Mohlo by vás také zajímat
České zdravotnictví není připraveno na další krize ani na stárnutí populace, ukazuje analýza
Pavlína Zítková 13. září 2024Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a…
Nečekané riziko pro globální trhy: útoky v Rudém moři zdražují dodavatelské tepny
Dominik Rusinko 17. ledna 2024Napětí v globálních dodavatelských řetězcích znovu stoupá. Přepravu po moři z Asie do Evropy, jež představuje skoro třetinu světového kontejnerového…
Odpad jako zdroj příjmů a energie. Projekty biologických reaktorů jsou stále populárnější
František Novák 4. prosince 2023Do roku 2050 má objem odpadu růst o 70 procent. I proto přibývají projekty pro jeho energetické využití jak houby…
Odpad z nemocnic zahlcuje spalovny, země objevuje 800 nových hrdinů boje s pandemií
Lékaři, zdravotní sestry, policisté, hasiči, vojáci. Ti všichni a mnozí další se nemalou měrou podílejí na boji proti onemocnění covid-19, které od počátku roku 2020 trápí doslova celý svět. Jsou však i profese, které stojí stranou zájmu veřejnosti a většiny médií, ačkoliv ani bez jejich práce by se epidemii dařilo zvládat jen stěží. Jsou to například lidé, kteří každý den odborně manipulují s nebezpečnými odpady pocházejícími právě z nemocnic a zdravotnických zařízení, kde každý den probíhá boj o záchranu zdraví a životů pacientů nejen s koronavirovým onemocněním.
Pandemická situace mimo jiné zapříčinila, že české nemocnice začaly produkovat obrovské množství infekčních odpadů. Tuzemské spalovny, kde se tento druh odpadu likviduje, mají doslova plné ruce práce.
Podle informací od provozovatelů spaloven, které redakce Peak.cz v minulých dnech oslovila, vzrostlo množství infekčních odpadů pocházejících z nemocnic minimálně o desítky procent. Podle informovaných zdrojů z prostředí odpadových společností tak již opakovaně dochází k situaci, kdy spalovny začínají narážet na své limity.
Nenecháme je v tom
Antonín Lukůvka je jedním ze zhruba 800 lidí v celé republice, kteří jsou speciálně vyškoleni pro nakládání s tímto druhem nebezpečných infekčních odpadů. Právě bez jejich odborné práce by nebylo možné reálně, a především bezpečně uřídit likvidaci infekčních materiálů. A také ostrých předmětů, jako jsou například injekční jehly, použitých ochranných pomůcek, použitých obvazových nebo chirurgických materiálů či zbytků léků.
„Stejně jako zdravotníci musí při kontaktu s pacienty pracovat v ochranných oblecích, musíme se i my podobným způsobem chránit při kontaktu s infekčním odpadem. Každý, kdo strávil byť jen jednu směnu v dýchací masce, ochranném obleku a gumových rukavicích, asi ví, jak neskutečně náročné to je,“ popisuje své zkušenosti z terénu Antonín Lukůvka.
Podle něj právě i řadoví zaměstnanci ve spalovnách, kteří přicházejí do kontaktu s infekčním odpadem, každý den riskují své zdraví.
„Od začátku pandemie jedeme na plný výkon. Jsme na hranici našich kapacitních, ale i fyzických možností, abychom celou situaci pomohli zvládnout. Kolegové v nemocnicích mají co dělat, aby zachránili lidské životy. Naší prací zase je, aby nebyli zavaleni vysoce infekčním odpadem, který dnes nemocnice zkrátka produkují. Nenecháme je v tom,“ ujišťuje Antonín Lukůvka.
Roste především objem odpadu
Skutečnost, že ve srovnání s obdobím před epidemií covidu-19 nemocnice produkují nadměrné množství nebezpečného odpadu, si uvědomují právě i v těchto zařízeních.
„K nárůstu infekčního odpadu kvůli covidu skutečně dochází. Hodně se testuje, používají se ve větší míře jednorázové ochranné pomůcky. Situaci ale zatím zvládáme řešit,“ uvedla pro redakci Peak.cz mluvčí Krajské zdravotní, a.s., Jana Mrákotová.
V Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně evidují v souvislosti s používáním ochranných pomůcek proti onemocnění covid-19 především výrazný nárůst objemu infekčního odpadu. A to zhruba o 20 procent v porovnání s obdobím před pandemií.
„Průměrně dnes vyprodukujeme asi dvě tuny odpadu denně. Pro představu, za jednu dvanáctihodinovou směnu připadnou na dvě zdravotní sestry na covidovém oddělení čtyři ochranné obleky. Ty samozřejmě končí v nebezpečném odpadu,“ vypočítává vedoucí oddělení provozu a energetiky KNTB Marcel Meravý, pod kterého spadá právě nakládání s nebezpečnými infekčními odpady.
VÍCE K TÉMATU:
Pavel Sedláček (Pfizer): Budoucností léčby jsou průlomové léky šité pacientovi na míru
Byznys s krevní plazmou v Evropě v ohrožení? Pacienti mohou zůstat do pěti let bez léků
Jana Mücková (LOGeco): Měníme odpad na suroviny, které se vrací zpět do výroby
Situaci podle něj v současné pandemické době komplikuje i trend, který stanovili výrobci ochranných prostředků. Ty jsou totiž zpravidla pouze na jednorázové použití. „I když se situace s pandemií uklidní, myslím si, že objem odpadu se právě z tohoto důvodu příliš nesníží. Navíc podle odpadového zákona můžeme takovýto infekční odpad skladovat pouze tři dny. Pak se musí odvézt k likvidaci, což samozřejmě vytváří tlak i na spalovny, kde k tomuto procesu dochází,“ dodává Marcel Meravý.
Některá nemocniční zařízení využila možnosti prodloužit tuto skladovací dobu až na jeden měsíc. Musela ale investovat do pořízení velkokapacitních chladicích zařízení, kde by teplota neměla překročit osm stupňů Celsia.
Neviditelná součást první linie
Situace pro samotné spalovny, kterých je v zemi zhruba 20, se oproti minulým pandemickým stavům komplikuje ještě v jedné věci. Na rozdíl od minulých vln epidemie totiž v současnosti jede naplno také průmysl, který se snaží vzpamatovat z omezení výroby v minulých měsících.
„Nedochází tak k útlumu produkce průmyslových odpadů, které jsou v našich technologiích také odstraňovány. A to je další kritický moment z hlediska kapacit pro odstraňování nebezpečných odpadů,“ upozorňuje Petr Špičák, technický ředitel odpadové společnosti SUEZ. Ta je jednou z firem zajišťujících vedle likvidace průmyslových odpadů právě i spalování odpadů z nemocnic.
Celý segment infekčních odpadů v České republice představuje zmíněných asi 800 lidí. Právě společnost SUEZ zaměstnává zhruba polovinu z nich. Podle Petra Špičáka jsou právě tito lidé nenahraditelní z toho důvodu, že s takovým odpadem umí nakládat profesionálně a bezpečně.
„S infekčním odpadem z nemocnic manipulují v ochranných oblecích téměř každý den. Mají s tím zkušenosti a svou práci umí dělat bezpečně. Jsou v podstatě nenahraditelní. Za mě jim patří velký dík, protože jsou ochotni každý den pracovat s infekčními odpady. Je to zkrátka další neviditelná součást první linie boje s covidem, na kterou se tak trochu zapomíná,“ říká Špičák.
Zatím zvládáme, ale…
I přes relativně kritickou situaci se ale společnosti SUEZ zatím daří nápor bezpečně zvládnout. „Přijali jsme řadu opatření, situaci neustále vyhodnocujeme. Komunikujeme s představiteli státní správy i samosprávy, ale i s velkými průmyslovými producenty, aby byli neustále informováni o aktuálním vývoji,“ ubezpečuje mluvčí společnosti SUEZ Kateřina Kodadová.
Firma podle ní už nicméně musela v minulých dnech informovat své partnery z průmyslových firem, že z důvodu omezené kapacity bude muset pozdržet příjem průmyslových odpadů. Příčinou je právě likvidace abnormálního množství infekčních odpadů z nemocnic.
Situaci by podle likvidátorů nebezpečných odpadů mohlo pomoci hned několik kroků. Konkrétně například dočasné zrušení doby stanovené zákonem pro spálení. V současné době totiž musí být infekční odpad při jeho shromažďování spálen do 72 hodin. To ale při aktuálním množství naráží na hranu možností infrastruktury v České republice.
Tam, kde existuje možnost skladovat infekční odpady v klimatizovaných chladicích místnostech, by se mohla prodloužit doba skladování z aktuálních 30 až na 90 dnů. Spalovny by nakonec ocenily také možnost dočasně rozšířit skladovací prostory pro tento druh odpadu.
A to například ve svých areálech, kde by bylo možné na zabezpečených plochách ve velkoobjemových kontejnerech skladovat infekční odpad i tam, kde se v tuto chvíli infekční odpad skladovat nesmí. Takové rozhodnutí však mohou učinit pouze příslušné orgány státu.
„Až se podaří situaci zvládnout, a my děláme vše pro to, aby se to podařilo, bude nezbytné odborně přehodnotit infrastrukturu pro odstraňování nebezpečných a infekčních odpadů v ČR, protože evidentně nedostačuje,“ uzavírá Petr Špičák.