Proti proudu peněžního trendu? Bez hotovosti se zatím zřejmě neobejdeme

S názory, že hotovost je již záležitostí minulosti, se můžeme setkat často. Nahrává tomu rychlý vývoj technologií i nástup celé řady alternativních platebních metod a digitálních finančních služeb.

Na první pohled se zdá být logické, že v návaznosti na digitální rozvoj by měla paralelně slábnout role hotovosti. Opak je však pravda – hotovost stále posiluje a nic nenasvědčuje tomu, že se bez ní zcela obejdeme.

Hned na úvod můžeme zmínit jeden příklad z České republiky, který se týká výroby oběžných mincí. Těch Česká mincovna pro Českou národní banku s ročníkem 2020 vyrazila přes 100 milionů. „V porovnání s rokem 2019, kdy byl objem přibližně 141 milionů, se sice jedná o menší hodnotu, ale jasným důvodem je omezení cestování v roce 2020 a s tím spojený odliv mincí v kapsách zahraničních turistů,“ vysvětlil Michal Drtina, ředitel České mincovny.

Nicméně zpět k otázce, zda se lidé bez hotovosti obejdou, či ne. Výkonný ředitel Pařížské mincovny Marc Schwartz představil v nedávné době spolu se svým spolupracovníkem Yannisem Messaouiem dokument, který má redakce Peak.cz k dispozici a který obsahuje čtyři jasné argumenty, proč je hotovost v dnešní době tolik potřebná.

Poptávka po hotovosti roste

Prvním argumentem je pouhý fakt, že objem mincí a bankovek v oběhu má neustále rostoucí trend. (Podle odhadů zveřejněných na serveru RankRed.com je na světě v oběhu zhruba 37 bilionů dolarů, pozn. red.) Poptávku po hotovosti lze totiž jednoduše měřit na základě hodnoty mincí a bankovek v oběhu nebo na poměru hodnoty hotovosti vůči HDP.

Oba ukazatele jasně potvrzují, že až na několik výjimek lze po celém světě u hotovosti sledovat vzrůstající tendenci. Na příkladu eura nebo amerického dolaru můžeme v posledních dvou dekádách sledovat každoroční nárůst hotovosti v oběhu o zhruba šest až osm procent. V eurozóně se navíc mezi lety 2006 a 2019 nárůst hotovosti v oběhu více než zdvojnásobil, z 5,1 procenta na 11,1 procenta.

GRAF: Vývoj celkového množství eurobankovek v eurozóně
Od ledna 2002 do ledna 2020, absolutní počet jednotlivých bankovek v milionech kusů. 

Zdroj: Statista.com

Počáteční obavy z oslabení hotovosti s příchodem pandemie onemocnění covid-19 byly taktéž brzy zažehnány a hotovost nakonec v průběhu roku 2020 zaznamenala obrovský růst. O 11 procent v případě eura, a dokonce o 15 procent u amerického dolaru.

Česko jde s trendem

Stejný trend se projevil i v České republice, kterou však výrazně ovlivnil odliv zahraniční klientely. Například počet přenocování zahraničních hostů se ve třetím čtvrtletí roku 2020 meziročně snížil o 68,5 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí pak o 95,7 procenta, a ve druhém dokonce o 96,2 procenta.

„Zmiňovaný dočasný pokles výroby oběžných mincí jedné měny v jednom konkrétním státě, který je v tomto případě způsoben poklesem návštěvnosti České republiky  zahraničními turisty, zcela jistě neznamená pokles významu hotovosti jako platidla,“ dodává Michal Drtina.

Jak ukazují údaje ČNB, množství peněz má i v Česku stoupající tendenci. Celková hodnota všech bankovek a mincí, které jsou v současné době v oběhu (tzv. oběživo), překonala 19. listopadu 2020 poprvé hranici 700 miliard Kč. Tato částka představuje více než 2,6 miliardy kusů bankovek a mincí v oběhu.

GRAF: Vývoj výše oběživa v Česku
Od 8. února 1993 do 19. listopadu 2020, hodnota oběživa v mld. Kč

Zdroj: ČNB

V obchodech se stále platí hotovostí

Druhý důvod se opírá o potřebu hotovosti coby důležitého platebního prostředku. Alternativní možnosti platby jsou stále častější, což má pochopitelně za následek pokles placení pomocí bankovek a mincí.

Největší změnu můžeme sledovat v případě kreditních a debetních karet – hodnota plateb touto metodou se od roku 2000 celosvětově zdvojnásobila.

GRAF: Srovnání počtu platebních karet
Za rok 2016 a odhad k roku 2022, v mld. karet

Zdroj: Global Payments Data Forecast

Globální pandemie přechod k bezhotovostním platbám ještě uspíšila, přesto nebyl dopad natolik zásadní, abychom nyní mohli hotovost považovat za zastaralý platební prostředek.

Data Evropské centrální banky ukazují, že hotovost nadále v rámci eurozóny zůstává primárním platebním prostředkem. V roce 2019 představovala hotovost 73 procent všech plateb v Evropské unii. Na platební karty připadalo pouhých 24 procent.

VÍCE K TÉMATU:

Jak dál s hotovostí? Měli bychom ji už zrušit, nebo ponechat?

Riziko zrušení hotovosti? Všechny peníze budou daněny a pod dohledem

Němci proti proudu? Méně hotovosti prý kriminalitu ani korupci neomezí

Miroslav Lukeš (Mastercard): Fintech přináší pokrok, který ale někdo musí zaplatit

Měnící se paradigma

Třetí příklad nepostradatelnosti hotovosti dokládá případ Švédska coby první země, která se již dříve rozhodla vydat směrem ke zcela bezhotovostní společnosti. V roce 2018 však obrátila svůj kurz a hotovost začala naopak obhajovat.

Evropská centrální banka i Evropská komise tuto změnu uvítaly a zdůraznily důležitost závazku zajistit širokou dostupnost hotovosti. Švédsko sice stále patří mezi země s nejmenším podílem plateb pomocí hotovosti, mince a bankovky ale nakonec jen tak nezruší.

„Výhodou hotovosti coby platebního prostředku je univerzálnost, bezplatnost a snadná použitelnost. Navíc jde o neodolnější platební prostředek, který nevyžaduje žádnou specifickou infrastrukturu, na rozdíl od digitálních plateb, které jsou citlivé na výpadky elektřiny nebo přírodní katastrofy,“ popisují francouzští autoři dokumentu.

Pro některé může být u hotovosti výhodou i určitá svoboda, neboť si nepřejí, aby o každém jejich nákupu měly banky a jiné finanční instituce absolutní přehled.

Digitální měna centrální banky v nedohlednu

V posledních letech se často debatuje o možnosti, že by centrální banky mohly vydávat svoji digitální měnu (CBDC), která by se používala podobně jako komerční digitální peníze, jež každodenně používáme.

Existence této digitální hotovosti je však podmíněna tím, že musí mít stejné výhody jako hotovost. A to není vůbec snadný úkol.

Digitální měna centrální banky rovněž vytváří riziko dezintermediace bankovního systému. Implementace takového řešení prozatím spočívá jen v teoretických rovinách, výzkumech a testování.

V blízké době je tak velmi nepravděpodobné, že by byla digitální měna centrální banky masivně dostupná. Budeme si tedy zatím muset vystačit s fyzickými penězi.

Na přechodu k digitálním platbám, ale…

Aktuální globální krize nepopiratelně urychlila přechod společnosti k digitálním platbám. Pandemie koronaviru však žádný zánik hotovosti nepřinesla. Spíše naopak – zvýšila po ní poptávku.

Můžeme tak pozorovat velký paradox, kdy současně dochází k poklesu plateb pomocí mincí a bankovek i k nárůstu potřeby na hotovost spoléhat.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr