Byznys s krevní plazmou v Evropě v ohrožení? Pacienti mohou zůstat do pěti let bez léků

Vcházím do společnosti Cara Plasma, kde mě u recepce uvítá usměvavá recepční. Dárci krevní plazmy čekají v čekárně a u toho vypisují celkem dost dlouhý dotazník.

„Někdy se mohou klienti až divit, co všechno chceme vědět. Ale je to důležité, aby byli chránění jak oni, tak pak příjemci léků z krevní plazmy,“ upozorňuje vedoucí lékař společnosti Cara Plasma Martin Toman.

Mezi dárci vidím z 50 procent ženy a z 50 procent muže, což odpovídá zhruba i firemním statistikám. Jen v letošním roce tu podle ředitele společnosti Cara Plasma Romana Jakoubka odeberou 50 tisíc litrů krevní plazmy. Na příští rok plánují dokonce 110 tisíc litrů.

„Musíme pro to udělat vše, protože pokud nebude takové množství krevní plazmy, nebude ani dostatek medikamentů,“ varuje Jakoubek. Právě z toho mají lékaři a zástupci z plazmaferetických společností největší obavu.

Země dárců

Česko patří v Evropě k zemím, kde lidé darují nejvíce krevní plazmy nemocnicím i soukromým společnostem. Podle statistik je na českém trhu celkem až 160 tisíc aktivních dárců krevní plazmy.

Z krevní plazmy se získávají medikamenty pomáhající při léčbě hemofilie, snížené imunity, popálenin, rakoviny a dalších nemocí. Nyní ale podle společnosti Cara Plasma Česko zaznamenává razantní úbytek dárců.

„Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku jsme ve třetím kvartále zaznamenali zhruba o 17 procent méně odběrů. Registrujeme také pokles prvodárců v dlouhodobém horizontu. Když si uvědomíme, že v prvním čtvrtletí letošního roku jsme žili v éře tvrdého lockdownu, kdy vláda omezovala pohyb lidí na minimum, je to z hlediska potřebnosti krevní plazmy poměrně alarmující,“ říká ředitel Jakoubek.

Zdroje léků

Úbytek plazmy tak může mít nepříznivý dopad na zdraví ohrožených, pro které jsou léky z plazmy životně důležité. Z krevní plazmy se totiž vyrábějí některé velmi důležité léky.

Například albumin dokáže zmírnit důsledky popálenin či jaterního selhání. Haemoctin SDH zase léčí hemofilii A a B. Medikamenty slouží i jako tkáňová lepidla pomáhající zastavit krvácení.

„Léky z krevní plazmy mají široké využití, jsou velmi prospěšné. Naši dárci navíc díky odběrům získávají výhodu, že jsou pod přísným lékařským drobnohledem, mají tedy detailní přehled o vlastním zdravotním stavu,“ říká vedoucí lékař plazmaferetických center Cara Plasma Martin Toman.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pavel Sedláček (Pfizer): Budoucností léčby jsou průlomové léky šité pacientovi na míru

Jiří Blažek (Sangix): Soustředíme se na budování zdravotnické komunikační platformy

Roman Jelínek (Pfizer): Inovativní start-upy, které přinášejí pacientům konkrétní užitek mohou získat naši podporu

Cena za odběr se zvýší

Trh s krevní plazmou v Evropě navíc ohrozilo uzavření amerického trhu. Podle Jakoubka tím, že Amerika plazmu nevyváží, je potřeba během pěti let zdvojnásobit produkci krevní plazmy v Evropě. Jinak by hodně pacientů, zejména hemofilici, mohlo ve střednědobém horizontu pocítit nedostatek potřebných léků.

Právě Česko se řadí mezi evropské země umožňující odběry krevní plazmy od soukromých plazmaferetických center. Toto je možné jen u nás, v Rakousku, Německu a Maďarsku. Dárci krevní plazmy teď mohou obdržet podle zákona 700 korun a v příštím roce je dokonce čeká navýšení.

„Od 1. ledna vchází v platnost novela zákona, kdy se minimální mzda zvýší ze současných 15 200 korun o tisícovku. Ze zákona odměna za dárcovství tvoří pět procent z minimální mzdy. Od 1. ledna tak můžeme navýšit na 800 korun. Jestli budeme my nebo i ostatní centra vyplácet tuto částku hned od 1. ledna, ještě nemáme rozhodnuto,“ říká Roman Jakoubek.

Na rozdíl od ostatních tří evropských zemí ale lze u nás darovat krevní plazmu jen po 14 dnech, v ostatních státech je to možné už po 72 hodinách. „Vzhledem k tomu, že k obnovení krevní plazmy dojde po 48 hodinách, je na zvážení, zda neupravit legislativní rámec, aby více odpovídal standardům dárcovství v okolních zemích,“ míní Jakoubek.

Když se ptám, jaký podíl dodává česká Cara Plasma oproti jiným dceřiným firmám v ostatních třech evropských státech své matce v Německu, je to podle Jakoubka právě kvůli dlouhé době mezi jednotlivými odběry jen deset procent.

Nedostatek zaměstnanců bolí

Do karet firmě nehraje ani zvyšující se inflace nebo energetická krize. Společnost Cara Plasma krevní plazmu zamrazuje a převáží do své mateřské společnosti v Německu. Celkem provozuje čtyři mrazáky, brzy jich bude mít pět a sváží krevní plazmu z center až dvakrát denně. Zvýšení cen se výrazně podepíše na provozu.

„Je to bolístka. Když si vezmete, že spotřeba mrazáku je za měsíc jako spotřeba energie domácnosti za rok, jsou to obrovské částky. S tím ale nelze nic dělat. Nemůžeme vypnout mrazák, ten musí jet 24/7,“ vysvětluje Jakoubek.

Přes všechny překážky si ale firma dál klade vysoké cíle. Jen v prvním čtvrtletí příštího roku otevře tři nové pobočky. Do konce příštího roku už by jich měla firma provozovat celkem patnáct. Objem plánovaných investic by podle Jakoubka vystačil i na dvacet nových poboček. S otevíráním center ale také souvisí lidská síla, které je na tuzemském trhu nedostatek. Celkem Cara Plasma zaměstnává 120 lidí a do konce příštího roku by jich mělo být o stovku více.

„S nedostatkem personálu bojujeme, ale máme silný HR tým. Všichni, i stávající zaměstnanci se snaží být nápomocni. Od příštího roku spouštíme také bonusový program pro stávající zaměstnance. Chceme, aby byli stávající i budoucí zaměstnanci spokojení,“ ujišťuje Jakoubek.

Podle něj právě díky přístupu k zaměstnancům a celkovému prostředí center mohou také konkurovat. Na českém trhu působí celkem patnáct plazmaferetických firem, a konkurence je tedy obrovská.

Jak probíhá odběr krevní plazmy? Kdo je ideální dárce a kdo naopak není? Více si přečtěte v rozhovoru na serveru NašeZdravotnictví.cz.