Jiří Hofrichter (KVIKYMART): Posunuli jsme obchodování s autodíly do 21. století

Jiří Hofrichter a Jan Folwarczny svým řešením proměňují chaos v řád, hrají si s prvky automatizace, machine learningu a do budoucna by chtěli více propojit jednotlivé články řetězce automobilového průmyslu. Tito krotitelé algoritmů a fandové moderních technologií mají smělé plány se zahraniční expanzí i se zapojením nových technologií měnících daný segment.

„Naši klienti by v budoucnu nemuseli být jen prodejci autodílů, ale celé spektrum zákazníků, od automobilek přes výrobce dílů, jejich prodejce, distributory až po koncové uživatele. Není možná od věci založit spin-off firmu, která by se zabývala projekty technologického typu, které by vůbec nemusely souviset s automotive průmyslem. V práci s daty jsme se totiž posunuli na relativně vysokou úroveň. Dokážeme je rychle analyzovat, objevit v nich chyby a rychle zapracovat změny,“ rozkrývá plány Jiří Hofrichter.

Náctiletí podnikatelé

Prvním větším společným projektem dua J & J byly webové stránky pro ostravskou realitní kancelář. „Za jejich vytvoření jsme tehdy dostali jen jednotky tisíc korun, ale pro nás to v našich šestnácti letech byly velké peníze. Nakoplo nás to do dalších projektů,“ vypráví Jirka.

Jiří Hofrichter (30)

Je otcem dvouletých jednovaječných dvojčat, čerstvým třicátníkem, spoluzakladatelem a CEO společnosti KVIKYMART. Vystudoval informatiku na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Už při střední škole podnikal a zároveň rozvíjel svou lásku k autům, především ke starším Fordům. Momentálně se věnuje především své společnosti a rodině. Má rád dobré jídlo a rád griluje.

Honzův rukopis a cit pro design, funkčnost a jednoduché ovládání zaujalo například i velkého prodejce mobilních telefonů. Tomu tehdy ještě středoškolští studenti naprogramovali e-shop, jenž měl velký úspěch. Nejzásadnější zakázka, která rozhodla o jejich pozdější specializaci, ale přišla až v roce 2012.

„Do té doby jsme měli jen několik klientů, žádný životaschopný byznys. Neuměli jsme si ani pořádně spočítat náklady, ale jako přivýdělek při škole to bylo příjemné,“ říká Honza.

Co vás navedlo na myšlenku zaměřit se na vývoj platformy pro prodejce autodílů?

Jiří Hofrichter (JH): Navedl nás na to jeden z klientů, který si u nás objednal individuální e-shop s autodíly. Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme, jak rozsáhlý a náročný to bude projekt. Netušili jsme ani, co je to TecDoc.

To mi budete muset objasnit…

JH: TecDoc je obrovský katalog, v němž je zanesena většina autodílů pro většinu modelů aut. Je to extrémně rozsáhlá věc. Když vzpomínám, na jakém hardwaru a s jakým zázemím jsme e-shop s TecDocem provozovali, zdá se mi to s odstupem času nemožné a neuvěřitelné. Nicméně vše se podařilo a e-shop raketově rostl. Původně ho chtěl jeho majitel provozovat jen jako vedlejšák při svém zaměstnání. Spustili jsme ho v lednu, už v únoru majitel dával v práci výpověď, v březnu přijímal prvního zaměstnance a o měsíc později dokonce otevřel výdejní místo. Tak bleskově se e-shop chytil.

Jan Folwarczny (29)

Je designér, spoluzakladatel a CPO společnosti KVIKYMART. Odmala ho baví tvořit. Během základní školy se začal věnovat 3D grafice a postupně se dostal k designu a vývoji webových produktů. Vystudoval informatiku na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Kromě technologií a různých forem designu (webový, produktový, interiérový, motion) se zajímá o proces tvorby filmů a hudby. Baví ho fotografování, cestování, sebevzdělávání a má rád VW obytné dodávky.

Dá se říci, že jste objevili díru na trhu, nebo čím si vysvětlujete ten úspěch?

Jan Folwarczny (JF): V podstatě ano. Do té doby nebylo v Česku ani jinde v Evropě možné si takto pohodlně nakoupit autodíly on-line. Tehdejší řešení byla postavena jen jako katalogy, z nichž bylo možné si objednat díly on-line. Složitě se v nich orientovalo, museli jste přesně vědět, co a kde hledat. Proces objednání byl složitý, nebýval například možný ani nákup bez registrace. Katalogy mířily spíše na servisy a jiné B2B zákazníky. My jsme to pojali jinak. Vytvořili jsme přehledný a uživatelsky příjemný e-shop, v němž jsou zanesené informace z katalogu TecDoc, a zaměřili se vedle B2B zákazníků hodně na ty koncové.

PŘEČTETE SI TAKÉ: Ladislav Glogar (MAK): Vylidněné továrny nehrozí, roboty nemá kdo vymýšlet

Je to ryze váš nápad, nebo jste se při stavbě e-shopu někde inspirovali?

JF: E-shop jsem tehdy stavěl hodně intuitivně, přemýšlel jsem nad tím jako koncový uživatel. Chtěl jsem, aby byl přehledný, jednoduchý a snadno ovladatelný.

Naráželi jste u toho na nějaké překážky či komplikace?

JH: Trápila nás nedostatečná infrastruktura, což se ukázalo velmi záhy, jak e-shop raketově rostl. Měli jsem pronajatý velmi nízkonákladový multihosting. Nic víc jsme si v té době dovolit nemohli. Neměli jsme žádný počáteční kapitál a pořád jsme se prali s cenotvorbou. Nevěděli jsme, kolik si za správu systému účtovat, bylo to doslova vymyšlené číslo. Měli jsme představu, že je to dost peněz, ale po čase se ukázalo, že to absolutně nekrylo náklady. Byli jsme velmi neorganizovaní. Neměli jsme společnou kancelář, oba jsme dělali z domova a plán prací spočíval v přeposílání e-mailů a zpráv přes messengery. Přibývali klienti a my museli začít uvažovat o posile.

A do party jste přizvali dalšího spolužáka Martina…

JH: Ano. A všechny vydělané peníze šly na jeho plat. Martin s Honzou se zaměřili na infrastrukturu, kompletně změnili princip fungování systému a zajistili přechod do Amazon Web Services, kde naše platforma momentálně běží. AWS je skutečně top služba. Až když jsme měli takové zázemí, mohl se počet klientů z jednotek rozrůst na desítky. Meziroční růst byl velmi vysoký, obratově i co do počtu klientů jsme rostli ve stovkách procent.

Zakladatelé e-shopové platformy KVIKYMART pro prodejce autodílů.

Kolik je vás ve firmě dnes a jaký máte obrat?

JH: Obratově rosteme o vyšší desítky nebo stovky procent. Tržby nezveřejňujeme, ale jsou to vyšší jednotky milionů korun a očekáváme, že bychom se letos měli posunout i o řád. Obrat, který naše řešení generuje u klientů, je ročně ve vyšších stamilionech. Momentálně je nás ve firmě patnáct, z toho dva externisti.

Bez peněz do byznysu vlez

Růst financujete ze zisku, nebo jste si na něj půjčili?

JH: Ze zisku, je to taková spirála, kterou se snažíme udržet v chodu. Firmu jsme rozjeli s téměř nulovým kapitálem, naše investice byla hlavně časová. Růst kryje rostoucí počet klientů. Těch nyní máme vyšší desítky.

Potenciální zákazníky sami aktivně oslovujete, nebo funguje spíš šuškanda?

JH: Spíše je to ten druhý případ. Dodnes náš produkt aktivně neprodáváme. Klienti za námi chodí sami. Stačí s nimi do hloubky vykomunikovat jejich potřeby a nabídnout jim vhodné řešení.

Který z klientů je pro vás nejvýznamnější?

JH: To je asi ten úplně první, díky kterému jsme objevili onu díru na českém i evropském trhu. Nechceme konkurovat běžným e-shopovým systémům a agenturám, které je vytváří. Ty často v podobných týmech řeší i jiné segmenty, jinak pracují s klienty a řeší zcela jiné funkce. My jsme nejlepší platformou pro automobilový aftermarket.

Zeptám se tedy jinak. Který z klientů je největší s ohledem na realizované tržby?

JH: Jedna z našich firemních hodnot je, že tyto věci nezveřejňujeme. Ale pokud se bavíme o tom, kteří jsou nejstarší, jsou to firmy Granex, MLparts nebo Autodíly PEMA. Jsou klienti, kteří jsou pro nás významní tím, že s nimi můžeme vyvíjet něco unikátního, třeba z pohledu designu frontendu. U některých zákazníků zase řešíme hlubší propojení dat s jejich systémy. Zajímaví jsou i ti, kteří vstupují na zahraniční trhy.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Automechanici nebudou třeba? Nová auta se prý budou umět opravit sama

Když se chaos mění v řád

Jak náročné je propojení platformy s daty z podnikového systému prodejce?

JH: Nejčastěji řešíme dva druhy propojení. Jednak jsou to data dodavatelů našeho klienta. Načítáme informace o sortimentu, jeho dostupnosti, cenách a další. V této rovině narážíme na velký problém v čistotě dat. Sklady i databáze obsluhují lidé, kteří často data znehodnotí. Do katalogových čísel si vpisují různé poznámky, v nichž se nikdo zpětně nevyzná, stroj už vůbec ne. Neexistoval žádný univerzální formát dat, který by byl platný pro všechny dodavatele. Ten jsme vydefinovali až my. Vytvořili jsme nový standard pro výměnu těchto dat tak, aby se data dala bezproblémově automatizovaně zpracovávat.

A dodavatelé tento standard přijali za svůj?

JH: Přibývá jich. Někteří se tomu stále brání, protože mají nekvalitní a znečištěná data, ale hodně z nich už sebralo odvahu a přistoupili na univerzální formát. Uvědomují si, že čím dřív ho zavedou, tím dřív se na trhu prosadí, protože našim klientům nabídnou přidanou hodnotu, která jim ušetří spoustu problémů a proces zpracování dat plně automatizuje.

A ten druhý směr propojení, který řešíte?

JF: To je napojení na objednávkový, skladový nebo účetní systém prodejce. Tam ta situace není až tak jednoduchá, protože existuje velké množství těchto systémů a každý klient má i jiné představy. Pro tuto část jsme dělali přímé propojení z našeho systému, ale dnes už tuto vizi nemáme. Čím dál více otevíráme naše API, přes které klientům poskytneme ze systému potřebné informace a oni už s nimi mohou pracovat, jak sami potřebují. Pokud se do toho nechce klient pouštět sám, tak mu ten informační můstek umíme připravit.

Aplikace KVIKYMART vyvinutá ostravskými podnikateli slaví mezinárodní úspěch.

Je to tedy řešení na míru klienta, nebo jde o nějaké krabicové řešení?

JF: Systém má společné jádro, které stále vyvíjíme a zdokonalujeme. Nikomu jej tedy neprodáváme jako krabicové řešení – jsem přesvědčen, že by to byl špatný obchodní model –, ale produkt dodáváme jako službu. E-shopové řešení se totiž vyvíjí tak rychle, že nejpozději do půl roku je třeba ho výrazně inovovat. Máme dva druhy produktu. Platformní řešení, které je připravené, jednoduché a rychlé na spuštění. A pak máme produkt pro ty, kteří se chtějí odlišovat, chtějí být výrazní. S těmi řešíme individuální design a vývoj frontendu aplikace.

Velké plány s expanzí

Budete se držet jen trhu s autodíly, nebo uvažujete i o dalších projektech, které by cílily na jiný segment trhu?

JH: Naší vizí není mít jen e-shopy s autodíly, i když je to momentálně ta nejnosnější část. Snažíme se o automotive průmyslu uvažovat koncepčněji. Do budoucna by naším klientem nemusel být jen prodejce autodílů, ale celé spektrum zákazníků, od automobilek přes výrobce dílů, prodejce, distributory až po koncové uživatele. Tím, jaké zkušenosti jsme nabyli s používanými technologiemi, zvažujeme i spin-off firmu na onu technologickou část. Protože to, s jak náročnými daty pracujeme, s sebou nese hodně specifik v tom, jak rychle je zpracovat, rozpoznat chyby a provést změny. Myslím, že už jsme se ve svých znalostech posunuli na takovou úroveň, že bychom z nich mohli vytvořit další samostatné projekty technologického typu a vůbec by nemuselo jít o sektor automotive. Konkrétní ale zatím nebudu.

Nastínil jste možnou expanzi do zahraničí. Nyní máte klienty mimo domácí trh ještě na Slovensku, v Maďarku a Polsku. Jak se o vás dozvěděli?

JH: Na dané trhy jsme se dostali prostřednictvím našich českých a slovenských klientů, kteří tam začali prodávat. A na základě pozitivních referencí se pak ozývají další prodejci z daných zemí. Na Slovensku jsme, stejně jako v Česku, největším dodavatelem pro elektronické prodejce autodílů. Maďarský trh je takové pole neorané. V Polsku vidíme obrovský potenciál, je to velký trh. Momentálně řešíme i e-shop v Rumunsku. Výhledově se budeme zajímat i o Velkou Británii a zajímavé jsou pro nás také severské země. Do roka bychom na všech jmenovaných trzích mohli být.

Má vaše řešení skutečně globální potenciál, nebo jsou trhy, pro které se nehodí?

JH: S jedním naším klientem právě řešíme implementaci jiné katalogové služby, která se používá v USA. Máme proto vymyšlený model i pro zámoří, o kterém si myslíme, že by se tam mohl ujmout. Ten prodej v každé zemi funguje jinak – hodně to ovlivňují i on-line tržiště jako Amazon nebo eBay. Nutí nás to přijít s novým konceptem pro některé specifické trhy.

Můžete být trochu konkrétnější? Přijít s něčím, co ještě nemá Amazon, mi přijde hodně odvážné…

JH: Amazon a stejně tak eBay mají v principu svou obecností řadu nevýhod, které si myslím, že umíme využít. Nebudeme jim přímo konkurovat, ale snažíme se vidět svoji vlastní cestu. Tamnímu trhu nabídnout něco, co ostatní nemají.

Pozorujete nějaké odlišnosti v chování zákazníků na jednotlivých trzích, na nichž operujete?

JH: V tomhle si myslím, že jsou trhy napříč Evropou velmi odlišné. Nejen v tom, jak se chová koncový zákazník, na jaké služby je zvyklý, ale i dodavatelé a celý segment e-commerce fungují jinak. Německý zákazník si hodně potrpí na kvalitu služeb, původ a zákaznickou zkušenost s firmou. Češi kvalitu služeb zase tak výrazně neřeší, ale často se orientují podle ceny. Z dat také víme, že Češi si na rozdíl od Slováků kupují brzdové kotouče více jako koncoví zákazníci. Slováci zase tolik ne, ale zase nakupují oleje, což Češi nechávají na servisech. Nákupní zvyklosti nejsou stejné. Nevím, jestli je příčina v tom, kolik se za jednotlivé služby v daných státech platí. Co ale máme zjištěné, v Polsku hraje výraznou roli cena. Polští dodavatelé autodílů se snaží působit mezinárodně, tlačí se do Německa, Česka i na Slovensko. V Česku je polské zboží přijímáno dobře, v Německu ale tolik ne, tam si svůj trh hlídají a jen tak na něj polské dodavatele nebo maloobchodní prodejce nepustí.

Zohledňujete tato specifika ve vašem řešení?

JH: Určitě. Umíme frontend navrhnout dle potřeb trhu. Výraznou odlišnost přináší také to, jaké dodavatele má pro daný trh náš zákazník. Co se týče například cenotvorby, tak má naprosto volnou ruku díky komplexním možnostem, které v systému nabízíme. V úplných začátcích jsme si mysleli, že naše řešení bude ve všech zemích fungovat zhruba stejně. Jsou to ale drobnosti, které rozhodují o tom, jestli se v dané zemi chytne, nebo ne. Třeba v Rumunsku spousta lidí nezná svoje poštovní směrovací číslo. Nám se to může zdát jako prkotina, ale má to své důsledky. Kdybychom v objednávkovém formuláři PSČ striktně vyžadovali, většina zákazníků jednoduše objednávku na e-shopu nedokončí. Ve Švédsku zase musíme vyřešit další z možností doručení, a to třeba přímo do kufru zákazníkova Volva.

Budoucnost řídí umělá inteligence

Na jakých inovacích v KVIKYMARTU nyní pracujete?

JF: Hodně se zabýváme strojovým učením a obecně automatizací, které do systému zapojujeme. Na produkt nahlížíme v perspektivě několika let, kam se bude vyvíjet. Protože technologie se velmi rychle vyvíjí, neustále se mění jejich možnosti, na přetřes přichází umělá inteligence, rozšířená realita a další věci, kterým se chceme věnovat.

Jaké jsou vaše operativní plány s KVIKYMARTEM?

JH: Hodně času teď věnujeme zahraniční expanzi, chceme se etablovat i na cizích trzích, být top poskytovateli řešení pro e-shopy s autodíly a na základě toho poté rozvíjet produkty a služby, které plánujeme. Pro další rozvoj je pro nás důležitá následná práce s výrobci dílů, automobilkami a dalšími subjekty.

Vraťme se na chvíli k té automatizaci procesů, analýze velkých dat a machine learningu. Co tyto inovace přinesou koncovému zákazníkovi?

JF: Všechny e-shopy, které běží na naší platformě, sbírají hromadu dat o svých zákaznících. Z těchto anonymizovaných dat lze vyvodit závislosti a použít je při automatizaci procesů. Ty nejenže ulehčí práci našim klientům, ale umožní koncovým zákazníkům získat další bonusy. Například když si koupí olej, tak jim systém automaticky nabídne relevantní dodatkové zboží, například olejový filtr. Dle vozu jim pak e-shop příští výměnu oleje může sám připomenout. To vše nám ve výsledku umožní i zjednodušení uživatelského rozhraní a jeho automatické přizpůsobení jednotlivým koncovým zákazníkům dle jejich chování.

VÍCE K TÉMATU: Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Nebo mu rovnou dodatkové zboží přidá do košíku, jak to chvíli dělala Alza a za což byla velmi kritizována?

JH: V zásadě je to ale dobrá myšlenka. Dokáže naštvat, když si objednáte nějakou elektroniku bez baterek a doma zjistíte, že žádné baterky po ruce nemáte. Alza se tomu snažila předejít a baterky vám do košíku přihodit. Ta myšlenka má svoje opodstatnění. My také pracujeme na predikcích, co by uživatel konkrétního modelu auta mohl ještě potřebovat, když zrovna kupuje nějaký konkrétní produkt. Do košíku ale bez jeho vědomí nic vkládat neplánujeme.

Do oboru jste vnesli nový pohled, dohání vás k tomu vaše konkurence?

JH: Subjektů, které se pouští do stejné branže, je víc, než když jsme začínali. Jsou to ale víceméně společnosti, které řešení staví jednorázově, nespecializují se na něj. Jedna věc je připravit takový e-shop, který implementuje sortiment v celé jeho šíři, druhá věc je zpracování dat a vývoj odpovídající infrastruktury. Takové subjekty narazí na hardwarové limity, na chyby v datech a individuální řešení takových chybových stavů je pak pro klienty velmi nákladné. Víme, co všechno to obnáší, kolik práce stojí za vyladěním chybového stavu, který se vyskytne třeba jen u malého procenta dílů. Díky tomu, že stejný problém řešíme u desítek klientů, jsme v jejich řešeních efektivnější. Další výhodou je, že můžeme navrhovat části systému přesně pro účely potřeb automotive segmentu. Nemusíme například brát ohled na to, aby e-shop řešil proces nákupu obecně pro jakýkoliv druh zboží jako obecné e-shopové systémy. To mnoho věcí výrazně zefektivňuje.

Brzdy v soukolí jinak promazaného byznysu

O vstupu investora, který by vám mohl pomoci s rychlejší expanzí, jste tedy nikdy neuvažovali?

JH: Asi bychom s ním neřešili tak moc finance, ale strategické partnerství. Musel by to být někdo, kdo by do firmy přinesl nějakou přidanou hodnotu, nejenom peníze.

Proč jste zvolili zrovna název KVIKYMART?

JF: Oba dva máme rádi seriál The Simpsons, z něhož jsme si název tak trochu propůjčili. Dnes víme, že již není vhodný, je to jedna z věcí, která nás brzdí. Když jsme nad ním ale přemýšleli, vůbec jsme netušili, kam až vyrosteme. Tehdy to bylo hodně impulzivní. Chystáme proto rebranding, jen nám to dlouho trvá. Možná je to tím, že se na nový název snažíme přijít zevnitř a nemáme ten správný nadhled a odstup. Pro nás je nyní prioritou expanze na zahraniční trhy a ta je s nynějším názvem komplikovaná. I v češtině musíme název partnerům hláskovat.

Nelimitují vás v růstu i lidské zdroje? Přece jen v IT je po lidech doslova hlad…

JH: Hodně společností si na to stěžuje. Možná je to jen jejich alibismus. Lidi samozřejmě hledáme. Důležité je dát jejich práci smysl, nestačí je jen dobře zaplatit. Nepřijali bychom člověka, který by byl motivován jen penězi. Víme, že je potřeba do lidí investovat nejen finančně. Často s konkrétními lidmi v týmu probíráme, co chtějí dělat, jestli chtějí zkusit něco dalšího, zda jsou s nynější náplní práce spokojeni, a hledáme jejich vizi. Momentálně sháníme schopné lidi do zákaznické podpory, do accountingu, salesu, máme otevřené pozice i v backendovém vývoji. Nehledáme experty jen na určitou technologii, protože ty jdou rychle dopředu a my se je snažíme rychle adaptovat. Dnes používáme technologie, nad kterými jsme třeba před rokem ještě neuvažovali.

VÍCE K TÉMATU: Přehřátý trh práce: firmy nemají kde brát lidi. I Škoda Auto přidá 20 procent

Je pro ajťáka důležitý titul? Jak vám osobně univerzita pomohla v podnikání?

JH: Ztracený čas to nebyl, ale rád bych na škole viděl i jiné než technické předměty. Ty, které by rozvíjely soft skills studentů a jejich kritické myšlení. Škola vám dá skvělý první pohled na technické věci, základ, od kterého se můžete odrazit, ale dál se musíte vzdělávat a rozvíjet sám. Já třeba školu dochodil jen z principu, abych ten titul měl. Spousta lidí na konec nedošla, protože už ve škole neviděla tu přidanou hodnotu. Na pohovorech se jich neptám, jestli mají dodělanou školu. Když to ale sami zmíní, zajímá mě důvod, proč ji nedokončili. S lidmi na Vysoké škole báňské v Ostravě máme úzké vztahy. Mnohé nešvary v aktuálním školství si uvědomují a snaží se s nimi pracovat. To je dobře.

Jak se v čase proměnily vaše role? Začínali jste jako programátoři, teď kočírujete už poměrně úspěšný byznys…

JF: Já jsem se hodně přesunul zpět k designu a směrování produktu. Samotný vývoj už není tak na mně. Více pracuji na vizi produktu a tu pak probírám s týmem.

JH: Na mně zůstala operativa, což mě třeba moc nenaplňuje, ale je to důležité, abychom se mohli dál vyvíjet. Jako programátor neumím firmě přinést tu největší přidanou hodnotu, na to máme zkušenější lidi. V čem si ale myslím, že vynikám, je schopnost spojovat lidi a jejich myšlenky.

Jste poměrně „chlapská parta“, pracují u vás i nějaké ženy?

JH: V týmu jsou tři. Nemyslím si, že by muži byli obecně pro práci v IT nadanější než ženy.

Co považujete za největší úspěch?

JH: Za mě je největší úspěch, že jsem potkal Honzu. Známe se od páté třídy základní školy a nepamatuju se, že bychom měli nějakou ostřejší výměnu názorů. Jsme dobří kamarádi a byznys partneři, kteří se dobře doplňují. Přestože jsme úplně odlišné osobnosti, umíme se vždy dohodnout. Máme podobný životní nadhled, stejným způsobem se vzděláváme, baví nás podobné věci.

Kde vidíte firmu za deset let a budete stále její součástí? Uvažovali jste o prodeji?

JH: Budovat firmu jen s vizí, že ji člověk prodá, není podle mě konstruktivní. Snažíme se vizi stále přehodnocovat, dnes ty cíle a hodnoty jsou výrazně jiné než ty, které jsme měli třeba loni. Je otázka, kam až zamíříme. Zatím si cíle stanovujeme hodně kreativně, třeba jen na jednotky let dopředu. Řídíme se mikrorozhodnutími, vize stále hodnotíme a případně měníme. Takže vlastně nemáme žádný konečný velký cíl, spíše ta cesta je cíl.

Vidíte sami sebe jako zapálené startupisty, pro něž není nic než firma, nebo dokážete udržovat tu pomyslnou rovnováhu mezi prácí a osobním životem?

JH: Byli jsme hodně zapálení a neviděli hranice, které bychom měli dodržovat, což ale mělo i velké zdravotní následky. Honzu jednou v noci odvezla sanitka přímo z kanceláře. Oba jsme pochopili, že musíme být v dobré kondici, abychom podávali pracovní výkony. U mě to hodně ovlivnila rodina. Se ženou se nám narodila dvojčata. S jejich příchodem jsem si uvědomil, že hodně otců ve výchově a péči o dítě hřeší na to, že jejich ženy jedno dítě dlouhodobě zvládají. Pak se nevěnují rodině. U dvojčat je to jiné, tam se zapojit musíte. Díky tomu jsem se hodně naučil pracovat s vlastním časem.

JF: Pracoval jsem předtím hodně intenzivně, dlouho do noci. Kvůli zápalu jsem ani moc nevnímal čas ani tělo, a tak jsem jednou zkolaboval. Fyzicky mi přitom nic nebylo, spíše to bylo vyhoření. Teď už tohle hodně vnímám, začal jsem se vzdělávat, mnohem lépe stravovat a poslouchat své tělo.

Sedíme v prostoru, který připomíná zasedací místnost, přitom je tu i rozestlaná postel. Ta je přichystaná pro vás?

JF: Je tu pro kohokoliv, kdo zrovna potřebuje odpočinek. Místo přemáhání se nebo popíjení kafe stačí často krátký spánek, který dodá mnohem více energie.

JH: Pro lidi v našem oboru je důležité prostředí, ve kterém pracují. Nemá cenu si tu vytvářet nějaké umělé prostředí, proto se i naše firemní kultura vyvíjí přirozeně. Ještě důležitější je mít smysluplný produkt, kterému všichni věří. Neděláme věci, u kterých na začátku víme, že nedávají smysl a za čas by se zahodily, ale jen ty, v nichž vidíme hodnotu. Firemní hierarchii máme hodně plochou, každý z nás je tak zodpovědný za některou část v řetězci činností.