Varování pro Česko? Privatizaci výstavby dálnice v Německu hrozí fiasko

I jinak bohatí Němci se snaží šetřit na infrastruktuře. Finanční náročnost výstavby nových dálnic v Německu mělo snížit využití modelu financování pomocí tzv. PPP.

Pilotní projekt německého ministerstva dopravy ale skončil fiaskem. Konsorcium A1 Mobil sice postavilo úsek dálnice mezi Brémami a Hamburkem, který měří 72 kilometrů, nyní však firma stojí před krachem.

Poslední ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU byl před volbami kvůli tomu pod velkým tlakem. Jeho úřad musel v německém parlamentu vysvětlovat, proč o situaci nebyli poslanci informováni dříve.

Společnost žaluje německou vládu o 640 milionů eur (16,6 miliardy korun) kvůli ztrátám na výběru mýtného.

„Již pět let nebylo téma projektů PPP v parlamentu projednáváno. Chceme mít jistotu, že rizika podobného druhu se nebudou opakovat,“ řekl na začátku září šéf výboru pro dopravu Martin Burkert z SPD.

Samotný ministr nechtěl situaci komentovat kvůli probíhajícímu právnímu sporu.

Mýtné na 30 let

Úsek dálnice A1 je jedním ze čtyř pilotních projektů ministerstva dopravy na bázi PPP. Firma má smlouvu s vládou, že dálnici bude udržovat po 30 let a bude na ní moci vybírat mýtné. To v současné době platí nákladní vozy. Výstavba začala v listopadu 2008 a skončila v říjnu 2012.

Dálnice je napojena na kontejnerovou dopravu, která je závislá na objemu zboží ze zámoří. I proto byla považována za perspektivní a vhodnou k tomuto modelu financování.

Příjmy z mýtného jsou ale nižší, než společnost původně předpokládala. Podepsaly se na tom i důsledky finanční krize, kdy zisky z mýtného nebyly podle propočtu firmy o 20 procent vyšší, ale naopak o pětinu nižší.

Proto se firma A1 Mobil dostala do finančních potíží, už v roce 2015 musela s bankami řešit konsolidaci dluhu.

Náhrady škody za stovky milionů eur

Firma se proto také pokusila změnit smlouvu s vládou, což jí mělo zajistit vyšší výnosy. Ke změně ale nedošlo, a tak na konci srpna 2017 německou vládu zažalovala o náhradu škody ve výši 640 milionů eur. Jinak společnosti do konce roku hrozí bankrot.

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung mohou pohledávky vůči německému státu dosáhnout výše 787 milionů eur.

Deník Berliner Zeitung upozornil, že finanční problémy řeší ministerstvo dopravy s firmou už od roku 2013. Šéf resortu dopravy Dobrindt však popírá, že by mu bylo známo cokoli o hrozící platební neschopnosti firmy.

Ministr nás oklamal

Podle poslanců rozpočtového výboru se Dobrindt pouze vykrucoval, když tvrdil, že o vážnosti celého sporu nevěděl. Přitom minimálně několik let musel o finančních problémech firmy vědět, napsal berlínský deník.

„Je nestoudné, jak s námi ministerstvo v parlamentu jednalo. Ministr nás záměrně oklamal,“ zlobil se zástupce Zelených Sven-Christian Kindler.

Státní sekretář ministerstva Enak Ferleman z CDU přiznal, že už na přelomu let 2013 a 2014 bylo velmi pravděpodobné, že projekt PPP finančně selže. Padala rovněž slova o insolvenci.

V době před volbami se ale z celé věci stala politická záležitost, opozice žádala ukončení veškerých projektů PPP v dopravní infrastruktuře. Hlavními kritiky jsou zástupci Zelených, podle nichž by měly být projekty tohoto typu pozastaveny.

Přitom ministerstvo uvažuje o dalších. Ještě v červnu 2017 úřadující ministr prosazoval návrh zákona, který měl zjednodušit privatizaci německých dálnic, i když už věděl o problémech pilotního projektu na dálnici A1.

Ekonomická výhodnost?

Zastánci projektů PPP hájí jejich ekonomickou výhodnost a rychlou variantu financování.

Kritici ale tvrdí, že to je naopak. „Často jsou takové projekty nakonec dražší, než kdyby je financoval stát,“ upozornil Martin Burkert z SPD.

Projektům je často vyčítána neprůhlednost. Například i znění smluv mezi A1 Mobil a státem je tajné. Jeden z úředníků v Dolním Sasku uvedl, že lidé z ministerstva pouze uvedli, že smlouva je platná 30 let.

I když sama spolková země už nechtěla vydávat další peníze na tento projekt, ministerstvo dopravy prostředky uvolnilo.

„Chtěli zabránit tomu, aby se něco o problémech nedostalo ven. Aby se projekt PPP nedostal do titulků novin,“ řekl Berliner Zeitung jeden z úředníků zodpovědných za dopravu v Dolním Sasku, kudy dálnice vede. Projekt kritizoval i dolnosaský ministr dopravy Olaf Lies z SPD.

Privatizace dálnic se odkládá?

Nyní po volbách zůstává otázkou, zda bude privatizace dálnic v Německu pokračovat. Investice do infrastruktury jsou v Německu podle Evropské komise nízké a nestačí na obnovu současného stavu.

Navíc bude zajímavé sledovat, jak se na projektech PPP projeví povolební vyjednávání Angely Merkelové z CSU s dalšími stranami. Zejména bude zajímavé sledovat německé Zelené, kteří pravděpodobně budou vládní stranou.

V Evropě PPP použili také Slováci, kteří takto postavili zhruba 50 kilometrů rychlostní silnice.