Mohlo by vás také zajímat
Kdo si nahrabe na jaderném tendru století je jasné, ale Češi to spíš nebudou
Radek Škoda 14. dubna 2025I když do finále českého jaderného tendru století postoupila Jižní Korea a Francie, aby přednost dostavět u nás další dva…
Případ Dukovany: dva se perou, třetí se směje
Jiří Gavor 26. února 2025Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou…
Češi mají druhou nejdražší elektřinu v EU, navíc nejvíce zdražuje v rámci Visegrádu. Proč?
Lukáš Kovanda 11. února 2025Přestože Česko vyrábí více elektřiny, než zatím potřebuje, její ceny byly dle statistického úřadu Eurostat pro české domácnosti loni jedny…
- ANALÝZA
Zapojení českých firem? V Dukovanech to zatím vypadá na model “Bangladéš”
Na konci letošního března mělo mít Česko podepsanou smlouvu na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Jenže se stále ladí a podpis se odkládá. Jedním z hlavních otazníků je účast českých firem na tomto projektu. Při deklarované úvaze, že tzv. turbínový ostrov (turbína a generátor) a nějaké stavební práce by měly poskytnout firmy registrované u nás, vychází na české firmy podíl maximálně do 30 procent. Při srovnání s dalšími projekty to je podobná úroveň participace jako u jaderného reaktoru v Bangladéši.
Pohled na dostavovanou jadernou elektrárnu Rooppur v Bangladéši, která se nachází na východním pobřeží řeky Ganga zhruba 160 km od města Dháka. (Ilustrační foto) Zdroj: AFP
Měla to být šance pro české firmy, jak se přiživit a aktivně účastnit jaderné renesance (nejen) v Česku. Jenže člověk (klidně zaměňte za politik) míní a doba mění.
Původní prohlášení z léta 2024 tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (od prosince 2024 je evropský komisař pro mezinárodní partnerství, pozn. red.), že české firmy budou mít na výstavbě Dukovan minimálně 60 procent, nyní v roce 2025 Síkelův nástupce v čele resortu Pavel Vlček snížil na polovinu. V půli března pak dokonce prohlásil, že se podařilo dojednat zhruba 20procentní zapojení českých firem.
Na úrovni třetího světa
V kuloárech se ale o 20procentním zasmluvnění mluví jako o maximální reálné hranici již několik měsíců. Tím se český jaderný průmysl, který dokázal sám postavit celé jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, dostává na úroveň zemí třetího světa bez jakýchkoliv jaderných zkušeností…
Tento český podíl je smutné sledovat, když se rozeberou jednotlivé položky výstavby. Zmíněných 20 procent tvoří v podstatě turbínový ostrov, který dodá korejský Doosan přes svoji plzeňskou pobočku, s trochou písku a betonu…
Vydání zprávy World Nuclear Supply Chain of World Nuclear Association (WNA) uvádí pro jaderné bloky dvě rozdělení kapitálových nákladů – podle činností.
| Rozpis kapitálových nákladů podle činností | |
| Činnost | Podíl (%) |
| Návrh, architektura, inženýrství a licencování | 5 % |
| Projektové inženýrství, nákup a řízení výstavby | 7 % |
| Stavební a instalační práce: | |
| – Jaderný ostrov | 28 % |
| – Turbínový ostrov | 15 % |
| – Pomocná zařízení elektrárny | 18 % |
| Rozvoj lokality a stavební práce | 20 % |
| Doprava | 2 % |
| Uvedení do provozu a první zavážka paliva | 5 % |
| Celkem | 100 % |
Jelikož lokalita Dukovan je specifická svými nároky na chlazení a KHNP na svých projektech vždy reaktory chladilo do moře, lze očekávat nárůst stavebních nákladů a nákladů na chlazení oproti standardy.
Stejný report WNA dělí náklady i dle práce:
| Rozpis kapitálových nákladů podle práce, vybavení a materiálu | |
| Kategorie | Podíl (%) |
| Zařízení: | |
| Jaderný systém výroby páry | 12 % |
| Elektrická a výrobní zařízení | 12 % |
| Mechanická zařízení | 16 % |
| Řídící a kontrolní systém (včetně softwaru) | 8 % |
| Stavební materiály | 12 % |
| Práce na místě | 25 % |
| Služby projektového řízení | 10 % |
| Ostatní služby | 2 % |
| První zavážka paliva | 3 % |
| Celkem | 100 % |
Čtyři úrovně lokalizace
Z tohoto vychází následná lokalizace (zapojení místních firem, pozn. red.) dle úrovně ekonomiky:
Lokalizace pod 25 %: v ČR nelze, zejména množství stavebního materiálu a podpůrných činností bude vždy lokální (např. štěrk, písek, voda, dřevěné bednění, přidavači, řidiči, uklízečky, svačinářky…).
Bangladéšská elektrárna Rooppur (v tamnm jazyce: রূপপুর)
Lokalizace 25-35 %: rozvojové země bez přidané technické hodnoty (např. zapojení pouze stavebnictví) – v České republice firmy jako např. Metrostav – země jako Bangladéš, Uzbekistán.
Turecká jaderná elektrárna Akkuyu.
Lokalizace 35-60 %: země s vyvinutým průmyslem mimo jaderného (těžké/lehké strojírenství, elektro, např. ventily, čerpadla, PLC, MaR, dieselagregáty, manipulátory, turbíny, vodní hospodářství…) – v ČR zapojení firem např. Wikov, MICo, Vitkovice, Sigma, Vexve, Kablo… – země jako Turecko, Egypt.
Britská jaderná elektrárna Hinkley Point C .
Lokalizace 60 % a více: země s vyvinutým jaderným inženýrstvím (řídící systémy jaderných elektráren, systémy pracující s jaderným palivem, vestavby reaktorů, detektory, robotické manipulátory, komponenty primárního okruhu…) – v ČR firmy jako Škoda JS, Nuvia, UJP, TEZ, UJV, ZAT… – země jako Británie, Švédsko, Indie.
Umíme téměř vše
Zde bych rád připomenul, že české firmy dokáží, mimo jaderného paliva, dosáhnout téměř 100procentní lokalizace. To byl například stav reaktorů připojených v letech 1985-1987.
Je to v souladu s publikovanou studií KE FS ZČU Plzeň kolegy doc. Františka Hezoučkého, kde se pro nový český jaderný zdroj v roce 2010 (Temelín) počítalo s následujícím rozložením nákladů při 100procentním zapojení českého průmyslu, před zavezením jaderného paliva:
| Rozpis kapitálových nákladů podle práce, vybavení a materiálu | |
| Položka | Podíl (%) |
| Budovy | 14,0 % |
| Jaderný ostrov – zařízení | 15,4 % |
| Turbínový ostrov – zařízení | 14,5 % |
| Elektrické systémy | 14,4 % |
| Přívod a odpad vody | 3,0 % |
| Pomocné systémy | 6,6 % |
| Trenažér | 0,6 % |
| Projektové řízení | 7,0 % |
| Řízení výstavby | 6,0 % |
| Kontrola montážní činnosti | 2,0 % |
| Montážní činnost | 11,0 % |
| Uvádění do provozu | 3,0 % |
| Příprava personálu | 0,5 % |
| Zařízení staveniště | 2,0 % |
| Celkem | 100 % |
Jelikož se počítá s několika reaktory postavených po sobě, je na místě uvažovat zvyšování podílu českého průmyslu i s postupem výstavby dalších bloků.
Například první korejský reaktor Kori 1 měl technologii 100procentně americkou, ale Shin Kori 6 už má technologii 100procentně korejskou (nyní po vypořádání nároků Westinghouse Electric).
Toto jaksi při kontraktu na dva reaktory a opci na dva další (tedy celkem čtyři unikátní reaktory) APR1000 pro Česko v úvahách ministra Vlčka chybí.
Zde jsou na místě tři otázky – byl pan ministr Vlček v Bangladéši? Byl se podívat v Turecku? A byl i v Británii?
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, na kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU) a ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.