Ve stínu sportovního dění na olympiádě v Jižní Koreji se odehrávalo i to byznysové, které se dotýká Česka. I když nešlo o nic nového.
Už loni v prosinci se v Praze sešel s jihokorejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Pekem Un-kjuem čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš (v současnosti vládnoucí v demisi).
Jak si všiml deník E15, nyní na olympiádě měl v Českém domě v jihokorejském Kangnungu napilno i náš expremiér Jan Fischer. Koná se zde totiž další Česko-korejské fórum budoucnosti.
A důkazem korejské snahy je i návštěva zástupců Třebíčska v Jižní Koreji, kteří se tam setkali „se zástupci firem a institucí dotčených v této zemi jadernou energetikou“.
Jednou z věcí, na něž Korejci hodně tlačí, je jejich účast na možné dostavbě jaderných elektráren v Dukovanech či snad v Temelíně. I když je k výstavbě ještě dlouhá cesta, která bude dost možná lemovaná i dělením společnosti ČEZ, pojďme se podívat na jihokorejské šance v Česku.
Důvody jsou jasné
Jsou minimálně dva důvody, proč jihokorejský reaktor do Čech nepatří:
1. Korea (ano, ta Jižní) nemá vojenský jaderný program
Tento argument, ač pacifistům může přijít pochybný, je velmi zásadní.
Jen země s vojenským jaderným programem mají konzistentní jadernou politiku na dostatečnou lidskou základnu v oboru. A to dlouhodobou.
Když Američané či Britové desítky let nestavěli nové jaderné reaktory, nehrálo to roli, protože mohli kdykoliv vytáhnout ze zálohy kupy zkušených jaderných odborníků od vojáků, a nyní nové bloky stavějí.
Země, které toto nemají, v dlouhodobé jaderné hře (jaderná elektrárna se staví minimálně deset let, šedesát let se provozuje a dalších deset odstavuje) upadnou v zapomnění. Před třiceti lety byly nejlepší jaderné reaktory německé, a kde je tamní jaderná energetika dnes?
Před čtyřiceti lety „zářily“ kanadské reaktory. Kde se staví dnes? Pokud u nás má někdo vážně uvažovat o dostavbě jaderných bloků, musí vybrat zemi, která má dlouhodobý, tedy (pacifisté odpustí) vojenský jaderný program. Ten totiž neodpíská první marginální „zelená“ strana ve vládě.
Tím samozřejmě naprosto nemám na mysli Severní Koreu (KLDR) nebo Írán. Ale čínský, ruský, americký či francouzský reaktor bude ze strategického pohledu pro nás vždy lepší než ten jihokorejský.
2. Neprůhlednost jihokorejského jádrování
Jihokorejský mnohaletý skandál s falšováním dokumentace tamních jaderných elektráren, který smetl desítky lidí i na vládní úrovni, ukazuje jeden vážný nedostatek. Jak je škodlivé propojení kontrolní (jaderný dozor), uživatelské (elektrárny) a dodavatelské (firmy stavějící jaderné elektrárny) na vládní úrovni.
Závislost všech aktérů při provozu, výstavbě a kontrole rozhodně není něco, co bychom měli od Korejců kopírovat.
Jihokorejští politici a podnikatelé připomínají, že jejich země patří mezi velké investory v České republice a největší mimoevropské obchodní partnery. Připomínají také rychlou výstavbu ve Spojených arabských emirátech (viz také můj loňský komentář).
Výstavba jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech, kterou staví Jižní Korea. Zdroj: iaea.org
Liché argumenty
Toto ani technické parametry však nemohou vyvážit výše uvedené nedostatky.
Tedy alespoň pro politiky, kteří přemýšlejí dále než jen na čtyři roky svého volebního období.
No, já myslím, že tohle je nasměrováno hlavně proti Japoncům, přičemž asi nikdo nepochybuje, že práve Japonci jsou v oboru velmi zdatní, vždyť i Westinghouse je nyní japonská firma.
Westinghouse byla japonská firma s kazašskou účastí. Westinghouse vloni zkrachoval, japonská Toshiba ho prodala a teď ho mají Kanaďané. Ale stále je to americká firma. Nicméně bych nezatracoval japonské Hitachi (které s americkým GE dělá varné reaktory) či Mitsubishi (které s francouzským Framatomem dělá tlakovodní reaktory). Všímněte si, že tam je u Janponců vždy někdo zahraniční, kdo dělá i vojenské jádro.
Než byla privatizována Škoda Plzeň, tak byl navržen v tomto podniku také výrobní program výroby malých jaderných reaktorů o výkonu zhruba 50MW elektrického výkonu, které měly také sloužit k výrobě horké vody pro oteplování bytových a průmyslových objektů. Uvažovalo se také o tom, aby se tyto reaktory umístity v podzemních tunelových komplexech v neškodné vzdálenosti od těchto objektů. Tímto řešením by se snížila závislost ČR hlavně na zemním plynu.
Pokud vím, tak zhruba od šedesátých let uměla Škoda Plzeň vyrábět drtivou většinu dílů tlakových nádob reaktorů a další k tomu příslušné elementy. Reaktory v našich JE jsou z velké části vyrobeny ve škodovce… Stále nevím, proč si jadernou elektrárnu nemůžeme postavit sami a koupit jen to, co neumíme nebo co se u nás nevyrábí.
Protoze jsme nikdy nemeli fakticky zadny jaderny vyzkum dostatecneho rozsahu. Celou nasi jadernou energetiku vedli Soveti, v Rezi se v ramci jaderne energetiky delali pouze podukoly pro Sovety. Skoda Plzen vyrabela reaktory VVER v sovetske licenci. To znamena, ze nemame zadne know-how na vyrobu modernich reaktoru. Byly bychom jenom a to jeste jenom mozna schopni vyrobit znovu VVER 1000 (pokud by to bylo vubec z licencnich duvodu mozne), ale to jsou dnes zcela zastarale reaktory s nedostatecnou bezpecnosti, ktere by nikdo uz neschvalil do provozu. Jakekoliv soucasne reaktory musime nakoupit od zemi, ktere maji vlastni vyvoj reaktoru, coz CR nikdy nebyla.
Byla. V padesátých letech byla.
Ano? Co takhle reaktor KS 150 – A1? Ano byl zničen ale to jen a pouze lidskou chybou.. hold tyhle věci nejsou blbuvzdorné
Přesně, ale jak to dopadlo, díly těchto reaktorů se válí v lese v areálu na Bolevci zarostlé kopřivami.
Jinak korejci vlastní bývalou Škodu turbíny(Doosan), takže se strojovnou a turbínou mají zkušenosti.
Přesně tak, správná vláda by takovou spolupráci dojednala.
„Naše“ Škoda JS (Jaderné strojírenství) reaktory umí, ale ta patří ruské OMZ, které je pod Gazpromem (který, ač ruský, se nemusí s Rosatomem). S nimi se nikdo nedohodne.
ČR potřebuje, aby Škoda JS byla pod někým, kdo staví reaktory: např. Framatomem, Westinghousem nebo Rosatomem.
Korejský Doosan sice koupil turbíny Škodovky, ale opravdu nevíme, co bude v Koreji za 30 let. A se švindly s kabely v jaderkách apriori Korejcům v jádře nevěřím.
Hlavně ale v ČR nemáme nikoho, kdo by toto byl schopen a autorizován toto řešit. Vládní výbor je diskusní klub ministerských bez výstupů. Už několik let. Bohužel.