Mohlo by vás také zajímat
Invesco: Proč byla nedávná korekce trhu možná přehnanou reakcí
Kristina Hooper 15. srpna 2024Masivní výprodej na akciových trzích, ke kterému došlo minulé pondělí, se do konce týdne podařilo výrazně zvrátit. Zde je několik…
Zděšení na trzích. Akcie zachvátily výprodeje pod vidinou nástupu recese v USA
Štěpán Křeček 5. srpna 2024Akcie po celém světě se dostaly pod tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším…
Opatrná ČNB; pozvolné ožívání české ekonomiky a schodek rozpočtu na dosah 200 miliard korun aneb souhrn ekonomických událostí 31. týdne 2024
Libor Akrman 2. srpna 2024Záplava firemních výsledků (Microsoft, Apple, Meta, KB, Česká spořitelna atd.); ČNB snížila sazby o 0,25 %; schodek rozpočtu je zase…
- KOMENTÁŘ
Tržní socialismus v praxi: Kdybychom „znásilnili“ trh jako Fed, pomoc Smartwings už by byla na světě
V Americe by aerolinky Smartwings nejspíše zachránili. I díky záchrannému programu, na němž se podílí centrální banka Fed. Ta teď pomáhá zajistit kapitál skoro 140 čínským firmám, jež se obchodují na burzách v USA. Podívejte se blíže na to, jak funguje americký „tržní socialismus“.
Zvažovaná státní pomoc české vlády aerolinkám Smartwings vyvolala vzrušené diskuse nejen mezi ekonomy. Samozřejmě, je to socialismus. Ale buďme principiální: buďme socialističtí vůči všem, anebo kapitalisticky nedejme nikomu nic.
Smartwings mají smůlu, že nejsou americká společnost. Státní pomoci by se totiž v USA dočkaly mnohem spíše než u nás.
Fed vykoupí dluhopisy |
Americká centrální banka (Fed) 15. června oznámila, že začne kupovat firemní dluhopisy v rámci svého programu mimořádných půjček (SMCCF). Zatím skrze něj nakupoval pouze burzovně obchodované fondy (ETF). Fed také poprvé uvedl, jakým způsobem hodlá svou nákupní strategii implementovat. Bude sledovat diverzifikovaný tržní index amerických firemních dluhopisů vytvořený výslovně pro tento účel. SMCCF je jedním z devíti programů pro poskytování nouzových půjček, které Fed zveřejnil od poloviny března a jehož cílem je omezit škody způsobené pandemií v americkém hospodářství. S kapacitou 250 miliard USD doposud investoval asi 5,5 miliardy USD do ETF, které nakupují podnikové dluhopisy. Zdroj: Patria Finance / Bloomberg |
Zvláště poté, co americká centrální banka Fed od půle června začala na sekundárním trhu odkupovat i jednotlivé podnikové dluhopisy. Zní to nevinně, ale jde o přelomovou věc.
Varianta i pro ČNB?
Zmíněný program Fedu lze totiž přiblížit následující analogií, hypotetickým přenesením do českého kontextu.
Představme si, že by Česká národní banka (ČNB) slíbila, že pokud nikdo jiný Smartwings nepůjčí, zajistí peníze sama. Nikým nevolení úředníci – říkají si centrální bankéři – by pak klidně ty peníze zajistili.
Peníze, které by si vytiskli. A že Američané nyní tisknou jako o život. Za poslední tři měsíce narostla bilance Fedu zhruba o 2 500 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů, tj. necelých 60 bilionů korun, pozn. red.).
Pro srovnání, za prvních 95 let existence Fedu narostla asi jen o 800 miliard dolarů. Tempo růstu bilance Fedu odráží hlavně právě intenzitu jeho „tisknutí“.
GRAF: Vývoj bilance americké centrální banky Fed
Za posledních 25 let, v mil. USD
Zdroj: tradingeconomics.com
Zdání, že se něco děje
Tyto nově vytištěné stovky miliard dolarů neputují přímo do oběhu. Fed za ně nakupuje hlavně dluhopisy americké vlády nebo cenné papíry navázané na hypoteční trh.
A nyní tedy také jednotlivé dluhopisy amerických podniků. Nenakupuje však na primárním trhu, tj. přímo od firem a podniků. Nakupuje „jen“ takové podnikové dluhopisy, které už předtím musel koupit nějaký tržní hráč – třeba obchodní banka – od původního emitenta, tedy konkrétního podniku či firmy.
Tím se udržuje zdání, že spontánní trh je stále stěžejním hybatelem děje. To je však alibismus. Je jasné, že pokud by Fed nebyl svolný k nákupu na sekundárním trhu, bude menší poptávka. Pokud by byla vůbec nějaká – i po dluhopisech na trhu primárním, takže mnohé firmy budou krachovat, neboť jim nikdo nepůjčí.
VÍCE K TÉMATU:
Měl by se stát zaručit za úvěr pro leteckou společnost Smartwings? Názory se různí
Peníze z vrtulníku jako nekonečná munice centrálních bank pro příští krizi
Aby banky půjčovaly
Ostatně toto už ani nikdo nezastírá: klíčovým cílem nového opatření Fedu je, aby obchodní banky podnikům ochotněji půjčovaly. Lze to ale vidět právě tak, že jim ve skutečnosti půjčuje Fed.
Peníze totiž nejsou nijak „omašličkované“. Jednotlivé obchodní banky vytvářejí nové peníze, kdykoli poskytnou nový úvěr. A jestliže by tyto peníze nikdy nevznikly a nebyly půjčeny, nebýt ochoty Fedu podnikový dluh odkupovat, je to ve výsledku Fed, kdo podnikům peníze zajišťuje.
Byť zprostředkovaně, skrze jiné, už tržní hráče. Tak jako tak jde o „znásilnění“ trhu. To proto, že tržní hráči by své peníze za současné situace sami o sobě mnohdy nikdy nepůjčili. Když však mají za zády tiskárnu dolarů Fed, o němž vědí, že ten či onen podnik či firmu prostě padnout nenechá, jistě rády půjčí.
Banky jako klíčoví hráči
V principu se tak situace v USA neliší od možného zachraňování Smartwings. Česko pochopitelně nemá tak rozvinutý kapitálový trh jako USA. Mnohem významnější roli při financování podniků tu hrají banky. Tak jako v řadě jiných evropských zemí.
Pokud by tedy Smartwings byly americká firma, třeba právě od minulého týdne by jejich dluh „garantovala“ americká centrální banka, tedy de facto stát jménem USA. Fed by byl totiž připraven jej odkoupit či by jej už rovnou odkupoval.
Tím by vlastně bankám či dalším tržním hráčům říkal, že nad Smartwings drží ochrannou ruku, takže jim tedy mohou bez velkých obav půjčovat.
Činil by tak bez ohledu na to, jak příznivé či nepříznivé vyhlídky před sebou Smartwings mají, až se ekonomika opět naplno rozjede.
Co tedy s poločínskými Smartwings?
Jak se to principiálně liší od potenciální situace u nás, kdyby svojí garancí vláda bankám vzkázala, že také drží nad Smartwings ochrannou ruku?
Kritici záchrany Smartwings poukazují na to, že je společnost takřka z poloviny vlastněna čínským kapitálem. Proč by měla česká vláda zachraňovat firmu takřka z poloviny čínskou?
Nabízí se opět americká paralela. Na amerických burzách se obchoduje skoro 140 čínských firem. Nikoli jen menšinově spoluvlastněných čínským kapitálem, ale přímo většinově čínských. Včetně obra Alibaby, jehož vstup na burzu byl jedním z největších v dějinách.
Zrovna před několika dny vzbudilo poprask to, že převážně drobní investoři přihráli v přepočtu skoro 90 miliard korun jedné z čínských firem obchodovaných v USA, FanDD, jen proto, že její název nápadně připomíná akronym FAANG.
Podstatná část expertů takové jednání investorů přičítá právě extrémně expanzivní měnové politice Fedu, která podněcuje investice právě i do čínských akcií obchodovaných v USA. Takže kdyby byly Smartwings americkou firmou, byť spoluvlastněnou čínským kapitálem, politika Fedu by jim výrazně pomáhala a poskytovala dodatečný kapitál.
Americká „garance“ kapitálu
Centrální banka USA čínským firmám obchodovaným na burzách v USA i letošním vytištěním zhruba 2 500 miliard dolarů v důsledku poskytuje „garanci,“ aby snáze získaly další kapitál.
Tuto „garanci“ zaplatí řadový Američan, třeba dražším bydlením. Expanzivní měnová politika prokazatelně způsobuje růst cen nemovitostí a jejich obtížnější dostupnost.
Ano, Trumpova administrativa se nyní snaží prosadit legislativu, která by vstup čínských firem na americké burzy omezila či znemožnila a z burz by je vystrnadila. Ale proti tomu se zvedá vlna kritiky jak z Wall Streetu, tak z akademických kruhů, například z Harvard Law School.
Zatím se tak s čínskými firmami na amerických burzách čile obchoduje a Číňané si na americký kapitálový trh čile chodí pro kapitál, který jim mocně pomáhá zajistit americká centrální banka.
Socialismus? Jistě, tržní monetarismus
Je to socialismus? Je. Americká centrální banka v rámci řešení koronakrize z velké části přejala doktrínu jménem tržní monetarismus. Její stoupenci míní, že – zjednodušeně řečeno – během ekonomického propadu má především centrální banka do hospodářství uměle doplňovat peníze, vytvářet „peněžní iluzi“. Doplňovat peníze, které se v něm přestaly otáčet.
Recesi lze dle tržních monetaristů zmírnit či vyhladit právě tak, že se prostřednictvím „peněžní iluze“ zamezí poklesu objemu celkových výdajů a útrat v ekonomice. Když výdaje kvůli krizi či vypnutí ekonomiky neuskutečňuje soukromý sektor, musí jej prostě zastoupit ideálně právě centrální banka vydávající peníze třeba právě za podnikové dluhopisy.
Případnějším pojmenováním tržního monetarismu je monetární socialismus. To proto, že „peněžní iluze“ zastírá a rozmazává, které firmy mají přežít a které ne. Ve výsledku vzniká trh, kde nikdo nekrachuje.
Krachují krachy, nikdo jiný. Během koronakrize však něco takového má své opodstatnění, neboť tato krize není běžnou tržní krizí. Vyvolal ji stát tím, že celkem fungující trh vypnul, byť ze zdravotních důvodů. Měřme ale pak všem stejným metrem.
Musíme si pomáhat. Skutečně?
Ostatně, vždyť tak se konsenzus na začátku koronakrize ustavil i v Česku. Říkalo se přece, i v převážné většině odborných ekonomických kruhů, že je třeba adekvátně pomoci maximálnímu počtu ekonomických hráčů, od živnostníka po velké firmy.
Svým způsobem bylo toto „socialistické“ řešení jediné principiální. Samozřejmě vedle toho „kapitalistického“, tedy že stát v pandemii ekonomicky nepomůže vůbec nikomu a ponechá všechny – živnostníky, zaměstnance, domácnosti i podniky – zcela jejich osudu.
Když však jde o Smartwings, náhle se na toto zapomíná. Náhle se mnozí dosavadní „socialisté“ stávají „kapitalisty“. To není konzistentní. Buďme po celou dobu koronakrize buď „socialisty“, jako jimi jsou teď ještě více i v USA, anebo „kapitalisty“.
Pokud chceme být „kapitalisty“, dobrá, pak ale kritizujme jakoukoli pomoc od státu, nejen tu potenciálně adresovanou Smartwings, ale i tu pro OSVČ, hospodského či kurzarbeit pro dělníka z automobilky.
Tak jistěže. Stát neměl pomáhat NIKOMU.
Protože to jednak je nesystémové, jednak nevíme, zda šlo o zdravou firmu (dostane státní pomoc, ale za 4 měsíce stejně krachne a lidi propustí) a jednak tu pomoc zaplatí asi kdo? Politici budou o víkendech chodit na brigády, aby si na to velkorysé rozdávání (kupování hlasů) vydělali? Ne, zaplatíme to my všichni. Od zdravotních sester po důchodce. Zaplatíme to ve vyšší inflaci, ve vyšších daních, v tom, že nebude na valorizace penzí, atd…
Pokud stát chtěl pomoct, mohl to udělat kapitalisticky: snížit daně, odsunout nejen platby soc. a zdrav pojistného, ale třeba i odvody DPH. Mohl samozřejmě omezit byrokracii a regulace. To vše by ekonomice pomohlo a to ZDRAVÝM (neumělým, nesocialistickým) ZPŮSOBEM. Jenže to je politikům cizí. Byrokracii a regulace milují. A hlasy si rádi kupují za cizí peníze.