Mohlo by vás také zajímat
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- KOMENTÁŘ
Varování pro Česko? Privatizaci výstavby dálnice v Německu hrozí fiasko
Mělo jít o pilotní projekt, který měl ukázat, že dálnici lze v Německu stavět a provozovat soukromou firmou. Konsorcium A1 Mobil vystavělo 72 kilometrů dlouhý úsek dálnice mezi Brémami a Hamburkem v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Firma ale nyní žaluje stát kvůli tomu, že nemá dostatek příjmů z mýta a hrozí jí bankrot. Model PPP chce využít i Česko u dálnice D4.
I jinak bohatí Němci se snaží šetřit na infrastruktuře. Finanční náročnost výstavby nových dálnic v Německu mělo snížit využití modelu financování pomocí tzv. PPP.
Pilotní projekt německého ministerstva dopravy ale skončil fiaskem. Konsorcium A1 Mobil sice postavilo úsek dálnice mezi Brémami a Hamburkem, který měří 72 kilometrů, nyní však firma stojí před krachem.
Poslední ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU byl před volbami kvůli tomu pod velkým tlakem. Jeho úřad musel v německém parlamentu vysvětlovat, proč o situaci nebyli poslanci informováni dříve.
Co je PPP projekt? |
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP označované anglickým výrazem Public Private Partnership) je takový smluvní vztah mezi soukromým a veřejným sektorem, jímž se soukromý sektor zavazuje k zajištění veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které obvykle dodává nebo provozuje veřejný sektor.
Používání podobných spojení mezi vládami a soukromými subjekty má svoji historickou tradici. V posledních desetiletích má trend propojování vládních a veřejných prostředků po celém světě vzrůstající tendenci. |
Společnost žaluje německou vládu o 640 milionů eur (16,6 miliardy korun) kvůli ztrátám na výběru mýtného.
„Již pět let nebylo téma projektů PPP v parlamentu projednáváno. Chceme mít jistotu, že rizika podobného druhu se nebudou opakovat,“ řekl na začátku září šéf výboru pro dopravu Martin Burkert z SPD.
Samotný ministr nechtěl situaci komentovat kvůli probíhajícímu právnímu sporu.
Mýtné na 30 let
Úsek dálnice A1 je jedním ze čtyř pilotních projektů ministerstva dopravy na bázi PPP. Firma má smlouvu s vládou, že dálnici bude udržovat po 30 let a bude na ní moci vybírat mýtné. To v současné době platí nákladní vozy. Výstavba začala v listopadu 2008 a skončila v říjnu 2012.
Dálnice je napojena na kontejnerovou dopravu, která je závislá na objemu zboží ze zámoří. I proto byla považována za perspektivní a vhodnou k tomuto modelu financování.
Příjmy z mýtného jsou ale nižší, než společnost původně předpokládala. Podepsaly se na tom i důsledky finanční krize, kdy zisky z mýtného nebyly podle propočtu firmy o 20 procent vyšší, ale naopak o pětinu nižší.
Proto se firma A1 Mobil dostala do finančních potíží, už v roce 2015 musela s bankami řešit konsolidaci dluhu.
Náhrady škody za stovky milionů eur
Firma se proto také pokusila změnit smlouvu s vládou, což jí mělo zajistit vyšší výnosy. Ke změně ale nedošlo, a tak na konci srpna 2017 německou vládu zažalovala o náhradu škody ve výši 640 milionů eur. Jinak společnosti do konce roku hrozí bankrot.
Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung mohou pohledávky vůči německému státu dosáhnout výše 787 milionů eur.
Deník Berliner Zeitung upozornil, že finanční problémy řeší ministerstvo dopravy s firmou už od roku 2013. Šéf resortu dopravy Dobrindt však popírá, že by mu bylo známo cokoli o hrozící platební neschopnosti firmy.
Ministr nás oklamal
Podle poslanců rozpočtového výboru se Dobrindt pouze vykrucoval, když tvrdil, že o vážnosti celého sporu nevěděl. Přitom minimálně několik let musel o finančních problémech firmy vědět, napsal berlínský deník.
PPP projekty v Česku |
S PPP projekty bojuje i Česko. Již několikrát se Ministerstvo dopravy snažilo tímto způsobem výstavbu financovat, ale vždy to skončilo nezdarem. Aktuálně by mělo pomocí PPP dojít ke stavbě 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Letos ministerstvo vybralo poradce, který má státu pomoci s výběrem koncesionáře a realizací projektu PPP. Pokud tento výběr proběhne zdárně, měla by stavba začít v roce 2019. Po ukončení stavby by vítězná firma dostala zřejmě na 25 či 30 let do správy a údržby těchto nových 32 kilometrů a dalších 16 kilometrů, jež se dnes už staví nebo jsou v provozu. Koncesionář by tak spravoval celý úsek od Skalky u Příbrami po mimoúrovňové křížení Krašovice u Písku. Podle Hospodářských novin jsou náklady na výstavbu odhadovány na cca 7 miliard korun, celkové náklady i za provoz by pak měly činit zhruba 25 miliard. Ročně by si pak koncesionář „vydělal“ zhruba 900 milionů korun, přičemž by na svoje náklady zajišťoval údržbu, provoz i opravy. |
„Je nestoudné, jak s námi ministerstvo v parlamentu jednalo. Ministr nás záměrně oklamal,“ zlobil se zástupce Zelených Sven-Christian Kindler.
Státní sekretář ministerstva Enak Ferleman z CDU přiznal, že už na přelomu let 2013 a 2014 bylo velmi pravděpodobné, že projekt PPP finančně selže. Padala rovněž slova o insolvenci.
V době před volbami se ale z celé věci stala politická záležitost, opozice žádala ukončení veškerých projektů PPP v dopravní infrastruktuře. Hlavními kritiky jsou zástupci Zelených, podle nichž by měly být projekty tohoto typu pozastaveny.
Přitom ministerstvo uvažuje o dalších. Ještě v červnu 2017 úřadující ministr prosazoval návrh zákona, který měl zjednodušit privatizaci německých dálnic, i když už věděl o problémech pilotního projektu na dálnici A1.
Ekonomická výhodnost?
Zastánci projektů PPP hájí jejich ekonomickou výhodnost a rychlou variantu financování.
Kritici ale tvrdí, že to je naopak. „Často jsou takové projekty nakonec dražší, než kdyby je financoval stát,“ upozornil Martin Burkert z SPD.
Projektům je často vyčítána neprůhlednost. Například i znění smluv mezi A1 Mobil a státem je tajné. Jeden z úředníků v Dolním Sasku uvedl, že lidé z ministerstva pouze uvedli, že smlouva je platná 30 let.
I když sama spolková země už nechtěla vydávat další peníze na tento projekt, ministerstvo dopravy prostředky uvolnilo.
„Chtěli zabránit tomu, aby se něco o problémech nedostalo ven. Aby se projekt PPP nedostal do titulků novin,“ řekl Berliner Zeitung jeden z úředníků zodpovědných za dopravu v Dolním Sasku, kudy dálnice vede. Projekt kritizoval i dolnosaský ministr dopravy Olaf Lies z SPD.
Privatizace dálnic se odkládá?
Nyní po volbách zůstává otázkou, zda bude privatizace dálnic v Německu pokračovat. Investice do infrastruktury jsou v Německu podle Evropské komise nízké a nestačí na obnovu současného stavu.
Navíc bude zajímavé sledovat, jak se na projektech PPP projeví povolební vyjednávání Angely Merkelové z CSU s dalšími stranami. Zejména bude zajímavé sledovat německé Zelené, kteří pravděpodobně budou vládní stranou.
V Evropě PPP použili také Slováci, kteří takto postavili zhruba 50 kilometrů rychlostní silnice.