Mohlo by vás také zajímat
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
Google bude bez Chromu?; ve VW se čekají bouře a EDF se odvolává u ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 22. listopadu 2024Pozor na AI, varuje ECB; MMR dostalo pokutu za zpackanou digitalizaci; EDF podala rozklad u ÚOHS; prezidentu Pavlovi e nezdá…
- KOMENTÁŘ
Do souboje o nejhodnotnější firmu poblíž bilionové hranice se vrací Microsoft
Už je tomu více než 40 let, co Bill Gates a Paul Allen založili Microsoft. Přestože již ani jeden ve firmě dávno nepůsobí, technologický kolos vzkvétá. Co za tím stojí a co vzestupu historicky předcházelo, najdete v obsáhlé analýze.
Hra o to, která firma svojí hodnotou jako první pokoří bájnou hranici bilionu dolarů, se v posledních týdnech znovu naplno rozhořela. Zatímco ještě donedávna viděli všichni jako jasného favorita americký Apple, nyní se zdá, že bude mít těžkého soupeře.
Tím by měl být další americký gigant Microsoft, jehož tržní hodnota se začátkem prázdnin vyšplhala už k 800 miliardám dolarů. Navíc si na pokoření rekordní hranice brousí zuby také společnosti Amazon a Alphabet (Google).
GRAF: Vývoj akcií Microsoftu
Od vstupu na burzu v roce 1986 až do současnosti, v USD
Zdroj: TradingView
Pojďme se ale blíže podívat, co stojí za současným vzepětím Microsoftu, který na konci fiskálního roku 2017 měl zhruba 124 000 zaměstnanců, z nichž 73 000 bylo v USA a zbytek po světě.
Top 5 nejhodnotnějších firem světa |
Hodnota představuje tržní kapitalizaci společnosti k 17. červenci 2018. |
Pohled do historie
Nejprve je třeba podívat se do prehistorie firmy. Společnost založili v roce 1975 Bill Gates a Paul Allen. Jednalo se údajně o spontánní nápad, který vznikl v reakci na představení minipočítače Altair 8800 s mikroprocesorem Intel 8080 od společnosti MITS.
Tento počítač měl jeden závažný nedostatek. Neexistoval pro něj jednoduchý a využitelný software. To přivedlo Gatese a Allena, kteří oba měli zálibu v programování, na myšlenku vytvoření upravené verze jazyka BASIC pro Altair.
Gates s Allenem se přesunuli do města Albuquerque v Novém Mexiku, kde sídlilo ústředí společnosti MITS, a zde 5. září 1975 založili Micro-Soft, společnost zaměřenou na vývoj softwaru. Tím se začala psát již více než čtyřicetiletá historie technologického gigantu.
Klíčová smlouva s IBM
Největší úspěch Microsoftu přišel v roce 1980, kdy s jeho zakladateli podepsala společnost IBM smlouvu na nový systém pro osobní počítače. IBM se přitom zavázala platit Microsoftu zhruba 60 dolarů z každého prodaného kusu, aniž by si nárokovala vlastnická práva na dotyčný software.
Jednalo se o software MS-DOS, díky kterému se Microsoft stal lídrem softwarového trhu a prorazil do celého světa. Už během počátku osmdesátých let se MS-DOS rozšířil na zhruba 80 procent všech vyrobených osobních počítačů ve světě.
Microsoft dál expandoval až neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1985 se začal prodávat Windows 1.0, nadstavba jeho operačního systému. V té době se Microsoft přestěhoval do současného sídla v Redmondu a měl již více než tisíc zaměstnanců. Když poté v roce 1986 společnost vstoupila na burzu, stali se ze zakladatelů miliardáři.
V roce 1995 se s mohutnou reklamní podporou začaly prodávat Windows 95, které zaznamenaly závratný úspěch po celém světě. Za první půlrok se prodalo sedm milionů kopií. Reklamní kampaň byla údajně natolik povedená, že si krabici s Windows 95 dokonce kupovali i lidé, kteří nevlastnili počítač.
Gatesovo žezlo následovníkům
Další milník přišel v roce 2000, kdy Bill Gates odstoupil z pozice šéfa Microsoftu, kam nastoupil jeho kamarád z vysoké školy Steve Ballmer, který pracoval v Microsoftu od roku 1980.
Jedním z důvodů, proč Gates opustil svou pozici, byla i žaloba ze strany Spojených států kvůli porušování antimonopolních zákonů. Microsoftu v té době hrozilo rozdělení, nakonec však spor vyhrál. Antimonopolní spor s EU o dekádu později ale již Microsoft prohrál a musel zaplatit pokutu ve výši přes půl miliardy eur.
Zajímavostí je, že se Ballmer stal teprve druhým dolarovým miliardářem na světě na základě akciových opcí, které obdržel jako zaměstnanec společnosti, v níž nebyl ani zakladatelem, ani příbuzným zakladatele. Gates se začal pomalu stahovat do ústraní.
Ballmer, přestože byl schopným ředitelem, měl podle kritiků jeden hlavní nedostatek. Chyběla mu vize a Microsoft tak začal postupně ztrácet na své největší konkurenty – Apple, Amazon, Google a další.
Internet: hrozba, nebo příležitost?
Největší hrozbou pro dominantní postavení Microsoftu se ukázal sílící vliv internetu a s ním spojených technologií. Microsoft význam internetu zpočátku velmi podcenil a v první polovině devadesátých let jej bezmála ignoroval.
Když Gatesovi a jeho týmu došlo, že jim „ujíždí vlak“, začali se tomuto segmentu výrazně věnovat, spustili kolekci internetových služeb Microsoft Network (MSN) a postupně představili klíčové internetové technologie.
Mnoho jich bylo převzatých od jiných společností, ale díky své velikosti je Microsoft prosadil nejvýrazněji a podařilo se mu tak v té době vyhrávat „válku prohlížečů“. V roce 1995 uvedl na trh Internet Explorer, jehož přítomnost v počítačích po celém světě dosahovala až 90 procent.
Klasické počítače ano, či ne?
Nástup Googlu a razantní rozjezd jeho vyhledávače a internetových služeb nastolil otázku, zda vůbec bude v budoucnosti potřeba operační systém desktopového typu, na kterém Microsoft vyrostl. Zda jej nevystřídá sofistikovaná internetová technologie, jež nabídne webový operační systém, slučující vymoženosti běžného operačního systému a webových technologií.
Microsoft na tuto hrozbu reagoval například nabídkou 44,6 miliardy dolarů za společnost Yahoo!. Microsoft by díky akvizici navýšil svůj podíl v internetových službách (kromě vyhledávání, kterému dominoval Google).
Nabídka Microsoftu byla o 62 procent vyšší než tehdejší cena akcií Yahoo!. Představenstvo ale nabídku překvapivě odmítlo. To se následně ukázalo jako chyba, když bylo Yahoo! postupně převálcováno Googlem. Nakonec od Yahoo! internetové aktivity koupil v roce 2016 Verizon pouze za 4,4 miliardy dolarů a z původně internetového giganta se stala investiční společnost, jejímž hlavním majetkem je zhruba 15procentní podíl v čínském gigantu Alibaba.
Odpovědí Microsoftu na internetové služby od Googlu je nakonec Windows Live. Ten umožňuje propojit PC s webovými aplikacemi (fotografie, blog, e-mail, kontakty).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jeff Bezos po skalpu Microsoftu dal na frak i Googlu
Může etika zabrzdit nástup umělé inteligence do našeho světa?
Tencent: 6. největší společnost světa, o které jste asi neslyšeli
Tři pilíře byznysu
V roce 2014 vystřídal Balmera v čele Microsoftu Ind Satya Nadella, který posunul firmu až k dnešní rekordní valuaci. Právě on je považován za strůjce současného byznysového úspěchu Microsoftu.
Jak uvádí třeba server 247wallst.com, zatímco se Ballmer pokoušel dohnat konkurenci na poli mobilních telefonů akvizicí Nokie, Nadella se zaměřil na „pokrokovější trendy“: cloud a umělou inteligenci.
Podnikání společnosti v současné době stojí na třech hlavních segmentech.
1. Produktivita a byznys procesy (Productivity and Business Processes)
Tento segment zahrnuje produkty a služby v oblasti produktivity, komunikace a informačních služeb, které pokrývají celou řadu zařízení a platforem.
Primárně se jedná o programy Microsoft Office, respektive Microsoft 365 jako ucelené řešení pro organizace, tedy pro komerční, ale i osobní použití, Skype, Outlook.com, OneDrive, LinkedIn, Dynamics. Nově k nim nedávno přibylo rozšíření Microsoft Teams.
Jako konkurenci v tomto segmentu Microsoft uvádí především Apple, Google, IBM, Cisco Systems, Facebook, Oracle a SAP.
2. Cloud (Intelligent Cloud)
Segment zahrnující veřejné, soukromé i hybridní serverové produkty a cloudové služby. Jedná se o serverové produkty navržené k tomu, aby IT profesionálové, vývojáři a jejich systémy byly produktivnější a efektivnější. Primárně se jedná o Microsoft SQL Server, Windows Server, Visual Studio, System Center a Azure.
Serverový software je integrovaná serverová infrastruktura a middleware určený k podpoře softwarových aplikací postavených na operačním systému Windows Server.
Azure od Microsoftu je škálovatelná cloudová platforma s výpočetní technikou, sítí, úložištěm, databází a správou, spolu s pokročilými službami, jako je analytika, a komplexními řešeními, jako je Enterprise Mobility Suite. Dále podnikové služby včetně služeb Premier Support Services a Microsoft Consulting Services.
Hlavní konkurencí jsou v tomto segmentu vertikálně integrovaní výrobci počítačů, jako jsou Hewlett-Packard nebo IBM, a Oracle se svým softwarem.
3. Osobní počítače (More Personal Computing)
Tento segment se skládá z produktů a služeb zaměřených na harmonizaci zájmů koncových uživatelů, vývojářů a IT profesionálů ve všech zařízeních. Jde především o nejznámější produkt Microsoftu Windows.
Dále sem spadají další zařízení a příslušenství pro PC. V tomto segmentu je také zahrnuta herní divize Microsoftu. Jedná se o Xbox hardware, Xbox software a služby. A v neposlední řadě i o tablety Surface, jejichž odlehčenou verzi s přídavkem Go představila firma začátkem července.
Hlavní konkurencí jsou alternativní platformy či zařízení od Applu nebo Googlu. V herní oblasti se jedná především o Sony nebo Nintendo.
Kromě toho Microsoft významně investuje do výzkumu a vývoje. Jen ve fiskálním roce 2017 (končící 30. června 2017) do této oblasti dal 13 miliard dolarů, což představovalo 14 procent tržeb. To byl stejný podíl jako o rok dříve, byť v absolutní částce šlo „jen“ o 12 miliard dolarů.
TABULKA: Vývoj finančních ukazatelů Microsoftu
Za poslední tři roky, finanční údaje jsou v USD.
Zdroj: výroční zprávy Microsoftu
Důležitá aktiva
I když tržní hodnotou zatím Microsoft dlouhodobě spíše ztrácí na své hlavní konkurenty Alphabet (mateřská společnost Googlu) a Apple, velikostí aktiv si drží druhou příčku.
Co se týče ostatních ukazatelů, jedná se o průměrnou společnost z technologického odvětví.
TABULKA: Srovnání ukazatelů Microsoftu s hlavními konkurenty
Zdroj: Comsense, výroční zprávy společností
Do budoucna se Microsoft zaměřuje především na cloudová řešení a s tím spojené služby. Chce také rozšiřovat svoji platformu Windows na co největší počet již existujících, ale také vznikajících zařízení a pracovat na jejich vývoji.
Také se snaží nadále co nejvíce prosadit ve videoherním průmyslu. Svědčí o tom nová nejvýkonnější konzole světa Xbox One X. A v posledních dnech se na technologických serverech objevily „zaručené informace“ o tom, že firma chystá znovu nástup na trh smartphonů, přičemž ale nyní by neměla sázet na vlastní mobilní operační systém, ale novinka by měla „běhat“ na Androidu.
Pokrokové trendy
V neposlední řadě se Microsoft angažuje ve vývoji umělé inteligence, která má pomoci s porozuměním zákazníkových potřeb a zlepšením komunikace.
Microsoft také provozuje Microsoft Research. Jedná se o jednu z největších organizací na světě, která se zaměřuje na výzkum v IT sektoru a spolupracuje s prestižními univerzitami nejen v USA.
Jednou z uvažovaných technologií, o kterých v Redmondu už nějaký čas sní, je například ovládání počítače pohybem ruky a prstů v prostoru. Uvidíme tedy, kam bude Microsoft posouvat hranice. A nejen on, závod o překonání bilionové hranice jede na plný plyn.