Firmy rekordně vydělávají, ale zvyšovat mzdy příliš nechtějí

Reálné mzdy v Česku se letos ve druhém čtvrtletí nadále propadaly jedním z nejvýraznějších temp v historii země od roku 1993. Klíčovým důvodem byla stále více než desetiprocentní inflace, ale také neochota zaměstnanců říkat si o výraznější přidání. Řada firem přitom i díky pomalému růstu mezd svých zaměstnanců aktuálně hlásí citelný nárůst ziskovosti.

Meziročně reálné mzdy v ČR poklesly výrazněji, než analytici předpokládali. Zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých odhadů s poklesem reálných mezd o 2,4 procenta, ty se ve skutečnosti propadly o 3,1 procenta. Výraznější čtvrtletní propad zaznamenaly reálné mzdy před příchodem současné inflační vlny naposledy roku 1998.

Energetika vs. veřejná sféra

V letošním druhém odvětví nestačil růst mezd na růst inflace prakticky ve všech odvětvích s výjimkou energetiky. Zaměstnancům v energetice mzdy reálně rostly, a to o 2,3 procenta. Nominálně si totiž polepšili meziročně o 13,7 procenta, zatímco inflace v daném čtvrtletí činila 11,1 procenta.

V podstatě „na svém“ – s jen nepatrným propadem reálné mzdy – skončili ve druhém čtvrtletí ještě zaměstnanci automobilek. Nejhůře dopadají zaměstnanci v kultuře, ve školství a sociální a zdravotní péči. To jsou segmenty, v nichž jsou zaměstnanci z velké části placeni z veřejných rozpočtů.

Ve veřejné sféře se nyní projevuje tlak vlády na úspory a konsolidaci veřejných financi, což způsobuje právě i jen pomalý nárůst nominálních platů, jenž ani zdaleka není s to pokrýt inflaci. Ve školství či kultuře se tak zaměstnanci museli letos ve druhém čtvrtletí smířit se zhruba sedmiprocentním reálným propadem výdělků.

Pokles reálné mzdy napříč drtivou většinou odvětví v letošním druhém čtvrtletí také znamená, že v lednu 2024 se důchody valorizují v rozsahu zhruba 400 korun, neboť v rámci procentuální výměry se nezahrne třetina růstu reálné mzdy, když ten je tedy nadále záporný.

Pozvolný obrat

Ve zbytku letoška by se měl vývoj reálných mezd postupně „překlopit“ do růstové fáze, a to zejména díky odeznívání inflace. „Překlápění“ bude ale jen pozvolené, neboť Češi se stále zdráhají říkat si o výraznější přidání, i když by na něj firmy často měly. Podle průzkumu poradenské společnosti PwC z přelomu roku si letos o přidání plánovalo v Česku říci nejméně lidí ze sledované takřka padesátky zemí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Evropa v ohrožení: doplatí mladí lidé na zrychlující růst nájemného?

Německo: „nemocný muž“ Evropy. Mohou evropské akcie dál ignorovat špatné zprávy?

Pád rublu poškozuje středoasijské republiky. Miliony chudých migrantů si totiž vydělávají v Rusku

Uvážíme-li, že Česko vykazuje jednu z nejvyšších inflací z těchto zemí a má mezi nimi nejpřehřátější trh práce, jedná se o až neuvěřitelný výsledek a přesvědčivé potvrzení – a to v mezinárodním srovnání – určité bojácnosti Čechů ve mzdovém vyjednávání. Za celý letošní rok reálné mzdy. Resp. jejich meziroční vývoj tak i proto skončí „v mínusu“, a to zhruba v rozsahu půldruhého procenta. Stane se tak i přes jejich návrat do kladného pásma ve druhé půli roku.