I když celková nálada v tuzemské ekonomice se ani v posledním měsíci takřka nezměnila, je vidět, jak různě vnímají ekonomickou situaci podnikatelé a spotřebitelé. Ti první jsou nejpesimističtější za posledních pět let, druzí zase stejně dobře naladění jako na začátku roku.
GRAF: Indikátory ekonomické důvěry
Za posledních 12 měsíců (červen 2018 – červen 2019), bazické indexy v bodech (průměr roku 2005 = 100)
Zdroj: ČSÚ
Poptávka trápením
Rozdílná je situace i v jednotlivých odvětvích. Zatímco v průmyslu panuje výrazně horší nálada než v předchozích pěti letech, optimismem naopak hýří stavebníci.
Přitom v průmyslu firmy věří, že během následujících tří měsíců se situace stabilizuje jak z pohledu výroby, tak zaměstnanosti. Zajímavé je, že firmy nyní spíše než nedostatek zaměstnanců trápí především slabá poptávka. Ještě na začátku letošního roku tomu bylo právě naopak.
Je vidět, že zpomalující zahraniční poptávka začíná stále více dopadat i na vývoj v největším tuzemském odvětví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Tahoun české ekonomiky? Díky vysokým mzdám je to spotřeba domácností, domnívá se ekonom
Jiří Denner (MICo): Bude trvat ještě roky, než bude zelená energie dávat ekonomický smysl
Jan Bureš (Patria Finance): Připravme se na to, že německá ekonomika už tolik neporoste
Stavební radost?
Svůj optimismus v posledním měsíci mírně krotili stavebníci, nicméně i nadále je nálada v tomto odvětví výrazně lepší než v předchozích deseti letech.
A jak vyplývá z průzkumu statistického úřadu, jejich problémem rozhodně není nedostatek zakázek, ale chybějící pracovníci. Dokonce má jít o největší problém za celou dobu sledování, tedy od roku 2005.
Nedostatek zaměstnanců totiž nyní považuje za bariéru pro další růst výstavby 46 procent firem.
Optimismus spotřebitelů
Méně pesimisticky hledí do budoucna spotřebitelé. Navzdory všem negativním zprávám ze zahraničí se podle průzkumu méně obávají zhoršení ekonomické situace. Nerostou ani obavy ze zhoršení jejich vlastní finanční situace nebo nezaměstnanosti, a dokonce ani z inflace.
Na druhou stranu si nelze nevšimnout, že takovou víru v budoucnost, jako měli v letech 2015–2017, už zdaleka nemají. O nějaké „depresi“ se nicméně mluvit nedá. Tomu neodpovídá ani nákupní apetit domácností, který letos vlastně pohání celou ekonomiku.
GRAF: Vývoj spotřebitelské důvěry
Od roku 1998 do současnosti, bazický index v bodech (průměr roku 2005 = 100)
Zdroj dat: ČSÚ
O překvapení se nejedná
Aktuální údaje o náladách v ekonomice nejsou nijak překvapivé a odpovídají aktuálnímu vývoji i rizikům, kterým některá odvětví v posledních měsících čelí.
Jsou jen dalším potvrzením, že česká ekonomika stále zpomaluje, a to především v důsledku slábnoucí poptávky po produkci exportně orientované části hospodářství. Na druhou stranu ani aktuálně zveřejněná čísla nevěstí žádný dramatický propad a zatím nekorespondují s tím, co se odehrávalo na podzim roku 2008.
Nelze si však nevšimnout, jak dramaticky dopadají ukazatele v Německu. Předběžný PMI za červenec znovu a znovu potvrzuje zhoršující se kondici tamního průmyslu, který je nezanedbatelným odběratelem české produkce.
Index nákupních manažerů v německém průmyslu už propadl na sedmileté minimum a zásluhu na tom mají slabé exportní zakázky z Číny a mizerná situace v tamním automobilovém průmyslu, který v posledním roce dostává jednu ránu za druhou. Cyklem počínaje, regulacemi a novou „zelenou“ vlnou konče.
Lze asi jen těžko předpokládat, že by se tento negativní vývoj vůbec neodrazil i na tuzemském průmyslu a exportu…