Vymysleli levitující pero. Zdolat gravitaci bylo podle nich snazší než se zbavit nálepky experimentu

Zapomeňte na reklamní propisky z nevzhledného plastu, vynechávající inkoustové náplně nebo objemné multifunkční propisky. Levit Pen je kovové modulární pero s nádechem futuristického designu.

Díky precizně rozmístěným magnetům v těle propisky se vznáší ve vodorovné poloze nad kovovou podložkou. Uspokojí i ty nejnáročnější písmomilce a pobaví technologické nadšence.

„Všechny části pera jsme museli od základů vymyslet, navrhnout a nechat vyrobit. Jen gumička na stylus už byla na trhu v potřebném rozměru,“ přibližuje čtyřletý proces vývoje spoluautor vznášející se parády Karel Wawreczka.

Bytelné, přesto elegantní pero v hliníkovém tubusu skrývá hned dvě náplně a jako bonus stylus k ovládání dotykových displejů. Je složeno z třiceti dílků, které pro ostravský start-up vyrábí na míru čeští dodavatelé.

Magnetická propiska Levit Pen je vícedílná, ukrývá v sobě dvě psací potřeby i stylus na dotykové displeje. Foto: Infinity Innovative

Nejvíce se mladí podnikatelé potrápili při návrhu a zadání výroby náplní speciálního rozměru, který neodpovídá běžně dostupnému standardu.

„Dlouho jsme měli jen levitující trubičku a nevěděli, jestli nám vůbec bude psát, což je u psací potřeby poněkud zásadní funkce,“ vypráví s úsměvem šestadvacetiletý Marek Schwarz.

Poptali její výrobu u třech desítek firem, mimo jiné z USA, Číny, Indie, Turecka, Polska i Japonska. „S každou z nich jsme si vyměnili desítky e-mailů i vzorků. A když už byla firma schopna daný rozměr vyrobit, měla podmínku, že od ní musíme odebrat miliony kusů. My kalkulovali maximálně v tisících, takže to pro nás bylo absolutně nepředstavitelné číslo,“ vypráví Schwarz.

Jak těžké bylo pro mladé podnikatele rozjet byznys s nálepkou podnikatelského experimentu se dočtete v jejich exklusivním rozhovoru pro Peak.cz.

Vybavíte si, kdy a z jakého impulsu se zrodil nápad na levitující kuličkové pero?

Karel Wawreczka (27)

Starší z dvojice spoluzakladatelů ostravského start-upu, jehož vlajkovou lodí je magnetické levitující pero. Narodil se v Karviné, kde také vystudoval gymnázium. Vysokou školu studoval v Brně, konkrétně na VUT, fakultu stavební, obor dopravní stavby a inženýrské konstrukce. Ještě při studiích vysoké škole začal se svým spolužákem z gymnázia Markem Schwarzem rozvíjet myšlenku na vlastní podnikání. Oba se velmi zajímali o design, a proto se rozhodli vyrábět designové psací potřeby a jiné doplňky. Po vysoké škole společně založili společnost Infinity Innovative a díky finančnímu kapitálu od investora zahájili výrobu – zatím prvního výrobku značky Levit – magnetického levitujícího pera. Karel je ženatý. Vedle designu ho baví také architektura, rekreačně si zahraje tenis. Rád čte knihy o podnikání a marketingu a zajímá se o psychologii nakupujících.

Karel Wawreczka (K. W.): Oba se už dlouho zajímáme o design, sledujeme nejnovější trendy a projekty na crowdfundingových platformách, kde nás asi před čtyřmi lety zaujala magnetická propiska. Mysleli jsme, že je modulární, vícedílná, se dvěma náplněmi v různých barvách. Jenže nebyla.

Marek Schwarz (M. S.): Tak jsme se rozhodli, že si takovou, která by odpovídala naší představě „jednoduše“ vyrobíme sami. Až když jsme začali zkoušet magnety, zjistili jsme, že při jejich vhodném rozmístění se pero drží ve vzduchu. Takže ta levitace přišla tak nějak náhodou.

Co bylo při jeho vývoji vůbec nejsložitější?

K. W.: Nejtěžší podle mě bylo vytrvat. Od nápadu k prvním prodejům uplynuly čtyři roky. První rok a půl jsme se návrhem bavili při studiu na vysoké škole. Byl to víkendový koníček, který jsme dotovali z našetřených peněz.

Po dvou letech se nám podařilo projekt dotlačit do formy, kterou jsme mohli odprezentovat potenciálním investorům. A jednomu z nich se líbil. Nicméně trvalo další rok, než jsme si nastavili smluvní podmínky a začali pera vyrábět. Do prodeje šla až loni v prosinci.

Když se řekne crowdfunding

Investor ale nebyla vaše první volba. Původně jste si o peníze řekli v crowdfundingu. Cílovou částku se vám ale nepodařilo získat. Proč jste tehdy zvolili Indiegogo a ne světovější Kickstarter?

M. S.: Kickstarter není pro každého, projekt na platformu mohou umístit jen rezidenti vybraných zemí a Česká republika na seznamu není. Neměli jsme nikoho, kdo by za nás projekt nahrál a převzal za něj zároveň i finanční odpovědnost. Existovala sice firma se sídlem v Americe, která by to za úplatu za nás udělala, nicméně jsme si zjistili, že pár projektů bylo kvůli této „kličce“ smazáno. Raději jsme neriskovali a zkusili přístupnější Indiegogo.

Marek Schwarz (26)

Po gymnáziu zamířil na Slezskou univerzitu v Opavě, na obchodně- podnikatelskou fakultu v Karviné. Na bakalářském stupni studoval obor marketing a management a na navazujícím magisterské studiu podnikovou ekonomiku se specializací na podnikání. Má rád dobré filmy, seriály, hudbu a  fotbal.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel Csank (MSIC): Ostrava je „Cool Valley“. Těží z tradice, ale otvírá se technologiím

Kampaň se ve finále moc nezdařila. Podcenili jste přípravu, rozpočet, nebo jak ji zpětně hodnotíte?

M. S.: Rozpočet na reklamu jsme neměli prakticky žádný. Projekt rychle zapadl mezi ostatní. Neměli jsme zaplacené PR články, ani backery, ani kampaně na sociálních sítích. To vše stojí ohromné množství peněz, které jsme jako studenti neměli.

I přesto, že nám bylo připsáno asi jen 10 procent z cílové částky, jsme měli pozitivní zpětnou vazbu od potenciálních zákazníků, zejména těch ze zahraničí. To nás utvrdilo v tom, že má smysl se projektu dál věnovat, jen jsme museli najít jiný způsob, jak ho zafinancovat.

K. W.: Přípravu jsme myslím nepodcenili, snažili jsme se o crowdfundingu načíst různé knihy, připravili si databázi asi 600 zahraničních webů o designu. Obeslali jejich redaktory s námětem na článek. Záhy jsme prozřeli, když se nám dostávalo odpovědí, že za PR článek si účtují třeba 1000 dolarů, což jsme si dovolit nemohli. Moc se o tom nemluví, ale firmy mají dnes Kickstarter spíše jako marketingový nástroj, crowdfundingová kampaň jim povětšinou negeneruje žádný zisk, ale dobře funguje k jejich zviditelnění. My si tam ale šli pro peníze, kterými bychom zafinancovali výrobu, což se nepovedlo.

Nakonec jste investora našli v soutěži Open4Business, která probíhala na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. Do firmy investoval devět milionů korun podnikatel z Třince, ovšem výměnou za majoritu ve firmě… 

K. W.: Devět milionů je částka, která sice dobře vypadá, ale zahrnuje i hodnotu nemovitosti, v níž aktuálně sídlíme. Investice do samotného produktu se pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliony korun.

Když se řekne podnikatelský experiment

Je role investora čistě finanční nebo je i strategickým partnerem?

K. W.: Čistě kapitálová. Strategický investor a jeho „smart money“, tedy peníze i kontakty, které by nás posunuly dál, by určitě byly lepší, ale my už jsme chtěli na projektu začít pracovat naplno. Proto jsme se rozhodli nabídku přijmout. Ostatně ani s odstupem času bychom to tehdy neudělali jinak.

M. S.: Souhlasím s Karlem. Byli jsme bez kapitálu a kdykoli jsme se snažili získat dodavatele, nikdo se s námi nebavil, když zjistil, že od něj nejsme schopni odebírat statisíce kusů. Firmy na nás nahlížely jako na nějaký podnikatelský experiment. Když o nás konečně někdo projevil zájem, chtěli jsme naše úsilí dotáhnout, i když za cenu jistých kompromisů.

Levit Pen se vyrábí ve dvou barevných provedeních: čistý hliník a jeho černý mat. Foto: Infinity Innovative

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Jiří Hofrichter (KVIKYMART): Posunuli jsme obchodování s autodíly do 21. století

Přiblížíte mi vaše „experimentální“ období nějakým konkrétním odmítnutím ze strany možného subdodavatele?

M. S.: Bylo jich hodně, ale vůbec nejsložitější bylo dostat se k výrobcům kvalitních náplní. Nechtěli jsme ustoupit z požadavku, že propiska nesmí za žádných okolností vynechat. Odzkoušeli jsme snad všechny dostupné náplně a ze zoufalství oslovili i komerční značku Waterman, která si vyrábí vlastní náplně, že bychom chtěli ty jejich, ale v menší velikosti.

Komunikovali jsme s českým distributorem, který náš požadavek tlumočil centrále. Z té mu napsali, že jsou schopni kratší náplně vyrobit, ale objednávka musí být minimálně za 150 milionů korun a že i tak je to pro ně doslova „otravné“. Z tohoto přeposlaného e-mailu jsme pochopili, v jakých objemech operují, když je pro ně zakázka za 150 milionů korun „otravná“. Obdobné to bylo v případě japonské značky Pilot, ta zase požadovala odběr v řádu desítek milionů kusů náplní. Nakonec jsme se ale domluvili s jednou švýcarskou firmou.

Český produkt, žádná Čína

Profilujete se jako český (dokonce jediný) výrobce kuličkových per, o jak moc český produkt jde, když náplně jsou ze Švýcarska?

M. S.: Náplně jsou jedinou komponentou pera, kterou nakupujeme v zahraničí. Vše ostatní nám na míru tvoří české firmy. Ještě magnety nakupujeme u české společnosti, která má tuším nějaké subdodávky z Německa. Vyrábíme když ne ryze český, tak alespoň ryze evropský produkt. Rozhodně to není žádná Čína.

K. W.: V Česku je několik řemeslných výrobců kuličkových i plnicích per, ale jde o živnostníky, kteří nakupují už hotové díly, z nichž psací potřebu seskládají. Unikátní je pouze ručně zhotovené dřevěné tělo propisky. Kdežto my nenakupujeme nic, co by na trhu bylo běžně dostupné. Naši dodavatelé dělají jednotlivé dílky přímo pro nás.

Pero má značně minimalistický design, chybí i závěsná spona (háček). Dostáváte od zákazníků podněty na jeho vylepšení?

K. W.: Od začátku bylo naším záměrem zachovat čisté linie a minimalistický design. Proto ani nenabízíme žádné barevné kombinace a roztodivné tvary. Máme pouze dvě elegantní barevná provedení – čistý hliník nebo jeho černý mat.

Povrch propisky není lakovaný, výsledného efektu je docíleno ponořením kovových částí pera do kyseliny. Foto: Infinity Innovative

M. S.: Sponu možná časem doplníme. Stejně tak nás napadali další doplňující funkcionality, jako například laserové ukazovátko či varianta plnicího pera. Nicméně to, že nám nyní pero levituje ve vodorovné poloze, je zásluha jeho pečlivého vyvážení. Pokud bychom přidali sponu jen na jeden z konců, došlo by k narušení rovnováhy i levitace. Záleží na každém gramu a desetině milimetru. Před námi je tak řada otázek, na které teprve budeme hledat odpovědi.

NAPSALI JSME PRO VÁS: Tahají lidi ven z posiloven. Mladí podnikatelé ukazují, že i v Ostravě lze žít americký sen

Češi se už více zajímají o design a umění

Levitující varianta pera u vás v e-shopu vyjde víc než pět tisíc korun. Setkáváte se s reakcemi, že je to za propisku hodně?

K. W.: Ano, najdou se tací. Jsem ale přesvědčen, že když se člověk obklopuje hezkými věcmi, zlepšuje si náladu i psychiku. Několik lidí nám naopak řeklo, že čekali vyšší cenu s ohledem na použité materiály i provedení.

M. S.: Mám pocit, že jsme se trefili do správné doby. Češi se už více zajímají o design a umění a utrácejí za hezké věci.

Kdo je vaším typickým zákazníkem?

M. S.: Nejčastěji jsou to top manažeři, majitelé a ředitelé firem. Jsou to lidé, co mají rádi design a inovace.

Češi nebo spíše cizinci?

M. S.: Vzhledem k tomu, že jsme začali pera nabízet teprve loni v prosinci a zatím prodali jen vyšší desítky kusů, tak převažují tuzemští zákazníci. Nejdále jsme pero posílali do Kanady. Momentálně spolupracujeme s jedním americkým designovým e-shopem, který nám zajišťuje prodeje v USA.

Od Ameriky až po Blízký východ

Na které trhy vyjma již jmenovaných Spojených států se chystáte expandovat?

M. S.: Největší prodejní potenciál vidíme v anglicky mluvících zemích, vyjma USA ještě v Kanadě a Británii a obecně v západní Evropě. Zajímavý je pro nás i Blízký východ. Letos v březnu se chceme podívat do Dubaje na světový veletrh Paperworld, který je zaměřen na kancelářské a psací potřeby a exklusivní business dárky.

Věřím, že i v arabských zemích bychom s naším designovým produktem mohli mít úspěch. Je tam silná kupní síla, která si potrpí na kvalitní a unikátní evropské produkty, které jsou pro ni jistým způsobem atraktivní. V budoucnu uvažujeme i o asijských trzích, zejména pak o tom japonském. Nicméně pořád jsme na to sami dva a zázraky se nemohou dít přes noc.

K. W.: Přesně tak, prioritou je momentálně expanze na americký trh v segmentu B2C a postupem času se možná propracujeme i ke vzdálenějším cílům.

Objednávají si u vás pera více firmy nebo přímo soukromé osoby, respektive který ze segmentů (B2B nebo B2C) převažuje?

K. W.: Řekl bych, že je to 40:60 ve prospěch koncových zákazníků. Ale statistika vlastně kopíruje to, kam momentálně soustředíme náš marketing. V momentě, kdy se více soustředíme na B2B segment, máme více objednávek od firem a naopak.

Mladí ostravští podnikatelé mají v hlavě další nápady na designové doplňky nejen v segmentu psacích potřeb. V budoucnu by rádi představili magnetické peněženky, klíčenky a další doplňky pod značkou Levit. Foto: Infinity Innovative

Další nápady z šuplíku

Název firmy Infinity Innovative odkazuje na neutuchající inovační drajf. Chystáte se na vývoj nějakých dalších doplňků?

M. S.: Produktové portfolio rozhodně chceme a budeme rozšiřovat. Přidáme další typy náplní, další barvy. Připravujeme nemodulární pero, do kterého by se vešly běžně dostupné náplně. Plánujeme limitované edice, ostatně už teď si mohou zákazníci připlatit za zlaté aplikace nebo umístění vlastního monogramu či loga firmy.

K. W.: Chceme z Levitu vybudovat designovou značku, nechceme se nutně držet jen v segmentu psacích potřeb. Máme nápady na nějaké pěkné designové doplňky, třeba klíčenku nebo magnetickou peněženku.