Nejsme jen švadleny roušek. Jak nás pandemie posouvá k digitální společnosti

Umělá inteligence, Internet of Things, průmysl 4.0 a další podobné buzzwordy jsme mohli ještě před pár měsíci slyšet od českých politiků v čele s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Opakovaně a nejen z jejich úst znělo „Country for the Future“.

Nakonec to ovšem dopadlo tak, že celá republika místo hledání hi-tech řešení v boji s pandemií zasedla k šicím strojům a narychlo ve stylu „do-it-yourself“ začala tvořit nedostatkové roušky. (Sociálními sítěmi se šíří vtipy o tom, že až roušek bude dost, pustíme se do domácí výroby paralenu a posléze i do oprav dálnice D1 a výstavby dalších páteřních komunikací).

Některé firmy jako ústecký výrobce potištěného textilu Adler za tímto účelem dokonce transformovaly celou výrobu.

Zakladatel světového výrobce 3D tiskáren Prusa Research Josef Průša začal se svým týmem také pracovat na plastových rouškách a ochranných maskách vytisknutých na 3D tiskárnách a ještě k tomu narychlo ve svých halách v pražských Holešovicích začal vyrábět dezinfekční gel.

VÍCE K TÉMATU:

Konec legrace: do výroby dezinfekce už se pouští i Louis Vuitton nebo výrobci alkoholu

Takto si asi nikdo z nás zemi, kde prim mají hrát technologie a inovace, nepředstavuje. Česku vládne improvizace.

Mimořádná řešení nutná

Na druhou stranu je nutné si přiznat, že jsme se dostali do mimořádné situace, která si žádá mimořádná řešení.

Pravdou ale také zůstává, že právě koronavirus poukázal na to, že firmy v době karantény bez digitálních řešení jen těžko přežívají, a ať chceme, nebo ne, s velkou pravděpodobností uspíší digitalizaci ve všech odvětvích. Možná tak budeme nakonec rozlišovat digitální dobu před koronavirem a po koronaviru.

Na dálku to jde

Pandemie svým vedlejším efektem odhalí firmám i zaměstnancům, že mnoho úkolů se dá vyřešit na dálku z pohodlí domova a že každodenní cestování je vlastně neefektivní, pokud budou disponovat vhodnými digitálními nástroji.

Školy se mohou více zaměřit na e-learning a prohloubit digitální komunikaci mezi učiteli a žáky.

Výrobní firmy mohou přijít na chuť vzdálenému přístupu a řízení produkčních linek například skrze dnešní fenomén digitálních dvojčat. A konečně, státní správa by se mohla probrat z letargie a zapracovat na funkčním e-governmentu.

Zkrátka a dobře, koronavirus se může stát katalyzátorem digitálních změn, které jsme v posledních letech brzdili svým váháním. Už se to vlastně děje, dejme si pár příkladů z posledních dnů.

E-learning v kurzu

Světem se šířící pandemie ve své první vlně uzavřela školy a nechala tak téměř dva miliony žáků a studentů doma. V mnoha případech to ale neznamená, že by měli prázdniny.

Učitelé i tak připravují učivo a zadávají cvičení a úkoly žákům, akorát nyní už to nedělají osobně, ale na dálku. Využívají k tomu cloudová úložiště jako Google Disk, zasílají edukační videa přes WhatsApp či Facebook Messenger nebo přes podobné komunikátory rovnou provádějí telekonference.

S organizací výuky v digitálním prostředí ale stále mnoho škol nemá příliš zkušeností, a tak jim v tom pomáhá například i platforma Učímeonline.cz vedená Jakubem Nešetřilem z Česko.Digital. Zájem projevilo už přes 50 škol z celé republiky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Poslechněte si podcast s Jakubem Nešetřilem o veřejných zakázkách v IT

Home office

Podobná situace jako u škol přišla jen o několik dní později i do korporátní sféry, kdy firmy ve velkém začaly své zaměstnance preventivně posílat na home office. Pracovní kontakt se tak z offlinu rychle přenesl na online. Výsledek?

Provoz na českém internetu prakticky ze dne na den stoupl o třetinu, rapidně se zvýšil zájem o zabezpečený vzdálený přístup skrze virtuální privátní sítě (VPN).

Nemluvě o vyšším provozu datových center světově známých digitálních komunikátorů a organizátorů práce jako Zoom nebo Slack.

Obecně lze říci, že se všichni prohýbají pod náporem nových uživatelů a vysokým počtem videokonferencí. Zašlo to až tak daleko, že platforma Teams od Microsoftu nedávno dokonce na pár hodin spadla.

Těžké časy obchodníků

Kvůli nařízení uzavřít obchody a kvůli všeobecné karanténě zažívá těžké časy retail, pokud se tedy nebavíme o segmentu potravin a dalšího nezbytného zboží.

Výhodu dnes mají ti, kteří se pohybují na internetu a digitalizaci v posledních letech nepřehlíželi. Pro většinu obchodů je totiž e-commerce jediným řešením, jak prodat alespoň nějaké zboží.

Ne nadarmo tak obrovskou zátěž prožívají rozvozové služby, jako je DoDo, která v minulých dnech, hlavně víkendových, zažila nápor, který ve své historii nepamatuje.

„Ukazuje se, jak jsou kurýři klíčoví pro ty, kteří uvízli uzavření v karanténě nebo jen hlídají své děti a potřebují své léky, jídlo či drogerii. Nebojím se říct klíčoví pro zachování základního fungování společnosti v této extrémní době,“ napsal k tomu šéf služby Michal Menšík na svém profilu na síti LinkedIn.

Ti, kteří ani po uzavření svých kamenných obchodů nezačali prodávat přes internet, by skrze něj měli zůstat marketingově činní a v kontaktu s komunitou. Typicky přes sociální sítě. Alespoň to může do budoucna přinést své ovoce. Offline svět v době karantény tuto možnost nenabízí.

Zdravotnictví a státní správa

Tlak na digitalizaci dnes pociťují i doktoři. Současná situace je pro ně velkým testem tzv. e-neschopenky, která vstoupila do ostrého provozu společně s tímto rokem.

Elektronické neschopenky mají propojovat nemocné zaměstnance, lékaře, zaměstnavatele a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) jich už ČSSZ v souvislosti s karanténou k 26. březnu evidovala přes 23 tisíc, celkem se počet lidí na neschopence pomalu blíží 400 tisícům.

Ministerstvo zdravotnictví lze pochválit za poskytování a grafické zpracování aktuálních dat veřejnosti ohledně počtu testovaných, nakažených a vyléčených na specializovaném webu.

K informačnímu webu o koronaviru resort vytvořil ve spolupráci s IBM dnes tolik oblíbeného chatbota. Virtuální sestra Anežka, což je jméno chatbota, zvládá zodpovědět jednoduché otázky o koronaviru – o léčbě, prevenci, státních nařízeních a jejich dopadech.

Jasně, není to žádná raketová věda, ovšem může to státu ukázat, že se může spolehnout na moderní technologie a bude z nich profitovat jak stát, tak občan.

Lékárníci a další

Ledy se začínají hýbat i na poli lékárenství. Jejich tahounem jsou zejména online lékárny jako Pilulka.cz nebo platforma ULékaře.cz, které společně volají po možnosti distančních konzultací a možnosti rozvozu některých léků.

Pilulka.cz dokonce spustila eRecept.cz, kde chce propojit pacienty s lékárnami. Myšlenka je taková, že pacient si pomocí elektronického kódu rezervuje předepsaný lék v jakékoliv lékárně. Ta pak klienta kontaktuje a domluví se s ním, jestli lék vyzvedne osobně, nebo přijde příbuzný, nebo jej má zaslat přes služby Sousedská pomoc nebo DoDobrovolník od skupiny DoDo, které se do projektu také zapojily.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rozhovor s šéfem Pilulka.cz: Martin Kasa (Pilulka): Čekáme na to, až budeme moci spustit zásilkový prodej léků na předpis

To, že zákazníci dnes raději volí online formu komunikace s lékárnami před osobní návštěvou, potvrzuje i následující graf znázorňující vývoj počtu https požadavků v čase měřený u jedné ze tří největších online lékáren v Česku společností Vshosting~.

Průměrný počet kliků (https požadavků) v období cca od ledna do listopadu činí u této lékárny zhruba 400 za vteřinu na jeden den. K navýšení dochází v období Black Friday a Vánoc, kdy se hodnota zvýší na průměrných 550 kliků za vteřinu, což je nárůst o 37,5 %. Při současném provozu ovšem počty kliků dosahují téměř 1 600 za vteřinu, což představuje trojnásobně vyšší provoz. To znamená, že počty kliků se aktuálně snadno vyšplhají i přes sto milionů denně. Data: Vshosting~

Proti návrhům online lékáren se ale staví někteří lékárníci, kteří ve snahách podobných online platforem vidí jen honbu za ziskem a rozproudili tím horlivou diskusi.

Kromě fyzické stránky věci pak nemůžeme opomenout ani tu psychickou, která potřebuje také soustavnou péči. I proto v těchto dobách vznikl online projekt Dělámcomůžu.cz, který dnes sdružuje téměř 250 odborníků, kteří jsou připraveni během současné pandemické krize na dálku pomoci, a to zcela zdarma.

Pomoc je určena jak pro běžné lidi, tak pro pracovníky v první linii, kteří dnes fungují pod velkým tlakem.

Data versus viry

Na závěr jedna třešnička. V úvodu článku zmíněná lidová sounáležitost neměla vyústění jen v podobě vyrábění roušek pro sousedy.

V návaznosti na to vznikly i webové stránky jako například informační RouškyVšem.cz nebo sesterský web DámeRoušky.cz, který v podobě interaktivní mapy ukazuje, kdo a kde roušky šije, a může je poskytnout těm, kteří je stále nemají.

Podobné digitální platformy se pak soustředí na koordinaci dobrovolnických prací, jako je například nákup potravin seniorům a dalším rizikovým skupinám. Zde můžeme zmínit servery jako Pomůžeme.si nebo SousedskáPomoc.cz.

O poznání těžší úkol si ale vzala česká internetová scéna, která se po výzvě zakladatele datové firmy Keboola Petra Šimečka semkla do platformy COVID19CZ. Do té se zapojili experti z českých technologických firem jako Keboola, Seznam.cz, Liftago, Dateio, Reservio nebo z fondů Rockaway či Pale Fire Capital. Chtějí pro stát zpracovávat vzrůstající počet dat o nakažených a pomoci s trasováním viru.

„Smyslem je mít dál v karanténě jen ty lidi, kteří by v ní měli být – ne držet doma deset milionů lidí. Chceme pomoci státu udělat chytrou karanténu,“ vysvětloval Petr Šimeček pro Seznam Zprávy.

COVID19CZ také pracuje na projektu aplikace, která by sbírala data, tentokrát prostřednictvím technologie bluetooth. Cílem je, aby aplikaci mělo nainstalováno co nejvíce lidí. V takovém případě by telefon byl schopen ukládat data o ostatních telefonech s nainstalovanou aplikací, se kterými se „potká“. Pokud by se člověk nakazil, poskytl by hygienikovi informace o tom, do čí blízkosti se dostal.

Digitalizaci nelze unikat

Suma sumárum, dnes se přínos digitalizace ukazuje v celé své kráse. Ten, kdo ji v minulých letech nechal zcela stranou, dnes stojí opodál. Tohle uvědomění bude zřejmě tím hlavním katalyzátorem budoucích změn.

Nicméně nesmíme zapomínat na druhou stranu mince a na určité riziko vzniku velkého bratra. Nezbývá než doufat, že se (nejen) u nás bude s privátními daty pracovat opatrně.