Zamlžený rozpočet není, ale leccos v něm chybí, shodují se experti

ANKETA PEAK VOICE

Považujete návrh rozpočtu, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura, za „zamlžený a bez zásadních dat“, jak jej kritizuje hlavně opozice?

Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas

Neřekl bych, že návrh rozpočtu je „zamlžený.“ Je patrné, že hlavní prioritou rozpočtu na příští rok je obrana, zbytek jde více či méně stranou.

Nicméně rozpočet považuji za neúplný návrh, ve kterém leccos chybí. A nemyslím tím jen některé tabulky. Jsem proto hodně zvědavý, co na něj řekne Národní rozpočtová rada.

Konkrétně tam chybí peníze na investice do dopravní infrastruktury a růst platů ve veřejném sektoru.

Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Návrh rozpočtu za „zamlžený“ nepovažuji. Vidím v něm pokus o pokračování nastaveného trendu, avšak bez další konsolidace, která bude podle mého názoru v budoucnu opět nutná.

Výdaje rostou pomaleji než očekávaný růst ekonomiky, což je pozitivní. Návrh pracuje s výhledem růstu kolem 2 procent, který by mohl být ve výsledku překonán. Investice pokračují, byť je jejich podíl na výdajích nižší. Slabinou jsou menší výdaje na vědu, výzkum a vzdělávání, přestože právě tyto oblasti jsou klíčové pro nastartování budoucího růstu. Odklon od dotační ekonomiky se zatím příliš nekoná.

Alarmující jsou náklady dluhu, u nichž hrozí, že si do budoucna ukousnou ještě větší část rozpočtu. Velmi znepokojivé je, že pokud by nyní přišla krize, byli bychom zpět tam, kde před několika lety. V letech růstu by měla probíhat konsolidace, ta se ale očividně zasekla. Vysvětlením mohou být blížící se parlamentní volby. Po nich se návrh rozpočtu pravděpodobně dočká změn.

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Vůči návrhu rozpočtu na rok 2026 mohu mít výhrady, co se týká struktury, ale celkově bych ho nenazval „zamlženým“.

Odhad příjmů vychází z relativně konzervativní makroekonomické prognózy počítající příští rok s růstem o 2 procenta (ČNB odhaduje 2,6 procent). Na výdajové straně je možná otázkou, jak výrazně nakonec porostou výdaje na platy státních zaměstnanců. To krom dalších věcí samozřejmě může s plánovaným schodkem ještě hýbat.

VÍCE K TÉMATU: Státní rozpočet na rok 2026? Nové priority přinášejí vyšší deficit

Dominik Kohut, analytik PwC

Rozpočet byl vládě k projednání odevzdán v zákonném termínu a nyní bude předmětem kvalifikované veřejné debaty. Z minulých let přitom víme, že vláda k tomuto prvnímu návrhu přistupuje spíše jako k úřednickému dokumentu, který v průběhu září doznává dalších změn a teprve následně se jedná o rozpočet s vládní podporou, který putuje do Poslanecké sněmovny, kde přichází na řadu opozice se svými výtkami a pozměňovacími návrhy.

Můžeme se dohadovat, zda je současná podoba projednávání přes léto za zavřenými dveřmi lepší nebo horší či více nebo méně transparentní. Faktem ale zůstává, že role opozice v rozpočtovém procesu teprve přijde v Poslanecké sněmovně a pokud jí bude v návrhu cokoliv chybět, má příležitosti a nástroje k tomu, aby požadovala nápravu..