Němci proti proudu? Méně hotovosti prý kriminalitu ani korupci neomezí

Čeká svět demonetizace, tedy konec reálných mincí a bankovek? V některých částech již probíhají reálné kroky, které tento trend podporují. Jinde naopak podobné pokrokové myšlenky narážejí na odpor. Jako třeba v Německu.

Poradci německé ministryně hospodářství Brigitte Zypriesové, jež je členkou sociálnědemokratické strany SPD, nesouhlasí s plány ministerstva financí pod vedením Wolfganga Schäubleho z křesťanskodemokratické CDU.

Schäuble totiž plánuje snížit limit plateb v hotovosti na pět tisíc eur, což odpovídá asi 135 tisícům korun. Na odmítavé stanovisko ministerstva hospodářství upozornil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Zatím v Německu platí limit, stejně jako v celé EU, kdy v hotovosti můžete platit do výše 15 tisíc eur. Jen pro srovnání, v Česku činí limit pro hotovostní operace 270 tisíc korun.

Hotovost je špatná?

Německo není jedinou zemí, kde se diskutuje o omezení hotovosti a limitech pro jednu transakci.

Přestože podle společnosti Mastercard se ve světě uskuteční přes 80 procent všech transakcí v hotovosti, první země již naopak míří do totální „bezhotovosti“.  S podobnými plány se již pár let chlubí například Švédsko nebo Dánsko.

Rozšíření elektronických plateb umožnil zejména platební systém Swish, který převádí peníze i v minimálních částkách, navíc v reálném čase.

V Indii zase vláda Naréndry Módího loni v listopadu zrušila fakticky přes noc 85 procent bankovek s vysokou nominální hodnotou, aby omezila korupci. Země se nejprve propadla do chaosu, s vydáním nových bankovek se ale situace uklidnila.

„Indická vláda byla odměněna vítězstvím ve volbách v části indických států, což lze považovat za referendum o této bezprecedentní akci,“ napsal Harvard Business Review.

Podle studie Mezinárodního měnového fondu k demonetizaci ve světě dochází, i když je pozvolná, a týká se hlavně bankovek s vysokou nominální hodnotou. K tomuto kroku v posledních letech přistoupily i Kanada nebo Singapur.

Omezení hotovostních plateb v celé eurozóně

Vraťme se ale k německé ekonomice, jež je největší v Evropě. Schäuble požaduje omezení hotovostních plateb pro celý prostor eurozóny. V nouzovém případě chce alespoň hranici zavést na německé úrovni.

Na domácí politické scéně, která se chystá na podzimní volby, ale zatím schytal jen slova kritiky. Jak od strany SPD, tak i od domovské CDU v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. CDU většinově odmítá, aby v Německu byla taková hranice zavedena.

Do zářijových voleb jde přitom Merkelové strana s jasným plánem ekonomické prosperity pro všechny.

„Chceme zajistit možnost každému občanovi, aby podle své vlastní vůle také platil hotově, jako nezpochybnitelné možnosti svobodné občanské společnosti,“ uvedla CDU.

Ohroženi budou drobní střadatelé

Poradci německé ministryně hospodářství Brigitte Zypriesové mají proti omezení tři vážné argumenty. Zaprvé upozorňují na náklady pro zavedení omezení hotovostních plateb. Zadruhé podle nich tento krok nelegální činnost a černou ekonomiku stejně neomezí.

A zatřetí by se údajně rozšířil manévrovací prostor pro Evropskou centrální banku (ECB), což se také v Německu mnoha lidem nelíbí.

Kritici ECB zejména upozorňují na současnou politiku nízkých úrokových sazeb. Ty poškozují německé střadatele, ale i bankovní systém.

„Čím déle bude měnová politika ECB držet nulové (nebo téměř nulové) sazby, tím více bude ohrožen finanční sektor,“ varoval ministerský tým Brigitte Zypriesové s tím, že náklady na veškeré nové úvěry se budou při zvýšení úroků zvyšovat.

Neomezovat hotovostní platby

Takzvaná optimální hodnota pro omezení hotovostních plateb se prý nedá určit.

Schäubleho pět tisíc eur je tak jen pokusným nástřelem a nemůže zamezit kriminálnímu jednání.

„Existují legitimní důvody pro to, aby byly umožněny platby v hotovosti i při velkých částkách,“ tvrdí ministerstvo hospodářství.

Jako příklad uvedlo nákup automobilů z druhé ruky. Pak může jít až o pětimístné sumy v eurech, tedy okolo sto tisíc eur, což je přes dva a půl milionu korun.

Hotovost je nezbytná

Celková hodnota eurobankovek v oběhu se odhaduje na více než bilion eur. Přitom ani sama ECB nezpochybňuje důležitost hotovosti v zemích eurozóny.

GRAF: Vývoj hodnoty eurobankovek v oběhu
Od roku 2002 do roku 2016, v miliardách eur

Zdroj: ECB, Statista.com

„I v digitálním věku je hotovost nezbytná pro naši ekonomiku,“ řekl prezident banky Mario Draghi ve Frankfurtu, když nedávno představoval novou podobu padesátieurové bankovky.

Draghi také zmínil, že podle statistik ECB se stále více než tři čtvrtiny plateb uskutečňuje v hotovosti. Zejména v maloobchodu, tedy v obchodech, restauracích, barech, na trzích. Podle objemu peněz hotovostní transakce představují více než polovinu utracených peněz.

Emoce vzbuzuje i evropský záměr omezit vyšší nominální bankovky, tedy hlavně „pětistovku“, jež má pomalu na kahánku.

ECB již oznámila plán, že připravuje nové bankovky v hodnotě 100 a 200 eur, které budou mít lepší bezpečnostní prvky. Termín však podle německého FAZ není zatím určen. Mělo by to být do konce roku 2018, kdy evropská banka přestane vydávat bankovky v nominální hodnotě pěti set eur.