardy eur, tj. 45 miliard korun, což činí 26 procent alokace.

Společná zemědělská politika EU

Kolik peněz má ČR v rámci společné zemědělské politiky EU?

Společná zemědělská politika obsahuje přímé platby, společnou organizaci trhů a program rozvoje venkova. Jen v roce 2021 bylo vyplaceno 38 miliard a 997 milionů korun.

V programovém období 2014–2022 byly prostředky rozděleny v rámci 21 druhů přímých plateb a 100 druhů intervencí.

Neziskové organizace

Jaký celkový objem prostředků získaly z dotací v letech 2014–2022 firmy a neziskové organizace?

Alokaci na dotační tituly nelze ani podle NKÚ přesně vyčíslit. Dílčí údaje lze získat alespoň ze státní pokladny.

Nejlépe vyjadřují výši poskytovaných dotací soukromým subjektům neinvestiční transfery ze státního rozpočtu podnikatelským subjektům nebo neziskovým organizacím. V letech 2014–2022 bylo ze státního rozpočtu poskytnuto těmto subjektům přes 743 miliard korun.

Podnikatelským subjektům byly každoročně alokovány v letech 2014 až 2019 peněžní prostředky v rozmezí 44 až 65 miliard korun, přičemž ve skutečnosti transfery nepřesáhly 60 miliard.

V následujících letech došlo k výraznému nárůstu. V roce 2020 se na tomto nárůstu podílely zejména výdaje spojené s řešením epidemie onemocnění covid-19 – čerpáno 51,7 miliardy korun. Tento trend pokračoval i v roce 2021, kde transfery spojené s covidem-19 dosáhly 67,8 miliardy korun.

Mezi největší poskytovatele neinvestičních transferů podnikatelským subjektům se v letech 2014–2022 řadí MPO (poskytnuto 340 mld. Kč, tj. 56 procent celkové částky transferů), MPSV (117 mld. Kč, tj. 19 procent z celku) a MZe (52 mld. Kč, tj. 9 procent z celku).

TABULKA: Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům
Od roku 2014 do roku 2022, v mld. Kč.

Zdroj: data z Monitoru státní pokladny k 28. 3. 2023, výpočet NKÚ

Vyplacená suma peněz vzrostla podle kontrolního úřadu i u neziskového sektoru: „Tento trend ale nebyl tak signifikantní jako u podnikatelských subjektů,“ podotkl NKÚ.

TABULKA: Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
Od roku 2014 do roku 2022, v mld. Kč.

Zdroj: data z Monitoru státní pokladny k 28. 3. 2023, výpočet NKÚ

Jak píše ve svém materiálu NKÚ, účelem a smyslem dotací poskytovaných státem by měla být obecně podpora určité ekonomické, sociální nebo kulturní aktivity považované za důležitou pro společnost a pro ekonomiku země.

Mezi takové oblasti mohou patřit například podpora výzkumu a vývoje, zlepšení infrastruktury, podpora malých a středních podniků, podpora vzdělání a odborného vzdělávání, podpora kultury a umění, podpora životního prostředí, zdravotnictví, sociálních služeb a podobně.

V Česku však smysl dotační politiky definován není. Dotační politika je řešena na různých ministerstvech různě a nikde není stanoveno, jaké oblasti a aktivity budou podporovány i v dlouhodobém horizontu.

Článek, který byl redakčně upraven a jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr