Intervence polské centrální banky proběhla v duchu politiky “ožebrač svého souseda”

V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky (NBP) proti zlotému.

Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne (18. prosince, pozn. red.) NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně dvě procenta.

GRAF: Vývoj kurzu polského zlotého vůči euru
Za posledních 7 dní.

Zdroj: tradingeconomics.com

První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč?

Varování předcházela

Pravdou je, že polská intervence není úplným výstřelem ze tmy. NBP již několik měsíců po sobě v komentářích ke svým měnovým rozhodnutím varovala, že “tempo (post pandemického) oživení může být zpomaleno absencí viditelného a dlouhodobého přizpůsobení (čti oslabení) kurzu zlotého. Tedy takovému, jež by odpovídalo globálnímu pandemickému šoku a spuštěné uvolněné měnové politice NBP”.

V pátek se ukázalo, že trh nebral toto souvětí v komentáři NBP dostatečně vážně.

Při analýze intervenční motivů NBP se našinec nutně nemůže ubránit analogii s devalvační epizodou naší centrální banky (ČNB), která se odehrála v listopadu 2013.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru za posledních 8 let

Zdroj: tradineconomics.com

Srovnání s ČNB

Ačkoliv varování v komentářích ČNB a NBP ohledně silné měny vypadají podobně, tak v politikách české a polské centrální banky je jeden zjevný rozdíl.

ČNB se opravdu v roce 2013 a 2014 potýkala s deflací a devalvace byl nástroj, který vůči ní při nulových úrokových sazbách mohla použít. Ovšem v dnešním Polsku, kde deflace nehrozí (je nad cílem 2,5 procenta) a navíc NBP si již našla jiný nástroj, jak měnovou politiku uvolňovat v podmínkách nulových sazeb (nakupuje vládní dluhopisy), je situace jiná.

Zde vše nasvědčuje tomu, že jde o tradiční merkantilistickou politiku “ožebrač svého souseda.” Tedy země provede devalvaci své měny, aby zajistila konkurenční výhodu svým vývozcům na úkor producentů z ostatních zemích. Takto to ostatně zcela bez okolků potvrdil i polský centrální bankéř Rafal Sura.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Naváže Kaczyński se staronovou vládou na polský ekonomický zázrak uplynulých let?

Pirátské zdanění kapitálových výnosů: takhle daňové změny opravdu dělat nelze

Šetřit se musí a budoucnosti vstříc: učitelům se příští rok přidá méně

Dodejme, že tato hospodářská politika není v civilizovaných zemích v dnešní době zvykem, byť to, co v roce 2013 ČNB provedla, by se za něco takového mohlo (nepřímo) považovat.

Každopádně absurditu polské intervence podtrhuje fakt, že zahraniční obchod a běžný účet platební bilance země je v historickém přebytku a devizové rezervy díky masivním transferům z fondů EU činí 108 miliard eur.